По русско 
På norsk
 Valentina Sovkina |
Valentina Sovkina (r. 1963) lea bajásšaddan ja orru Lujávrris Guoládatnjárggas. Sus lea oahpaheaddjioahppu ja son lea bargan sihke mánáidgárddis, vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas. Son lea bargan Barentsčállingotti ovddas ja lea dál Guoládaga Sámi Radio jođiheaddji. Sus leat leamaš máŋgga doaimma Ruošša bealde sámi servviin, ja dál son jođiha Ruošša sámedikki (Самь Соббар).
|
Buorit kollegat! Buorit ustibat! Mun háliidivččen vuosttamužžan giitit dán dilálašvuođa lágideddjiid go leiddet bovden mu doallat dán sáhkavuoru. Mun ovddastan Guoládatnjárgga Sámi Sobbara/ Guoládatnjárgga Sámedikki. Mun ieš gulan 40-jahkásaččaid bulvii, geat leat vásihan sihke gielddu hállat sámegiela ja dál vásiheamen sámegiela seailluhan- ja ovddidandoaimmaid.
Gávdnojit sihke objektiivvalaš ja subjektiivvalaš sivat mat dagahit váttisin sámegiela seailluheami ja ovddideami, erenoamážit sámegiela čállingiela. Objektiivvalaš sivat: 1) sámit leat unnitlogus, ja sin birra lea ruošša- ja earágielat álbmot. Ruoššagiella lea oktasaš giella sápmelaš rávisolbmuin ja mánáin servodateallimis, bargodilis ja skuvllas. 2) seahkálas bearrašdilit, gos lávejit njuovžilit geavahit ruoššagiela ja hárvvibut sámegiela.
Boađusin sihke váili giellabiras, gos juohkehaš sáhtášii geavahit sámegiela beaivválaččat, ja maiddái movttiidahttin geavahit dan, áitet sámegiela seailuma. Subjektiivvalaš sivat: 1) váilot beroštupmi sámegiela seailluhanáššiid ektui, namalassii guovttegielalašvuođa dutkan ja árvvoštallan, systemáhtalaš oahpahus sámegillii ja guhkesáiggeoahppoplánat, ja maiddái akademalaš sámegiellaoahpahus. 2) aktiivvalaš giellaguddiid ahki. Lea čielggas ahte jos giellaseailluhandoaimmat eai biddjojuvvo johtui, de lea vejolaš ahte sámegiel servodat ruošša bealde jávká oalát oalle johtilit. 3) váilot statistihkkadieđut eamiálbmogiid ektui Ruoššas. Mii lávet geavahit dušše fal Ruošša riikkaálbmotlohkama bohtosiid. Dál mii geavahit jagi 2002 álbmotlohkama dieđuid go 2010 álbmotlohkama bohtosat eai leat vel čielgan.
Dál dušše smávva oassi – sullii 250 olbmo – badjelaš 1500 sápmelaččaid gaskkas hálddašit sámegiela njuovžilit. Eanaš dáin olbmuin leat vuorraset olbmot. Gaskabuolva juogo ii hálddaš giela ii veaháge dahje hálddaša dan muhtin muddui. Nuoraid gaskkas leat unnán obmot geat geavahivčče sámegiela aktiivvalaččat. Sámegiela dilli Guoládatnjárggas lea čuovvovaš.
Mii álgit Guoládat-sámi joavkkuin (Gieldda- ja Áhkkil-suopmanat). Álgoálggus gielddasámegiella lea hállojuvvon measta oppa guovddášguovllus Guoládatnjárggas.
Gielddasámegiella lea seailon buorebut go eará sámegielat Ruošša bealde. Birrasiid 700 sápmelačča leat namuhan gielddasámegiela eatnigiellan. Elisabeth Scheller:a dutkama mielde, leat su. 300 obmo, geat geavahit gielddasámegiela aktiivvalaččat.
Odne stuorámus gielddasámegiel hálli joavkkut leat Lujávrris, Revddas, Guoládagas ja Terberkis. Gielddasámegiella hállojuvvo Murmánskkas, Boazováris (Olenogorskas), Apatitys ja earáge čoahkkebáikkiin guovllus.
Áhkkilsámegiella lea dađibahábut meastá oalát jávkán. Dálá dieđuid mielde, maŋemuš áhkkilsámegielat olmmoš vádjolii eret jagis 2003. Darjjesámegiela (Jovkkošsuopman, ruošša bealde), min dieđuid mielde, hállet su. 10 olbmo, geat orrot iešguđetge čoahkkebáikkiin Murmánskka guovllus. Darjjesámegiela hálliid gaskamearálaš ahki lea badjel 50 jagi.
Nuortalašsámegiella (Njuohttejávri-suopman, ruošša bealde) lea erenoamáš dáhpáhus. Dát lea áidna sámegiela suopman, mii hállojuvvo, earret Ruoššas, maiddái Suomas (su. 300 olbmo). Dán sivas nuortalašgiella lea govviduvvon buorebut go eará nuortasámi joavkku gielat. Dattege nuortalašgiela ruošša bealde hállet unnit go 30 olbmo, ja dát lea garrasit áitojuvvon giella. Eanaš hállit ásset davveoarjeosiin Murmánskka guovllus, namalassii Badje-Doallánis, Doallánis, Murmašis ja earáin. Lea namuhan veara ahte beroštupmi oahppat nuortalašgiela ja –kultuvrra lea maŋemuš áigge lassánan, giitu Norgga, Suoma ja Ruošša oktasaš nuortalašprošektii.
Sámegiela seailluhan- ja ovddidanáššit leat dál loktejuvvon ja háleštuvvon jo badjel 30 jagi siste, muhto áigi čájeha midjiide hui čielgasit ahte mii leat ain seammá sajis, ja mii lea vel vearrát ahte ii vuhtto ahtanuššan ja giella lea baicce jávkamin.
Dál jagis 2013:s sámegiella oahpahuvvo Lujávrri internáhtaskuvllas álgocehkiin 1 diibmu vahkkui ja 1 diibmu – čearddalaš kulturoahpahus. Solniško-nammasaš mánáidgárddis Lujávrris lea sámegiela oahppanriekkis, mii láhčá oahpahusa mánáide 20 min golbmii vahkus. Davvi našunála joatkkaskuvllas (ovddeš Lujávrri fidnoskuvla) sámegiela oahpahanášši lea hui hástaleaddji, daningo sámegiela váldooahpaheaddji lea luohpan barggus, ja giella ii oahpahuvvo. Dušše moatti reivve maŋŋá, lyceum lea bálkáhan oahpaheaddjin olbmo, guhte ii hálddaš sámegiela njuovžilit. Dál giella oahpahuvvo dušše fal vuosttaš jagi studeanttaide ja 2-3 skuvlaceahki oahppogirjjiid vuođul, mat ledje prentejuvvon 1990-logus. Eará báikkiid skuvllain ii gávdno dakkár skuvlafága go Sámegiella.
Lea dieđusge nu ahte almmolaš oahppoplána gáibida váldit mielde fágaid oahpahussii ng. Guovlokomponeantta, muhto dát čađahuvvo minimála dásis, namalassii studeanttaide addojuvvojit historjágeográfalaš dieđut ja veahá girjjálašvuođadieđut. Geavatlaččat dušše 1% oppa skuvlaoahppaplána hivvodagas gullá sámeálbmoga historjái ja kultuvrii.
Mun hirpmástuvven go gullen Murmánskka guovllu ovddeš oahpahusministara sáhkavuoru gieskat. Son dajai ahte eai gávdno olbmot, geat háliidit oahppat sámegiela, váhnemat eai vuorut sámegiela ja eai gávdno sámegiela oahpaheaddjit.
Ja gos muđui dát galget boahtit?!
Jos guovlá dárkileappot maŋos historjái dán ášši ektui, de čielgá dalán ahte mis váilot sihke oktavuohta ja systemáhtalaš lahkoneapmi eatnigiela vuoruheami ja oahppandárbbu hárrái. Jo 1960-logu rájes sápmelaččat ja maiddái eará eamiálbmogat oppa riikkas vásihedje gielddu ja internáhtavuogádaga, gos min mánát gazze oahpu. Dát gusto maiddái Lujávrri gildii.
Internáhtaskuvla lea doaibman min gielddas jo badjel 40 jagi. Dát ásahuvvui dieđusge buoremus jurdagiiguin ahte olahit čuvges boahtteáiggi! Muhto mii duođaid lea internáhtaskuvla?
Internáhtaskuvla lea oahppoásahus gos mánát leat birra jándora, mii lea ásahuvvon dáinna ulbmiliin ahte veahkehit bearrašiid bajásgeassit mánáid, hábmet sin iešráđálaš birgenmáhtuid, suodjalit sin sosiálalaččat ja rahpat buot beliid mánáid kreatiivvalaš návccain. Internáhta-sátni lea vuolgán latiinna sánis internus (siste).
Sovjetlihtus 1956 rájes dát lei leamaš almmolaš skuvla oarbbesmánáide, heajosbirgejeaddji bearrašiid mánáide, ja mánáide geain ledje fysalaš ja vuoiŋŋalaš váilevašvuođat. Davveguovlluin dakkár skuvllaide biddjojuvvojedje mánát, geain lei váttis beassat skuvlii jeavddalaččat. Ná ásahuvvojedje internáhtaskuvllat Murmánskka guvlui, maiddái okta dakkár Lujávrái, gos mun ledjen ge riegádan. Muhto dát lea jo eará muitalus.
