Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.

Kirsten Alette Anti:

– Fertejin leat garas

Muitalan Svein Lundii

Kirsten Alette Anti, Romsa 2003.
(Govva: Svein Lund)

Sámi mánáidgárddit leat dehálaččat, vai mánát šaddet sámegielagin. Muhto buot sámi mánáidgárddit eai leat nagodan dahkat sámegiela beaivválaš giellan. Dá muitala son gii lei Romssa sámi mánáidgárddi jođiheaddjin 1990-logus mo sii rahče ja lihkostuvve dáinna.

Kirsten Alette Anti (Niga Niillasa Risten Alehttá) lea riegádan 1956:s ja bajásšaddan Kárášjogas, gos maiddái váccii joatkkaskuvlla. Sus lea ovdaskuvlaoahpaheaddjioahppu Álttás, ja lea bargan Guovdageainnu mánáidskuvllas ja mánáidgárddis Čáhcesullos ovdal go 1989 fárrii Romsii. Doppe logai sámegiela universitehtas ja jođihii sámi mánáidgárddi áigodagas 1990–1999. Dán rájes son lea bargan Báhpajávrri skuvllas oahpaheaddjin, earret jagi go barggai sámeskuvllas Málatvuomis.

Jearahallan lea dahkkon 2003:s. Mánáidgárdi lei seamma heajos lanjain gitta 2007 rádjái, go viimmat sáhtii fárret ođđa vistái Báhpajávrris.

– Fertejin leat garas. Garas mánáiguin, garas váhnemiiguin ja garas bargiiguin. Dát lea Kirsten Alette Anti čilgehus mo son lihkostuvai hábmet Romssa sámi mánáidgárddi, nu ahte dohko álge dárogielat mánát, geat moadde mánu maŋŋil sámástedje eará mánáiguin.

Sámi searvvis gildii

– Sámi mánáidgárdi álggahuvvui 1983:s. Lei Romssa sámiid searvi mii álggahii mánáidgárddi, muhto 1988:s, juste ovdal go mun álgen, válddii gielda ovddasvástádusa.

Mis lei dalle seamma viessu mii mánáidgárddis ain lea, ja maid ferten dadjat ahte ii heive nu bures mánáidgárdái. Dat lea boares, galbma stohpu, gos ovdal leat leamaš ásodagat, ja das lea heittogis stoahkanšillju. Dál leat sámi váhnemat gáibideame ođđa ja stuorát sámi mánáidgárddi, ja dat han lei galgat áigá juo leat huksejuvvot.

Dalle go mun álgen lei unna jovkkoš, dušše fal 8 máná. Maŋŋil viiddiduvvui veahá ja go heiten 1999:s ledje 13 máná. Ossodagas ledje mánát 0-7 jahkái.

Romssa Sámemánáidgárddis ávvudit muhtin máná riegádanbeaivvi 1984:s. Bargiguovttos leaba Lise Henriksen ja Jens Klemet Stueng.
(Govva: Seija Guttorm)

Dárogielat mánát sisa

Go vuođđudedje sámi mánáidgárddi Romssa gávpogii, lei jurdda addit sámegielfálaldaga mánáide, geain lei sámegiella ruovttugiellan. Dalle go mun álgen ledje buot mánát sámegielagat. Muhto maŋŋil ohcagohte dárogielat sámi váhnemat mánáidgárddi, mii sáhtii oahpahit sin mánáide sámegiela. Válddiimet dađistaga dárogielat mánáid sisa, muhto dalle fertiimet bargat dihtomielalaččat giellaprográmmain, vai dárogiella ii šaddan mánáid stoahkangiellan. Eat sáhttán váldit go moadde dárogielat máná ain hávil.

Ii leat váttis jus mii váldit mánáid sisa dalle go eai vel huma, muhto mađe boarráset mánát leat go álget, dađe váddáset lea, dieđusge. Muhto mii leat maiddái váldán njealji dahje viđa-jahkásaš mánáid sisa, geat eai máhttán sámegiela go bohte, ja sii leat sámástan ovdal go álge skuvlii.

Gáibádusat bargiide

Ledjen miehtá áiggi áidna geas lei ovdaskuvlaoahpaheaddjioahppu. Mus ledje guokte mielbargi, dábálaččat sámegielagat Guovdageainnus dahje Kárášjogas. Sis lei hui ollu seaguhusgiella, hupme sámegiela dievva dárogiel sániiguin. Fertejin cuiggodit bargiid ja leat hui garas singuin. Mánáidgárddis ii lean lohpi dadjat omd.: «Klokka fem bohten flyain Lakselvas Romsii». Lohken ahte jus it dieđe mii juoga lea sámegillii, ale fal daja dárogillii, muhto čilge eará sániiguin sámegillii.

Oaččuimet deike ovdaskuvlaoahpaheaddjistudeanttaid Sámi allaskuvllas. Hirpmahuvven go gullen sin seaguhusgiela. Jerren: «Ii go dis leat gielladikšunkursa ovdal go sáddejuvvobehtet mánáidgárddiide ja skuvllaide? Jus galgabehtet leat dáppe, fertebehtet dohkkehit ahte mun cuiggodan giela.»

Gáibádusat váhnemiidda

Jus galgá lihkostuvvat oahpahit mánáide sámegiela, de ferte leat ovttasbargu váhnemiiguin. Mun gáibidin ahte váhnemat galge beroštit sámegielas ja sámi kultuvrras. Muhtin váhnemat leat oahppan sámegiela ovttas mánáiguin. Máŋga váhnema leat leamaš čeahpit, muhto ferten dadjat ahte muhtimat eai leat beroštan nu ollu. Sii leat dušše dárbbašan mánáidgárdesaji, ja geavahan iežaset sámi duogáža ággan vai oažžut mánáid sisa sámi mánáidgárdái.

Álggus leimmet oalle ekstrema giellageavaheami dáfus. Telefovnnas vástideimmet dušše fal: «Dá lea sámi mánáidgárdi». Mun biehttalin dárosteames váhnenčoahkkimiin.

Gáibádusat ja rápmi mánáide

Mánát dihte ahte mánáidgárdedálus ii sáhttán hupmat go sámegiela. Muhto mánáide ii leat doarvái gáibidit ja gieldit, ferte maid rábmot ja movttiidahttit. Geahččaleimmet buot dilálašvuođain oahpahit ođđa sániid. Álo rámidin mánáid go gullen sin sámásteamen. Rámiin don ovdánahtát.

Borranbeavddis mii jearaimet mánáin galle sámegiel sáni sii leat oahppan otne. Geavaheimmet maiddái eará mánáid ovdagovvan, bivddiimet sámegiel mánáid veahkkin oahpahit sidjiide geat eai máhtán nu ollu. Dalle lea dehálaš rámidit daid maid: «Don leat čeahppi – don dat leat oahpaheaddji.» Lei dehálaš taktihkka oažžut mánáid, geain lea alla stáhtus, leat mu bealde.

Sámi biras gávpogis?

Sámi mánáidgárdi ii galgga dušše oahpahit sámegiela, muhto sámekultuvrra nai. Muhto mii bat lea sámi kultuvra Romssa gávpogis? Čuolbma go mánáidgárdi lea stuora gávpogis lea mo fállat mánáide lunddolaš sámi birrasa. Min lagasbiras lea áibbas eará go omd. Kárášjogas.

Geahččaleimmet nu ollu go vejolaš searvat buot árbevirolaš sámi ealáhusaide. Mis ii leat dáppe nu lagas oktavuohta boazodoaluin, muhto jahkásaččat mii leat mielde gárddis. Mii lávet fitnat Berg nammasaš dállodoalus olggobealde Romssa, gos leat šibihat; sávzzat, gusat ja vuoncát.

Mii leat leamaš mearrabivddus, dalle barggaimet dainna sihke ovdal ja maŋŋil, oahpaimet mearrabivddu birra ja sámegiel sániid. Go maŋŋil čoaluimet guliid ja ráhkadeimmet borramuša humaimet guliid osiid ja čoliid birra ja oahpaheimmet ođđa sániid. Oktii vahkus manaimet meahccái. Doppe lea lunddolaš biras oahppat ođđa sámegiel sániid. Suidnet gal sáhttá dahkat dáppe nai, go gámasuoinnit šaddet Báhpajávregáttis.

Lávejin jearrat váhnemiin: «Mii lea sámekultuvra didjiide? Dii fertebehtet muitalit mii lea din sámekultuvra.» Muhtumin oaččuimet responssa.

Mii muđui lea sámekultuvra mánáidgárddis? Láviimet juoigat ja lávlut ollu, ja muitalit muitalusaid ja máidnasiid. Sámi mánáidgárdi láve fitnat ja lávlut/juoigat buot dilálašvuođain – čoahkkimiin, sámi álbmotbeaivvis, girkus jna. Mánát ohppet sámebiktasiid birra – mo gárvodit, ja makkár gávttit gullet gosa. Seammás ohppet sániid: ohca, liidni, gálssohat jna.

Mánáidgárddis leat čoarvvit ja mánát njoarostit, lea sámi dohkká ja gietkka. Muhto leat maiddái ollu seammalágan stohkosat go muđui mánáidgárddiin – visot ii galgga leat erenoamáš sámi mánáidgárddis.

Go jurddašan ahte mii orrut stuora gávpogis gos sámevuohta ja sámegiella ii vuhtto nu ollu beaivválaš eallimis, ferte dadjat ahte sámi mánáidgárdi lea oalle bures lihkostuvvan ulbmiliin fievrridit giela ja kultuvrra viidáseappot buolvvas bulvii.

Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3