På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 2. Davvi Girji 2007.
 Kirsti Suongir bargamin spiidnenávehis, 2004. |
Kirsti Synnøve Suongir čálii dán artihkkala 2003/04 dálvvi, ja čálii iežas birra ná: «Lean 38 jagi ja boađán Hábmeris Nordlánddas. Mu eatni sohka ledje badjesámit geat fárrejedje Ruoŧas 1850-logus. Fárrejin Detnui 1984. Mu isit lea deanusápmelaš. Moai letne eanandoallit. Munnos leat golbma máná. Sii leat 11, 13 ja 16 jagi. Mánáid áhčči hállá sámegiela singuin, munges dárostan. Sii leat guovttegielagat. Mii leat guovttegielat bearaš, dát lea buktán olu vásáhusaid das mo lea eallit sámi gilis. Dáinna doivo mánáideame oahppat birget dáža servvodagas maid, ja ahte sii de šaddet eanet dihtomielalaččat sámegiela ja – kultuvrra ektui.» |
Dán artihkkalis válddán ovdan muhtun vásáhusaid sámi skuvlla ektui, ja muitalan veaháš mo skuvla-ruoktu-oktavuohta lea ovdánan.
Váhnemiid gaskkas geat čuvvo mánáideaset vuosttaš skuvlabeaivái, ledjen mun áidna gii in máhttán sámegiela. Áidna maid áddejin das mii daddjui dien beaivvi, lei «buorre iđit». Dovden de, ahte giella dáidá buktit váttisvuođaid ruovttu – skuvla ovttasbarggus, go in máhttán sámegiela, muhto doivon dattetge ahte skuvla lei ráhkkanan ovttasbargat maiddái váhnemiiguin geat eai máhte giela.
Dalle lei vel isidan snihkkárin bargamin, ja lei olu eret barggu olis. Dát vuorjjai munno, go smiehtaime mánáideame giellaovdáneami, muhto seammás diđiime ahte sámegiella lea nanus min gilis, ja mánát ledje olu ovttas fulkkiiguin, áhkuin ja ádjáin.
Dađe mielde go áigi golai, de vásihin ahte ii lean álki munnje dovdat gullevašvuođa sámeskuvlii, go gulahallangiella han lei munnje amas. Dáinna oaivvildan ahte skuvla vikkai muinna gulahallat sámegielat vahkkoplánaiguin ja dieđuiguin, ja čoahkkimat skuvllas ledje aivve sámegillii. Dat dagahii ahte lei váttis čuovvut mielde mánáid skuvladilis, ja áiggi mielde duššástuvven.
Lei maid váivi čoahkkimiin čohkkát, jagis jahkái dulkka haga. Vulgen liikká čoahkkimiidda, go viggen fidnet dieđuid man nu láhkái. Dát dilli dagahii ahte álgen bargat skuvlačoahkkimiid dulkoma ovddas, ja áŋgiruššen ahte váhnemiidda galge dieđut guktuid gillii.
 |
Buolbmát sámeskuvla 2002/03. 1. luohkkálaččat lávlot váhnemiidda ja áhkuide /ádjáide. Gurut bealde: Håkon Mudenia, Áilu Trosten, Jovnna Ánde Henriksen, John Christer Mudenia, Niillas Andersen, Håvard Halonen, Anne Ragnhild Porsanger, Jens Heaika Varsi Solbakk, Berit Guttorm, Andreas Persen, Katrine Erke, Ella Trosten, Adam Broch Falsen. Oahpaheaddjit leaba Hilly Sarre ja Britt Guttorm Gaup.
(Govva: Kristine Broch Johansen) |
Guokte jagi ledjen sámeskuvlla váhnenráđi jođiheaddjin. Leat leamaš máŋga ášši man ovddas lean áŋgiruššan. Jurddašan dál erenoamážit dan, ahte fidnet dulkanortnega, nu ahte skuvlačoahkkimat dulkojuvvojit. Lean maid viggan fidnet ortnega mii sihkkarastá ahte buot čálalaš dieđut skuvllas leat guovtti gillii, ja lean áŋgiruššan fidnet diehtojuohkingihppaga skuvlla birra, nu ahte ođđa váhnemat ožžot veaháš dieđuid skuvlla birra, man ođas dat lea ja makkár hástalusat mis leat ovttasbarggus skuvllain.
Ledjen hui dihtomielalaš dasa, ahte čoahkkimat eai galgga lágiduvvot dulkka haga, ja ahte buot čállosat bohte guovtti gillii. Vásihin ahte lei hui váttis dán fidnet, go eai lean rutiinnat das. Dáinna fertet bargat viidásabbot ovttas skuvllain, vai stáhta ádde min dárbbuid. Stáhta lea hávvádahttán sámi kultuvrra, ja ferte maid leat mielde máksimin goluid dás. Lea hui dehálaš oažžut rutiinnaid doaibmat dás, nu ahte sámegiella šaddá lunddolaš čoahkkingiellan beroškeahttá leat go dárogielhállit čoahkkimis vai eai.
Ii oaččo goassege leat eahpádus maid gielaid skuvla vuoruha. Muhto berre leat dulka čoahkkimiin, ja buot dieđut skuvllas berrejit boahtit guktui gielaide. Jus dieđut addojit guktui gielaide, de čájeha skuvla beroštumi guktuin váhnemiin. Ferte maid atnit muittus ahte eai leat dušše «dážat» geat eai ádde giela, erenoamážit čállingiela, muhto leat máŋga sámeváhnema geat dál háliidit mánáidasaset addit vejolašvuođa oahppat sámegiela sihke čálalaččat ja njálmmálaččat. Váhnemat eai ožžon dan vejolašvuođa. Danin leage dehálaš ahte váhnemat fidnejit dárbbašlaš dieđuid dan gillii maid áddejit. Munnje lea áibbas lunddolaš ahte lea dulka skuvlla čoahkkimiin. Fertet maid bargat viidásabbot, nu ahte váhnenságastallanbábir, árvosátnegirjjit ja diehtogirjjit bohtet guktuid gillii. Dál leat muhtumat dáin dušše dárogillii, eará skovit/gihppagat ges dušše sámegillii.
Eará ášši maid gávnnahin, lei ahte mánát geat lohke sámegiela vuosttašgiellan lohke dárogiela nubbingiellan". Liikká gullo ahte sii ledje doaibmi guovttegielagat. Bessen maid diehtit ahte jus min mánát galge fidnet dárogiela vuosttašgiellan vuođđoskuvladuođaštussii, de fertejedje váldit dárogieleksámena privatistan. Leat unnán váhnemat/oahppit geat dán dihtet, go ii leat báljo diehtojuohkin áššis.
Dalle go munno boarrásamos nieida álggii joatkkaskuvlii, de šattaime diđoštit ahte skuvla čuovui rivttes oahppoplána dárogielas, go oahppit geain lea sámegiella vuosttaš- dahje nubbingiellan galget sierra dárogielplána čuovvut. Maiddái dán birra galggašeimmet dieđuid oažžut, nu ahte sihke oahppit ja váhnemat dihtet.
Dál diehtit ahte leat hui olu váhnemat geat eai máhte sámegiela, dahje sii dovdet ahte eai máhte giela nu bures ahte sáhttet dan geavahit dábálaš gulahallangiellan mánáideasetguin.
Váhnenfierpmádat lei jurddašuvvon dien láhkái ahte juohká dieđuid guovttegielatvuođas.
diehtojuohkinguovddáš
mo veahkehit mánáid šaddat guovttegielagin
váhnenveahkki ruovttubargguide
giellaarenat
diehtojuohkin sámegiel girjjiid birra
diehtojuohkin video/filmmaid jna. birra
Váhnenfierpmádat lágidii vuosttaš čoahkkimis 2000' giđa ja olu váhnemat ledje boahtán. Vuođđudeimmet bargojoavkku njealji lahtuin mat bohte iešguđet báikkis ja iešguđet gielladilis. Juohke čoahkkima maŋŋá galge molsut ovtta lahtu, nu ahte joavku dien láhkái speadjalasttii girjjatvuođa. Dál lea Deanu giellagáddi – SEG (Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáš) váldán badjelasas váhnenfierpmádaga čállingotti, ja bargu bistá ain.
Eará ovdamearka: go mánát bohte mánáidgárddis ruoktot, ja sii leat fitnan gárddi luhtte. Jearan sis dárogillii ahte leat go sii fitnan «slakting» (njuovvama) geahččamin, muhto sii eai mieđit gal. Jus geavahan sámegiel sáni «njuovadit», dalle sii vástidit juo. Sii dadje maid ovdal dárogillii ahte áhčči borai beali das maid sii borre, vaikko oaivvildedje ahte son borai beali eanet. Eará váhnemat dáidet dovdat dán dili, dahje sis leat eará ovdamearkkat. Dát ovdamearkkat čájehit ahte fertet giddet beroštumi dakkár áššiide, dan láhkái ahte geardduha sáni mearkkašumi guktuid gillii. Mii fertet dihtomielalaččabut smiehttat giela, mánát dalle oahpašedje gielaid jođánabbot.
Mánát geat eai máhte sámegiela nu bures, besset dalle čuovvut oahpahusa iežaset dásis. Lea dehálaš ahte maiddái sii, geat válljejit sámegiela nubbingiellan mánáidasaset, besset mánáid bidjat sámeskuvlii. Dán lahkái besset mánát sámegiela gullat skuvlabirrasis, muhto maiddái danin go skuvla deattuha sámi kultuvrra. Dakkár vejolašvuohta ii leat sis dážaskuvllas. Lea maid dehálaš ahte eatnigielat mánát besset ovdánit iežaset dásis.
 |
2004 besse Buolbmát sámeskuvlla oahppit fárret aiddo huksejuvvon Deanu sámeskuvlii. Gurut bealde beavddi birra: Kristine Guttorm, Øyvind Guttorm, Silje Ørpetvedt Nilsen, Steffen Guttorm, Maja Solbakk, Mihkkal Áigin Trosten, Vebjørn Kjølås Halvari, Mathis Broch
(Govva: Solbjørg Ravna) |
Go mun vuosttaš háve deaivvadin sámeskuvllain, de lei dilli nu ahte sámegielat váhnemat besse eatnigielaset geavahit skuvlaárgabeaivvis. Dárogielhállin bohten sisa, ja čuoččuhin rievtti doallat oktavuođa skuvllain dárogillii. Dál doalan duođaid árvvus daid váhnemiid geat čuoččuhedje rivttiideaset, erenoamážit danin go dál lean oahppan eambbo sámi skuvlahistorjjá. Muhto váhnemat geat dál buktet mánáideaset sámeskuvlii eai sáhte mu dalá dili áddet, juste danin go sii deivet eará ja rievdan skuvlla dál, go dan maid mun deiven logemat jagi dassái.
Go de bohten Detnui ja gullen sámegiela, lei munnje áibbas ođas ahte Norggas leat eambbo gielat go dárogiella. Go deaivvadin isidiinan 1985:s, de dovden jođánit mo lea go ii máhte sámegiela. Lei máŋgii váttis, go dovden iežan muhtunláhkái olgguštuvvon váilevaš giellamáhtu geažil.
Go de šadden áhpeheapmi, de gávnnahin ahte dán ii galgga munno mánná vásihit. Go nieidame riegádii golggotmánus 1987 lei sámegiella juo sajáiduvvan munno gaskasaš digaštallama haga. In háliidan ahte nieida galgá dovdat iežas olgguštuvvon iežas bearrašis, ja danin válljejin ahte fertejedje sámástit vaikko mun in ádden giela.
1987:s ii oktage hállan giellaválljemis, ja man láhkái sáhttá máná giellaovdáneami čuovvulit vai ieš maid álkibut oahppá sámegiela. Ieš válljejin beljiid giddet vai birget, ja ledjen iežan máilmmis go earát sámástedje. Šáttai automatihkka, go gullen sámegiela, de giddejin beljiid, go dathan lei giella mii mahkáš ii gullan munnje. Go boarrásamos nieida lei skuvlii álgimin, de lei lunddolaš válljet sámeskuvlla, go juo lei mis dakkár skuvla.
 |
Miessemánu 17. b. 2004. Deanu sámeskuvlla ja Tana montessoriskole leavggat.
(Govva: Siri Broch Johansen) |
Go de oahppoplánariidu bohciidii, de rahpasii ođđa máilbmi. Háleštin Sámediggepresideanttain
Munnje lei hui buorre gávdnat iežan sámi identitehta. Go maŋŋá čohkkájin čoahkkimis ja nu mo dábálaččat in ádden maid hálle, de čohkkájin hui ráfálaččat ja dovden man buorre lei dan diehtit, mun čohkkájin hui oadjebasat doppe, go mun gullen dohko, ja ii oktage sáhttán dadjat ahte don han leat dušše rivgu, ii dus leat makkárge dadjamuš dás. Lei hui buorre dovdu. Dán maŋŋá leat bealjit dego rahpasan, ja mun áddegohten vehážiid mielde. Mu mielas leat eatni gápmagat luodda maid son guđii midjiide, nu ahte misge lei vejolašvuohta gávdnat ruovttoluotta iežamet identitehtii. Mii leimmet guhtta oappá ja vielja, muhto dađe bahábut jámii min áidna viellja biilalihkohisvuođas 1990:s. Mun lean áidna guhte orun sámi guovllus.
Ohcen lobi atnui váldit boares sámi goarggu maid sohka buvttii Ruoŧas, ja nu bessen ge. Dat mii lei vel somá, lei mo mu oappát hearvvašedje ahte mun ledjen gávdnan iežan sámi identitehta, mun gii vel orron Deanus, ja go mánát mus leat vel sámegielagat. Dan maid sii eai smiehttan, lei ahte mun ledjen sin ge sámi identitehta gávdnan. Nuoramus oabbán lei mielstudeanttaiguin digaštallamin sámi oahppoplána alde, ja de logai ahte sus lea oabbá gii lea sápmelaš. Dalle earát jerre: Sølvi, leat go don sápmelaš? Muitalii ahte ii lean. – Ná, lea go dus oabbábealle, dalle? Ii dat ge lean. Ja de son maid morihii: Mii lean mun dalle? Dakka maŋŋelaš riŋgii ja muitalii ahte son maid áigu Suongir-goarggu váldit.
Munnos leamaš stuora lihkku gielalaččat, go munno mánát leat doaibmi guovttegielagat. Ii leat máŋgasiin vejolašvuohta válljet sámegiela vuosttašgiellan Norgga vuođđoskuvllain. Leat ge hui stuorra erohusat das man galle oahppi leat, ja man nanus giella lea.
«Váttisvuođat» mat mus leamaš ja leat ain sámeskuvllas dárogielhálli eadnin eai dáidde sáhttit buohtastahttit daiguin hástálusaiguin maiguin sámegielat váhnemat rahčet muđui Norggas. Eandálit doppe gos leat rahčamin fidnet sámegieloahpahusa obalohkái. Muhto oahppat olu vásáhusaid lonohallamis, ja sáhttá maid earáid veahkehit fidnet ođđa jurdagiid man láhkái sáhttet organiseret.
Fertet gal ovttas rahčat nu ahte buot sámi mánát fidnejit vejolašvuođa oahppat sámegiela ja gazzat oahpu sámegillii skuvllas. Mu mielas lea hui dehálaš ahte vuosttašgielat mánát váldojit vuhtii, muhto maiddái lea dehálaš ahte mánát fidnejit oahpahusa sin iežaset eavttuid vuođul. Sámi skuvla lea viehka ođas, ii leat ge gávdnan vuos hámis. Lea áddjás bargu skuvlla hukset nu ahte heive dálá sámi servodahkii.
Liikká ferten dadjat ahte ii leat leamaš mihkkige álkes áššiid leat áidna bearašlahttu gii ii hála sámegiela. Go siesát, eagit, čeažit, áhkku ja áddjá leat leamaš guossis, de lea gulahallan mannan sámegillii. In goassege leat dadjan ahte fertejedje dárustit vai mun šattašin oassálstit, ovdamearkka dihte sáhtten čohkkát čikŋagoarrundujiin almma áddekeahttá mii daddjui seammá lanjas. Dál, máŋga jagi maŋŋá oainnán man olu bearašáššiid lean manahan. Áibbas juohkebeaivválaš áššit, nu mo buozalmasvuohta, árgabeaiáššit maid olmmoš muđui diehtá iežas bearraša birra. Eai ge sámegielhálli bearašlahtut leat goassege jurddašan ahte in ádden mii daddjui, ahte danin lea olu maid in leat diehtán.
Lean ollesáigge jurddašan man buorre lea ahte munno mánát eai dárbbaš vásihit dan maid mun lean vásihan, iežas máilmmis eallit iige áddet mii dáhpáhuvvá lagamus bearrašis. Munno mánáide lea olu álkit, go sáhttet johtit guovtti giela ja guovtti kultuvrra gaskkas.
Sámegiela lean olles váimmustan addán mánáidasame, vaikko in leat sáhttán oahpahit ieš giela.