På norsk
Lasseartihkkal Sámi skuvlahistorjá 5-girjái. Davvi Girji 2011.
 Jorid Eriksen
|  Per Eriksen
|
 Asbjørg Skåden
|
 Per Skåden
|
1980-logus ledje oahppit ja vánhemat márkogiliin Skániin ja Evenáššis geat sihte sámegiellaoahpahusa skovllás. Muhto ii galgan šaddat nu álki go orolii. Go ledje guhka rahčan byråkratiijain čálle 1986 guokte vánhenpára reivve njuolga skovládirektevrii. Ledje Jorid ja Per Eriksen ja Asbjørg ja Per Skåden. Reive lei 24 siiddu, giehtačállon suopmana mielde ja illustrerejuvvon govain ohppiin geat sihte sámegiellaoahpahusa. Reive muitala man ollu vánhemat leat rahčan mánáide sámegiellaoahpahusa reidežit ja man lossat sáhttá leahkit. Muhto muitala nai ahte lea ávtán rahčat, go vahku maŋŋil go reive čállojuvvui lei oahpahus jođus. Ja buoremus duođáštus ahte dát oahpahus buvttii buriid bohtosiid lea gal ahte nubbi dain bártniin, geat ožžo vuosttaš sámegieloahpahusa, 23 jagi maŋŋil lea jorgalan reivve Skániid-sámegillii. |
Dá lea persovnnalas reive
guokte bártni vánhemiis
bártniid skovládirektevrii.
Čállip dan dihte go leap vuollánan – ja doaivvugehtte.
Mis ii leat nu stuorra doaivu olahit juoidá,
muhto sihtap baičče muitalit goktes leap veadján,
ja goktes lea leahkán min mánáide
álggun aktiivvalas álggaheaddjin leahkit
go bivde vánhemiis veahkehit sin oažžut sámegiellaoahpahusa,
ja goktes maŋŋil lea sidjiide leahkán saddat passiivvalas čuovvuleaddjin áššái.
Jus min du mielan orrup bahččagak,
bedjelgeahča dan ja muitte
ahte min sihtap min mánáid beastit
boahttevas bahččavuođan ja vuolláneamin.
Máhták gus muitalusa kliŋkájorbbážiid birra?
Go olbmok riegádik dán eallimii,
oažžup mielde mátkái
kliŋkájorbbážiid.
Min vuitohallap, vuoitip, oasseváldip.
Kliŋkájorbbážiid ruvkup
juohke eallima dilálasvuođan.
Min ruvkup siiddan deid,
ávvirin ja geatnegasvuođan,
duođalašvuođan ja stullamin.
Min ruvkup deid barggun
min formálalas virggiis,
min ruvkup deid astoáiggin.
Min kliŋkáp.
Kliŋkájorbbážak ruvkojuvvon liigeáiggin, eahkedin, ijan, gollek ruvvap.
Min hehttop váruhit amamek kliŋkáhállat dehke golahit
gaittiin kliŋkájorbbážiid simmes.
Min vertep váldit deid sisa vuoiŋŋasteažže.
Min vánhemak, geak dál čállek,
leap ruvkon máŋgasiid min kliŋkájorbbážiis
oažžut dohkkeheami min identitehtii, min kultuvrii, min čearddalasvuhtii,
min olmmosvuhtii
(dážak eai dárbbat diekkáriidda golahit nu galle kliŋkájorbbážiid)
dan dihte go leap dobdan ahte min álggahansedji márkosámi kultuvrran
leap min.
Min leap márkosámik.
Ii sáhte bedjelgeahččat
ahte min álggahansejin muhtumin bosoda.
Min leap oaidnán ja vásihan
ahte lea goitge oadjebas dán álggahansejin,
guhka go dobdá eatnama julggiid vuolde
ja diehtá midjas doppe sinne lea.
Min leap nai oaidnán ja vásihan
man hollu bávččaga go ii dieđe ii meitek.
Máhttu dahká oadjebassan, lihkolažžan ja rápmasan.
Čuovvovaččat – go mánáideamek iežak bivdek sámegiellaoahpahusa,
meid bargá de váhnemin?
Meid bargá?
Meid ii leat reiddas bargat?
Nugo dál.
Min, deid guokte bártni vánhemak,
leap measta 9 mánu
( - áhpehisvuohta – vargga hehttolii boahtit riegádeami)
ruvkon máŋgasiid min kliŋkájorbbážiis
bártniid sámegiellaoahpahussii.
Evenáši vánhemiid olin,
dobeal filkkaráji ránnják.
Ruvkok go iežá vánhemak –
eŋgelasgielak, ruohagielak –
astoáiggin kliŋkájorbbážiid
eatnigiellaoahpahusa oaččosit sin mánáide?
Min leap dego stohkosak
politihkan min sávvap ii leat
ipmirmeahttumis stoagus, dihtomielalaččat dehke dieđegehtte
golahip kliŋkájorbbážiiddámek.
Lea beare akta sivva dasa
ahte dál ruvkup kliŋkájorbbážiid
čállit reivve bártniid skovládirektevrii.
Min eap jáhke don dihtomielalaččat golahak min kliŋkájorbbážiid,
dehke bahčavuođa jorbbážiid bijak min mánáid gieđaide.
Dán dili sihtap min nu buoragit go vejolas garvit.
Ii das boađe buorrin.
Min eap ge sáhte jáhkkit – hain?
ahte ii leat soamis áššemeannudeami bálgán
guhte nagalii dan man min eap leat nahkan.
Oažžut oahpahusa johtui.
Min jáhkkip din nahkabehkek.
Danin čállip reivve ija áskkin.
Máŋga jagi leap min vánhemak gaskaneamek hoallan ja hoallan
man dehálas, vuoiggalas ja riekta lea
ahte min mánák bessek oahppat sámegiela.
Dehke heanup riekta:
Min diehtip makkár árvu sámegiella atná servodagan.
Nugo iežá vánhemak eap ge min siđa mánáidasamek guođđit stuorra noađi.
Diekkár čáppa, litna, rikkis giella,
eatnigiella.
Min sihtap baičče riggudit.
Lea saddan beare hoalla,
“ekstremistahoalla”.
Sattalii gus, gažaimek alddámek,
min mánáide noađđi oahppat sámegiela?
Gal min diehtip makkár árvu dat atná servodagan?
Nuvt manne golbma jagi,
Bártniid vuosttas golbma skovlájagi.
De diibmá bohte bártnik vánhemiidda njuolga dieđuid ohčaleame:
- Lea go universitehtan ahte beassá oahppat sámegiela?
Dalle leap jo boarrásak, dehke eap doppe oba mana.
Ja bártniid reakšuvdna go gulle lii sin riekti skovllán beassat oahppat sámegiela:
Muhto dalle de álgip beare dál.
Dát lii diibmá.
Meid bargek dalle vánhemak?
Vánhemak dehke bártnik eai galggale vertet bargat eai meitek.
Skovllák galggale dan gal vállat.
Ii dárbbat ii meitek bargat dárogiellaoahpahusa oaččosit,
muhto dál gal ii leat dárogiela birra sahka!
Ja dalle saddá gal hui iežáládje!
Juovlamánun 86 deaivvade vánhemak skovlákantuvrraigum –
Evenášin ii boahtán ii guhtege –
skovládirektevrraigum ja sámi oahpahusráđiin
kursii Guinášnjunin.
Sártnuimek dalle meid dál leap čállán dutnje.
Mánák leak ieža bivdán dan.
Jáhkiimek lii nuogis buorre duođastus skovláeiseválddiide
ahte diekkár bálvalus lii dárbbaslas.
Dálvvi mielde hoalaimek gaskaneamek, riŋgiimek nubbi nubbái,
leak don juoidá gullan sámegiellaoahpahusa birra dán čavčča?
Ii aktage lean.
Čuoŋománu loahpageažin
mearrideimmek bidjat almmuhusaid báikkálas áviissaide,
rabas čoahkkin sámegiellaoahpahusa birra Skániis ja Evenášin.
Almmuhusaid mákse iežak.
Geak galggale mahkás min ovddan máksit?
Geak máksek baičče almmuhusaid muđui davviriikkalas riikkais
go guoská mánáid eatnigiellaohppui?
Eap ollugen sihtan
gean nu sealggi duohkin kohkket.
Min siđaimek ovttasbarggu, rabasvuođa ja rehálasvuođa.
Danin riŋgiimek – almmuhusaid ovdal –
Skániid ja Evenáši skovlákantuvrraide dieđiheažže,
ja sártnuimek dak dieđun ledje buoragit boahtin čoahkkimii jus sihte.
Beare vánhemak bohte – ja akta oahpaheaddji.
Čáliimek:
Čuoŋománu ovdal manai reive suohkaniid skovlákantuvrraide.
Ingrid Skániid skovlákantuvrran riŋgii midjiide vahku maŋŋil.
Son lii váldán aktavuođa Evenáši skovlákantuvrrain ávkki gehtte.
Dak eai gal lean ožžon makkárge reivve?
Sáddiimek reivve ođđasit,
ja guokte vahku maŋŋil aktii vel.
Muhtun institušuvdna – eap muitte guđe –
sártnui ahte skovllák galggale buktit čealkámusa ášši birra.
Lea gus dábálas?
Lávejik skovllák buktit čealkámusa go guoská dárogillii dážaide?
Goit ge: Áššemeannudeapmi maŋiduvvui sakka.
Lidálátti skovlá lii earenoamás dárkil áššemeannudemiin ovttasbargolávdegotti ektui.
Bukte garra vástádusa.
Midjiide ja mánáide lii čállosa árvu vel unnip
go bábur man nala lii čállojuvvon.
Muhto eai ge vánhemak ja min beaggin lean vearda
bábur man nala atteasta lii čállojuvvon.
Skániid skovlástivra lii vuđolaččat positiiva,
muhto dieđun,
áigi koordineret, ekonomiija plánet, rámmak, ohčanrutinak, buohtalastin.
Ja bassá gieđaidis skovládirektevrra liigejuolludemiin.
Lean sivagehtte.
Ja min riŋgiimek nubbi nubbái.
Lehpek gus gullan gonnes oahpahus galgá leahkit?
Ii aktage lean.
Ingrid skovlákantuvrras riŋgii midjiide máŋgii.
Skovlástivra bijai su nala
liigejuolludeami skáhppot.
Ingrid dat vertii bálkestit Pilatusa bassančáži.
Lea nu álki gieđaidis bassat.
Geassi manai.
Deaivvadeimmek guovttis, golmmas, doppe ja danne.
Lea go dárbu muitalit meid gažaimek nubbi nuppis?
Ja meid vástideimmek?
Vahkku ovdal skovlá álggii dán jagi
riŋgeje skániidvánhemak sin skovlákantuvrii.
Gonnes lea ášši dál? Skovlá han álgá mánnodaga.
Ođđa skovláhoavda, hávski ja positiiva, vertii álggun iskat.
Dan ipmirdeimmek min nai.
Imastalaimek. Lea gus ášši skovládirektevrra luhtte?
Doddaimek: Ii aktge ane ii meitek midjiide muitalit.
Ii aktage orron sihtame ovddasvástádusa váldit.
Duorastateahkeda
(oahpaheaddjik ledje jo plánembeivviigum álgán)
válde bártnik ja vánhemak heahtečoahkkima.
Mánáide lii čielggas
ahte soamis vertii buktit liigejuolludeami 4 d/v sámegiellaoahpahussii Skániis.
Soamis vertii buktit juoidá goit,
oaivvilde bártnik.
Loahpan sattai na ahte beaivvi maŋŋil, bearjadaga,
galggaimek čuovvulit ášši meannudeami ja gámnnahit gean luhtte dál lii.
Galggaimek nai muitalit manin vertiimek áššemeannudeami čuovvulit,
mearrideimmek.
Bearjadatiđida álggiimek áššemeannudeami čuovvulit
Hansa luhte skovlákantuvrran.
Lea riekta, sártnui, ahte bargabehkek na,
ášši ii leat mis.
Skovládirektevrra kántorbargi Rolf anii lobi,
ja loahpan riŋgiimek su priváhta telefuvdnii.
Lea riekta, sártnui, ahte bargabehkek na,
ášši ii leat mis.
Gámnnaimek Torbjørga KUDan.
Lea riekta, sártnui, ahte bargabehkek na.
Earenoamážit go leak mánák geak leak ieža dan sihtan.
Ášši lea mis.
Lohpidan geahččalit oažžut áiggi Finnmárkku skovládirektevrran.
Lea gus áidna man sáhtip bargat?
Oažžubehkek formálalas vástádusa áššin
moadde vahku geažin.
Dobddaimek ahte gaittiin golbma áššemeannudeaddji ledje
duođaid min dorjon.
Diehtip ahte ášši lea dál buoremus gieđaid gaskkan.
Ja goit ge – ii leat buorre diehtit gosa ášši manná.
Min leap bargan dan man lea midjiide vejolas bargat formálalas kánalaid bakto.
Ja min leap goit ge jur dál – lávvardateahkeda – veahá doaivvugehtte.
Bearjadateahkeda – maŋŋil go leimmek hoallan Hansiin, Rolfiin, Torbjørgain,
gahppe guokte veaga – 4 máná, 4 ollesolbmo, 1 beana –
guokte biilii ja vulge.
Vertiimek eret.
Reivve čállip Sáččán.
 | Guokte vuosttaš sámegieloahppi, Sigbjørn Skåden ja Torgrim Eriksen, muhtin sámegieldiimmus.
(Govva: Asbjørg Skåden) |
Muhtin dáin váhnemiin, Asbjørg Skåden, šattai ieš sámgieloahpaheaddjin. Son lea čállán artihkkala iežas vásáhusaid birra Skániid sámegieloahpahusas. .