På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.
Siv Rasmussen | Siv Rasmussen lea dán girjji rájes mielde Sámi skuvlahistorjjá doaimmahusjoavkkus. Son riegádii j. 1963, bajásšattai Mátta-Várjjagis, ja sus leat ruohttasat Unjárggas. Sus lea ee. váldofága historjjás. Jagiid 2000–2007 orui Muonio-guovllus Suomas, gos son ee. dutkkai báikkálaš sámi historjjá. 2008 rájes lea son leamaš doavttergrádastipendiáhttan Romssa universitehtas. Su birra muitaluvvo eambbo 2. girjjis, masa son čálii Mátta-Várjjaga skuvlahistorjjá birra. Siv Rasmussen lea finadan Unjárgga mánáidgárddis j. 2007 oaidnin dihte movt mánáidgárdi lea ovdánan dan rájes go ovddit artihkal čállojuvvui 21 jagi ovdal. |
«Raseskille i barnehagen» («Nállesirren mánáidgárddis»). Aviisabajilčála 1990-logu gaskkamuttus, mas lei vel unna mánáš govvejuvvon giddejuvvon uvssaid guoras. Dán rádjái, muhto ii guhkkelii. Nuppe beallái besset dušše sámi mánát, čuoččui aviissas dalle.
Duogážin lei ahte muhtun váhnemat geaid mánát eai sámástan ledje atnán unohassan go mánáidgárddis sirrejedje mánáid fysalaččat dárogielat- ja sámegielat ossodagaide. Dáruiduhttima ja Unjárgga sámi mánáid dili geažil gal sáhttá ipmirdit goappašat beliid vuostálasvuođas, muhto manne galggai aviisa dahkat ášši gažaldahkan náli birra? Okta lea ahte sátni «rase» (nálli) lea boaresáigásaš sátni, mas hakso nasisma ja apartheida, muhto man dihte gal dáide vuovdit eambbo aviissaid. Eará ášši lea ahte eanas mánát Unjárgga mánáidgárddis leat sámit, makkár giela dal humaš buoremusat ja goappá ossodahkii váhnemat dal ležžet válljen sin bidjat.
Dál leat juo gollan máŋga jagi ja guottut leat obbalaččat rievdan dan rájes sámiid guovdu oalle olu. Movt son de leat dán mánáidgárddis dál? Sirrejit go ain mánáid giela mielde ja movt lihkostuvvet ovddidit mánáid giela ja identitehta? Lea go mánáin geain ii leat sámegiella vuosttašgiellan vejolaš oahppat sámegiela doppe? Ožžot go dárogielossodaga mánát oasi sámi kulturárbbis?
| Mánáidgárdi lea finadeamen Helmer Losoa mearrasámi museas Builuovttas. |
Gažaldagat leat olu go finan mánáidgárddis. Vuosttaš maid oainnán leat gápmagat mat leat goikame spárkka (hoiganfievrru) alde. Maŋŋel čájehit munnje gievkkana gos bohccogaccat leat duoldame. Daid galget álggos borrat, ovdal bázahasain ráhkadit ritmačuojanasaid, dohkáid ja čiŋaid. Stuora lihtis leat bierggut, ja váimmuid maid galget goikadit.
Eahpitkeahttá lean boahtán sámi mánáidgárdái. Dat vuhtto maid dán guovtti ossodaga namain, Guolli ja Riebanbiedju. Mun guovlalan vuos Guolli-ossodagas, mii lea dárogielat ossodat. Stuora ivdneárkkaide seainnis leat čállon ivnniid sámegielnamat. Das lea maid beavdesálmmaš sámegillii, plakáhtat main muitaluvvo mii mielki, láibi ja vuostá lea sámegillii, ja smávva guvssit main leat mánáid namat. Juohke mánná oažžu iežas guvssi mainna sáhttá čázi jugistit ja maid geavaha meahccegohppun.
Kjetil Balto lea dárogielat ossodaga jođiheaddji. | Guolli-ossodaga ossodatjođiheaddji lea Kjetil Balto (riegádan 1973), bajásšaddan Deanus ja Bærumis ja aitto geargan ovdaskuvlaoahpaheaddjioahpuin Finnmárkku allaskuvllas. Nu go oallut eará sámit, ii leat Kjetil beassan oahppat sámegiela mánnán. Muhto sus lea hui miella oahppat giela ja oassálastá dál sámegielkurssas Isak Saba guovddážis. |
Kjetil muitala ahte dán áiggi leat hui dihtomielas dasa ahte buot mánáidgárdemánát galget oahppat veahá sámegiela ja oahppat sámi kultuvrra birra. Mánáidgárddis lea giellabargi 50 % virggis. Son bargá goappašat ossodagain. Son čállá sániid ja doahpagiid maid oahpaha mánáide, ja maid Guolli- ossodaga bargit geavahit beaivválaččat ovttas mánáiguin. Dáhkidan dihte ahte sámegiella geavahuvvo, leat válljen boradeami ja gárvodandilálašvuođa fásta báikin gos sámegiella geavahuvvo dárogiela bálddas. Maiddái dárogielat ossodaga bargin lea sámi duogáš muhto ii Kjetil eai ge dat earát, guokte veahkkebargi ja okta oahpahalli, leat sámegielagat. Dat dagaha ahte dárbbašit veahki giellabargis ja sámegielossodaga eará bargiin. Dat dieđusge lea hástalussan buot bargiide, muhto Kjetilis lea goitge buorre doaivu ja oaivvilda ahte olu vuolgá das makkár guottut ja dáhttu bargiin leat hupmat sámegiela.
Unjárgga mánáidgárdi oaččui ođđa jođiheaddji 2006 čavčča. Lea go dat váikkuhan ahte eanet vuoruhuvvo sámi oahppu dárogielat ossodagas?
– Sámi oassi lea vuoruhuvvon ovdal maid, muhto lea lassánan dán mánáidgárdejagi. Dat vuhtto mánáidgárddi jahkeplánas, mas váldovuoruhansuorgi lea guovttegielatvuohta – sámegiella ja min jahkejuvla – gávcci jagiáiggi álbmot. Fáddá válljejuvvo jagiáiggi mielde. Čakčat ledje mánát mielde sihke sarvvabivddus ja njuovadeamis. Dál dálvet leat rievssahiid gárdon dás mánáidgárddi duogábealde. Maiddái dárogielat ossodagas lohkat girjjiid sámi birrasiin, muhto dárogillii. Ja mii válljet fáddágirjjiid mat guoskkahit min luonddudilálašvuođaid. Ovdamearkka dihte leat dál skábman lohkan beaivváža birra ja manne mis lea skábma. Sámi kultuvra lea dehálaš fáddán oba mánáidgárdái. Dán áigodagas leat bargan dujiin ja juoigamiin. Mii leat maid goikadan ja suovastuhttán biergguid ja váimmuid. Ja fargga lea guovvamánu 6. b., maid olles mánáidgárdi ávvuda.
Mii háliidit ahte mánáidgárddis galgá dovdot ahte mii orrut sámi suohkanis, ja ahte dat oidno mánáidgárddi birrasis, sihke siste ja olgun. Mánáidgárddi šilljui lea jurddahuvvon mearrasámi mállet stoahkanbáiki. Dakko áigut ráhkadit fiervágátti gos lea fanas, návsti, ruggu, jielli, debbot ja skálžžut. Dat šattašii buđaldanbáikin mánáide go stohket mánáidgárddi olggobealde. Mii áigut gal dieđusge maid mannat albma fiervvás maid, vai beassat geahčadit mii doppe eallá. Ii leat nu ahte vállje nuppi nuppi sadjái. Mii geahččalit iešguđet ládje gaskkustit mearrasámi kultuvrra mánáide, ee. oahppaladdat unna priváhta mearrasámi museaža lulábealde vuona, gosa Helmer Losoa lea čohkken dološ Unjárgga dávviriid.
Makkár dieđuid lehpet ožžon váhnemiin ruovttoluotta go lehpet deattuhišgoahtán sámegiela ja sámi kultuvrra, leat go ain moaiti jienat?
– Dán rádjái leat dušše buriid gullan dan dáfus.
Sølvi Suoŋgir lea Unjárgga mánáidgárddi doaibmajođiheaddji. | Sølvi Suongir (riegádan 1976) Hábmeris, Nordlánddas eret lea Unjárgga mánáidgárddi ođđa hoavda 2006 čavčča rájes. Son lea ekonoma ja ovdaskuvlaoahpaheaddji ja bođii Unjárgii Čáhcesullos gos lei leamaš mánáidgárdejođiheaddjin. Sølvi muitala ahte easka rávisolmmožin besse son ja su oappát diehtit ahte leat sámit. Lei heahpat leat sápmelažžan ja danne čiegadedje dan. Dál leat Sølvi ja guoktásat su oappáin váldán ruovttoluotta dološ goarggu Suongir. Su oappás bokte, guhte lea náitalan Detnui [1], lea Sølvi oahpásnuvvan buorebut sámi kultuvrii. Ja dál geahččala oahppat sámegiela. |
Sølvi Suongir lea hui dihtomielalaš válljejumiiguin mánáidgárddis ja háliida hukset geavaheddjiide heivehuvvon pedagogalaš oahppoinstitušuvnna. Son oaivvilda ahte dehálaš oassi barggus lea márkanfievrridit mánáidgárddi. Ii čága čihkosii ahte leat leamaš riidodilit Unjárgga mánáidgárddis, siskkáldas riiddut ja jođiheaddjit leat boahtán ja fas mannan. Sølvi oaivvilda ahte leat nagodan buoridit heittot dábiid ja leat dál rievttes guvlui manname. Rievdadeamit leat dahkkon ovttasráđiid bargiiguin ja vuolggasadji lea váldon sin beroštumiin. Čájehuvvui ahte buohkat háliidedje leat eambbo olgun, ja nu oste ge lieggabiktasiid bargiide. Mánáide leat oastán sabehiid, vai ii leat das gitta ahte mánát váldet mielde sabehiid ruovttuin. Muđui leat sii goaruhan luhkaid buot mánáide ja bargiide. Daid galget geavahit go leat mátkkážiin ja guoimmuheame iešguđetlágan doaluin, omd. Mánáid kultureahkedis gos sii galget lávlut ja juoigat. Mánáidgárdi áigu dáinna lágiin čájehit ahte lea oktasaš mánáidgárdi, vaikko leage sámegielat ossodat ja dárogielat ossodat sierra.
– Mun oaivvildan ahte dehálaččamus osiin movt njulget mánáidgárddi, lea oažžut oidnosii, sihke mánáide ja bargiide, ahte lea oktasaš sámi mánáidgárdi. Danne álggaheimmet ođđa mánáidgárdejagi oktasaš mátkkiin vai nanosmahtáleimmet oktavuođa. Mii geavahit maid hui dihtomielas ossodagaid namaid, Guolli ja Riebanbiedju, dan sadjái go dadjat dárogielossodat ja sámegielossodat. Vai eastadit riidduid ja gilvvu ossodagaid gaskkas de addojuvvo seamma fálaldat goappat ossodagas, omd. go galgá oastit reaidduid, girjjiid ja spealuid. Mis leat maid leamaš ovttastallandoaimmat eahkediid bargiid várás, vai oahpásnuvaleimmet ja beassat servvoštallat maiddái mánáidgárddi olggobealde. Ee. leat leamaš boradeame mállásiid Ester Utsi goahteboradanbáikkis Buolbmágis. Muhto ii buot leat dieđusge dušše buorre. Soahpameahttunvuohta gal gávdno, muhto mii leat oahppan gulahallat buorebut, earenoamážit dan ahte duohtadit ášši ii ge olbmá.
– Go leat jođiheaddjin, maid don leat nagodan maid du ovdamannit eai leat máhttán?
– Mun lean guldalan bargiid ja váldán vuolggasaji sin beroštumiin. Lea dehálaš deattuhit ahte in livčče goassege nagodan dán akto, go dat rievdadusat, mat leat čađahuvvon, leat dahkkon ovttas mánáidgárddi bargiiguin. Bargit leat hui čeahpit fuobmát ođđa doaimmaid ja váldit ovddasvástádusa. Mun dušše cuigen guovllu, de gal ossodagat ieža fuobmájit movt dohko beassá. Dán guovtti ossodagas lea friddjavuohta gávnnahit bargovugiid, nu guhká go čuvvot jahkeplána. Dasa lassin jáhkán ahte mii leat šaddan čeahpibun geassit ovdan sámi kultuvrra buorrevuođaid.
– Movt lea leamaš vejolaš oastit nu olu ná oanehis áiggis, dii plánebehtet maid ođđa mearrasámi mállet olgobirrasa?
– Go suohkan lea rievdame golmma dását suohkanis guovttedását suohkanin, de lea hoavddas/ jođiheaddjis eanet friddjavuohta ruhtageavaheamis go ovdal lea leamaš. Juolluduvvojit rámmat maid siskkobealde ferte doalahit. Go lea sámi mánáidgárdi, de oažžut doarjaga maiddái Sámedikkis. Mii leat maiddái ohcan prošeaktaruđaid fylkamánnis, suohkanis ja ealáhusain. Dán jagi leat ožžon 20.000 ruvnno suohkanis, mainna osttiimet digitála neavvuid. Ealáhusain ohcat dál ruđa prošektii maid gohčodit «entreprenørskap i barnehagen» («doaimmaid hutkanmáhtolašvuohta mánáidgárddiin»). Prošeavtta ulbmilin lea ahte mánát galget háliidit orrut suohkanis go rávásnuvvet. Prošeavtta bokte háliidit mánáide addit mávssolaš vásáhusaid, ja dan dovddu ahte sii hálddašit báikkálaš dili. Vai olahit dan, de galget mánát beassat oahpásnuvvat suohkana luondduriikii, kultuvrii ja ealáhusaide. Olgobirrasa dáfus, de mii dan plánet guhkit áigái.
– Mii lea stuorámus hástalussan?
– Stuorámus hástalus ii leat mánáidgárdeseinniid siskkobealde, muhto oažžut suohkana ipmirdit man dehálaš mánáidgárdi lea. Ahte dat ii leat dušše vuorkábáikin mánáide, muhto ahte lea ávkkálaš ruhtageavahus suohkana boahtteáigái go vuoruha mánáidgárddi. Suohkan lea nu hárjánan dasa ahte lea heahtedilli mánáidgárddis. Ádjána veahá ovdal go sii ipmirdit ahte dát lea rievdan.
– Makkár jurdagat leat muđui Unjárgga mánáidgárddi viidáset ovdáneapmái?
– Mun háliidivččen eambbo pedagogalaš oahppan bargiid.
Elin Länsman ovttas mánáidgárdevehkiin Per Ove Roskkain ja mánáiguin. | Elin Länsman lea mánáidgárddi sámegielat ossodaga jođiheaddji. Son lea bargan mánáidgárddis maŋemus njeallje jagi. Lassin bargui lohká son ovdaskuvlaoahpaheaddjin Sámi allaskuvllas Guovdageainnus. Son lea riegádan 1965:s ja lea bajásšaddan Njuorggámis, Suoma bealde Deanu leagis, muhto lea máŋggaid jagiid orron Njiđggus. Eadnin njealji mánnái gaskal 20 ja 4 jagi, lea sus hárjáneapmi mánáidgárddiin ja skuvllain Unjárgga gielddas go alddis leat leamaš mánát doppe. |
– 20 jagi dassái ledje guokte mánáidgárddi Unjárgga gielddas; okta priváhta sámi mánáidgárdi Stuorravuonas ja suohkana dárogielat mánáidgárdi Vuonnabađas. Dat suohkanmánáidgárdi lei doppe gos Isak Saba guovddáš lea dál. Dasa lassin leat suohkanis leamaš bearašmánáidgárddit, muhto dat leat heaittihuvvon. 13-14 jagi dassái časke oktii sámi ja dáru mánáidgárddi ja sirde daid Vuonnabađa skuvlii, ja dalle álge ge giellagažaldatriiddut. Dat maid aviissat čálle nállesirrema birra lei goitge munnje amas dan áigge, vaikko mus ledje guokte máná mánáidgárddis. Muhto lea čielggas ahte leat leamaš riiddut. Mánáidgárddi stuorámus hástalussan gal dajan bargiid. Muhtun bargiide lea sámivuohta váttis ja hearkkes ášši. Dan rájes go bargagohten dáppe, lean dán mánáidgárdejagi vuohččan vásihan ahte muhtumat dain dárogielat bargiin háliidit oahppat sámegiela. Jus buot bargit máhtále sámegiela de livččiimet ollen guhkás. Giella lea hui dehálaš identitehtii. Danne oaivvildan ahte sámegiella galggašii leat mihá eambbo oidnosis, ii dušše dás mánáidgárddis, muhto olles suohkanis. Sámegielteavsttat galbbain miehtá min birrasis livččii buorre mánáide. Lea dehálaš áimmahuššat giela, ja go lea unnitlogu giella de lea dárbu earenoamáš doaimmaide vai sáhttá doaimmahit nu buori gielladikšuma go vejolaš. Dát mearkkaša ee. ahte mii sirret doaimmaid ossodagaid mielde, ja ahte mii eat mana dárogielat ossodahkii, muhto sii baicca bohtet min lusa go galgat maide bargat ovttas.
| Njeallje máná muorračiehpasuvssas. (Govva: Nesseby barnehage) |
Muhtun váhnemat gehččet bearrái hui dárkilit ahte mánát galget gullat aivve sámegiela mánáidgárddis, eandalii dat váhnemat geat eai leat mánnán oahppan sámegiela, ja geain lea hui garra dáhttu ahte sin mánát oahpaše sámástit. Mii ipmirdit gal sin háliidusaid, muhto mii eallit smávva servodagas ja fertet dohkkehit guhtet guimmiideamet man giela dal de humašeimmet. Danne ii leat vejolaš ahte sámegielossodaga mánát gullet dušše sámegiela.
Elin ozai barggu Unjárgga mánáidgárddis guhtta jagi dassái. Dalle ferteje váhnemat geat ohce mánáidgárdesaji sámegielat ossodahkii čállit vuollái šiehtadussii ahte unnimusat nubbi váhnen galggai hupmat sámegiela mánáin. Elin ii dáhtton bargat dakkár mánáidgárddis mii čađaha diekkár šiehtadusvuogádaga. Son oaivvilda ahte buot mánáin Unjárggas galgá leat vejolašvuohta oahppat sámegiela beroškeahttá makkár giellamáhttu váhnemiin leaš.
– Ollugat sámegielossodaga mánáin eai máhte sámegiela ovdal go álget mánáidgárdái, ja muhtumat váhnemiin eai ge máhte sámegiela, man muddui ohppet dat mánát hupmat sámegiela?
– Mannan čavčča álge skuvlii golbma máná geat ledje leamaš dán mánáidgárddis. Eai ovttasge leat sámegielat váhnemat, muhto buohkat hupmet sámegiela hui bures. Muhto dat gáibida hui olu mis rávisolbmuin. Mii fertet leat dihtomielalaččat ja geavahit giela buot diliin. Go dan mađe olu mánáin ii leat sámegiella eatnigiellan, dagaha dat maiddái ahte sis geain lea sámegiella eatnigiellan eai beasa ovdánahttit gielaset nu bures. Danne ferte dárkilit jurddahit makkár fáttáid vállje, vai fáddá heive maiddái sidjiide. Ovdamearkka dihte ahte sii besset vásihit eará bargguid go ruovttus, vai ohppet ođđa sániid ja doahpagiid dain ođđa áššiin. Dál leat ovcci máná Riebanbiejus, ja dain mánáin ovtta mánás goappašat váhnemat hupmaba sámegiela, ja ovtta mánás áhčči hupmá sámegiela, muhto ii eadni gal. Dain earáin eai leat sámegielat váhnemat. Dat mielddisbuktá ahte mii šaddat muhtun muddui oahpahit váhnemiidda veahá sámegiela. Ee. sáddet ruoktot máŋgosiid lávlagiin maid lávlut, vai váhnemat maid ohppet lávlagiid sámegillii ja sáhttet lávlut daid ovttas mánáideasetguin.
– Man olu dán guovtti ossodaga mánát ovttastallet?
– Mii leat olgun guktii beaivvis. Iđđesbeaivvi leat dán guovtti ossodaga mánát sierra, muhto veaigin leat ovttas olgun. Nu lea sihke gielladili geažil ja praktihkalaš sivaid dihte.
Jus livččiimet buohkat álo ovttas olgun, de gal livččii sámegiella oalát jávkan dárogiela ektui. Mii fertet gielladikšuma dáinnalágiin doaimmahit jus mánát galget oahppat ja ovdánahttit sámegielmáhtuset. Muhto go dain bargiin geat iđđes bohtet, nohká bargu ovdal go mánáidgárdi gidde, lea vuohkkaset ahte mii ovttastallat olgun beaivvi loahpas, vai sii geat ain leat barggus barget mánáiguin veahkkálaga.
– Mo du mielas lea go nu ollugat ieža háliidit oahppat sámegiela ja ahte sin mánát maid ohppet sámegiela?
– Mu mielas lea buorre go sii háliidit váldit giela ruovttoluotta. Lea buorre go sámegiella ja kultuvra viidána. Gávdnojit gal sámit geat eai áiggoše juogadit árbbiset earáiguin, muhto mu mielas lea somá beassat juogadit earáiguin dan maid ieš lean mánnávuođas ožžon. Nuppe bealis lea geatnegahtton sámegieloahpahus dáppe Unjárgga skuvllas mielddisbuktán ahte leat vátnát sámegieloahpaheaddjit. Danne lei mánáidasan buoret dilli ovdal. Mun oaivvildan ahte ođastus bođii beare jođánit. Dál ii gula šat sámegiela skuvllas. Dasa lassin lea nu ahte buohkat fertejit oahppat dárogiela. Servodat ii leat heivehuvvon sámegillii.
Knut Store lea sámegielat ossodaga máná áhčči | Knut Store (r. 1962) lea bajásšaddan ja orru Stuorravuonas. Son bargá Unjárgga gielddas, ja sus leat leamaš mánát Unjárgga mánáidgárddis guhkes áigodaga. Su boarráseamos nieida lea 19-jahkásaš, bárdni lea 14 ja váhkarmánná lea 4-jahkásaš. Nuoramus mánná lea dál Unjárgga mánáidgárddi sámegielossodagas. Knut lea sámegielat, su ovttasássi ii gal sámás. Knut Store muitala ahte guottut sámevuhtii leat rievdan hirbmadit dáid vássán jagiid. Dál lea mihá álkit atnit mánáid sámegielat ossodagas, go dat dohkkehuvvo buorebut servodagas. |
Dušše dan rájes go gaskaleamos mánná lei mánáidgárddis ja dássážii lea olu rievdan.
– In muitte ahte sii ovdal barge nu olu árbevirolaš hommáid. Sámivuohta oidno buorebut dál, ja mánáidgárdi diehtá dáhtuset maiddái kultuvrra dáfus. Lea gal ovdal leamaš olu sáhka das ahte lea beare olu dárogiella mánáidgárddis, muhto maŋemus áiggiid in gal leat gullan humu dan birra. Mis dat han leat váhnenčoahkkimat gos sáhttit muitalit jurdagiiddámet. Mu mielas lea buorre go olmmoš beassá earáide muitalit iežas oaiviliid. Ovdamearkka dihte soapmásat eai hálit ahte sámegielossodat atná sadjásaččaid geat eai máhte sámegiela. Dasa dajan ahte mu mielas gal lea dohkálaš ahte mánáidgárdi muhtumin atná sadjásaččaid geat eai huma sámegiela. Muđui han šattalii máŋgii giddet mánáidgárddi go eai leat bargit, ja mun in de sáhtále mannat bargui, muhto fertešin orrut mánáinan ruovttus. Dál ii ge leat šat vuostemiella sirret mánáid giela mielde.
| Nugo áhčit - maiddái bártnit. Dál lea čakča, ja dalle lea ealgabivdu (Govva: Nesseby barnehage) |
– Mainna don leat eanemus duhtavaš, ja maid du mielas sáhtálii dahkat eará ládje?
– Mun lean eanemus duhtavaš go mánáidgárddis leat nu máilmmi čeahpes bargit ja máhtolaš jođiheaddji. Dan maŋit gažaldahkii vástidan ahte leat manname rievttes guvlui giela dáfus. Mu oaivila mielde leage mánáidgárddi stuorámus hástalussan giella, ja oažžut sámegielat bargiid.
– Berrejit go sámegielat bargit hupmat Unjárgga suopmana?
– Ii mus gal leat mihkkege vuostáháguid dasa ahte bohtet bargit mánáidgárdái geain lea eará suopman, nu guhká go mii gulahallat.
– Leat go du mánát oahppan sámegiela?
– Vaikko mu mánát eai huma ge nu olu sámegiela, de goit ipmirdit sámegiela. Njealljenuppelohkái jahkásaš geahččala hupmat ja váhkarnieida hupmá veahá. Mun goit jurddašan dainnalágiin ahte sii leat ožžon vuođu ja ahte dat dahká álkibun sin boahtteáiggi. Nuoramus goit loaktá áiggi hui bures mánáidgárddis.
[1]
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3