Lasseartihkkal Sámi skuvlahistorjá 3-girjái. Davvi Girji 2009.

Biret Nystad:

Mánaidgárddit leat dáruiduhttin institušuvnnat: - Tom Hendrik massii sámegiela

Berit Nystad, Karasjok 1985
(Foto: Gunnar Lund)

 Dát artihkal prentejuvvui Sámi Áiggis 20.05.1983. Čálli, Berit Nystad, lei dalle aviissa journalistan. Son lea riegádan 1955 Kárášjogas, ja lea dál badjel 20 jagi bargan Sámi Radios.

— Mu ganda lei golmma jahkasaš go álggii mánaidgárdai. Son lei vuostas doppe gi hálai sámegiela. Dát lea jagi áígi. Muhto moatti vahkus jorgalii sámegielas dárogillii ja dál hálla dušše dárogiela.

Jus in lean bidjat mána mánaidgárdai, de leimmet várra nagadit bisuhit sámegiela. Maŋŋa lean jurddašan ahte in lean galgat álgit bargui, muhto orrut ruovttus mánain. Muhto mo livččii Wenche Ellingsen galgat birget barggu haga. Ieš i gátte gal ahte livčcii duhtat orrut ruovttus, ja mo vel birget dainna ruđain maid okto váhnen oažžu?

Nu go dál lea dáppe Unjárggas, de ohppet dušše dat mánat vel sámegiela daid ruovttuin gos eatnit eai leat eara sajis barggus, jáhka Wenche leat otna dili.

MOLSSUI GIELA

Unjárgga mánaidgárddis leat guoktenuppelogi mána, njealjis sis hállet sámegiela. I oktage bargiin máhte sámegiela, dušše muhtimin lávii leat veahkkebargi guhte dán njealje mana giela máhtta, muhto son lea maid dušše soaittahagas go earat leat eret.
Wenche Ellingsen čilge mo Tom Hendrik massigođii ruovttu gielas. Go ganda fuobmai ahte bargit eai áddcn maid son hálai, de veahažiid mielde oahppagođii sin giela ja moatti vahkus lei áibbas jorran dárogillii.
— Mun ledjen vuordan ahte gánda i šat vuolgge mánaidgárdai go nie manai. Muhto nu i dáhpahuvvan. I son láittastuvvan, son dusse molssastii giela.
— Go dat sámegiel hálli bargi lei barggus, de sutnje gal álgus hálai sámegiela, muhto de álggii dárostit dasa maid go oinnii mo eara mánat barge.

BEALLEGIELAT

Dát lea earahuhttan váhnen ja mana giela maiddai. Wenche i loga iežas nagadit doalahit sámegiela gándii, muhtimin dadja dárogillii ja muhtimin fas sámegillii.
Mánna orru šaddan beallegielat. Son muitala ahte dukkaraddan giella lea dál dárogiella, leš dal mánaidgárddis vai das stobu olggobealde.

VÁHNEMAT DÁHTTOT SIERRA MÁNAIDGÁRDDI

Wenche Ellingsen lea logemat eara váhnemiin gáibidan sierra sámi mánaidgárddi Unjárgii. Gieldda politihkkarat orrot mielas, politihkkalaš dáhttu gal lea, i das gal. Muhto ruđalaččat i nagat gielda cegget nuppi mánaidgárddi.

BOAHTTI JAGI RUHTA?

Váhnemat leat ohcan ruđa dán prošektii lávdegottis mi lea vuođđuduvvon buoridit simemánaid dili. Lávdegoddi i leat juolludan ruđa. Trygve Ballari čilge ahte si dán jagi juolludedje dušše ruđa guovlluide mat lea olggobealde guovddaš sámi guovlluid, ja Unjárga lea guovddažis. Buorre doaivva lea ahte lávdegotti bargu šadda bistevaš ja ahte boahtte jahkai juolluduvvo sidjiide eambo ruhta maid juohkit sáhttet.
Son navda ahte Unjarga prioriterejuvvo boahtte jagi, muhto sáhtta maid nu geavvat ahte gielda fas duvdojuvvo vulos jus eara doaimmat bohtet maid orru ain eambo dárbu doarjut. Ballari oaivvilda ahte váhnemat riektamusat galggašedje ruđa ohcat mánaidgárdai dábalaš organaid čađa, dát leat departemeanttat maid vuollai mánaidgárddit gullet.

DÁROGIELLA VUOITA

Sivva go váhnemat leat gáibidan sierra mánaidgárddi, lea go oaivvildit ahte i leat ávki sámegielat bargiide nu guhka go dárogielat mánat leat sámegielat mánaid searvvis. Dárogiella vuoita čielgasit dieinna vugiin.
Wenche Ellingsen gohčoda otna mánaidgárddi dáruiduhttin institušuvdnan. Son i jáhke su gánda šat hállagoahta sámegiela jus galggai mannat nu mo dássažii. Áidna vejolašvuohta lea vel ahte mánaidgárdai boahta sámegiella. Wenche oaivvilda maiddai ahte váhnemat ieža eai nagat doalahit giela ja dan mi gulla sámi eallinvuohkai. Áigi lea rievdan, mánat eai jora dušše ruovttu ja ruovttu šilju birra. Dál leat TV, mánaidgárddit ja skuvla mánaid bajasgeassit váhnemiid bálddas. Váhnen i leat šat okto mearrideamen mána eallima.

Govvateaksta:

Wenche Ellingsen i nagot okto doalahit sámegiela mánnasis. Stuorra dárogiela gilvin lea garten mánaidgárdi gos maiddai sámemánat leat dárostišgoahtan. Moatti mánus massii su gánda Tom Hendrik sámegiela. Logemat váhnema Unjárggas geahččalit dát dili buoridit ja leat gáibidan sámegielat mánaidgárddi. Dássažii i leat vel ruhta gávdnon.

Sámi skuvlahistorjá 3