På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 2. Davvi Girji 2007.
 Siv Rasmussen |
Siv Rasmussen lea riegádan 1963:s Mátta-Várjjagis. Son lea lohkan historjjá váldofága, servodatdiehtaga, arkeologiija ja almmolaš politihka ja hálddašeami Romssa universitehtas, praktihkalaš pedagogihka Finnmárkku allaskuvllas ja son lea leamaš máŋgga sámegiela ja suomagiela kurssas. Daid lassin sus lea rádiojournalistihka oahppu Gimlekollen Mediasenteris Kristiansandas. Áigodagas 1991–1999 son lei oahpaheaddjin Sámi Álbmotallaskuvllas Kárášjogas gos oahpahii sihke sámi kultuvrra ja historjjá, ja mediafágaid. Son lea maid bargan vuođđoskuvllas, lagašradios ja báhtareaddjiid vuostáiváldinbáikkis. Siv Rasmussen ássá dál Muonás Suomas, gos bargá sámi historjjá prošeavttaiguin ja dárogiel oahpaheaddjin rávesolbmuidoahpahagas. |
Dán artihkkalis áiggun čájehastit Mátta-Várjjaga sámi skuvlahistorjjá dan rájes go skuvlaoahpahus álggahuvvui 1838:s gitta dálá áigái. Dieđuid 1800-logu skuvladilis lean ovddimusat viežžan Kåre Gade Rasmussena váldofágabarggus Mátta-Várjjaga skuvlahistorjjá birra 1880' rádjái. Dáruiduhttináigodaga skuvladilli lea buktojuvvon ovdan ovtta sámegielat oahppi ja sámegielat oahpaheaddji bokte.
1990-logus ja earenoamážit 2000-logu mielde sáhttá dadjat ahte ođđa áigodat álggahuvvui Mátta-Várjjaga skuvlahistorjjás, dannego dál lea vejolaš válljet sámegiela fágan gieldda skuvllain. Skuvlajagi 2005/2006 addojuvvo sámegieloahpahus čuovvovaš čieža vuođđoskuvllas Mátta-Várjjagis: Guvžajávrris, Fossheimas, Hessengas, Goađáin, Kirkonjárggas, Báhčaveajis ja Remáguoikkas. Remáguoikka ja Báhčaveaji skuvllain ohppet buot oahppit sámegiela. Olles gielddas lea 25 oahppis davvisámegiella nubbingiellan ja 153 oahppis lea fágan sámi giella ja kultuvra. Mun lean jearahallan ovtta dain vuosttaš oahppiin geat ožžo sámegieloahpahusa dán ođđa áigodagas ja maiddái ovtta oahpaheaddji guhte dál oahpaha sámegiela Mátta-Várjjagis.
Guhká «Skuvla-Poala» barggai okto oahpaheaddjin dán stuorra skuvlabiirres gosa muhtin muddui lei váttis olahit johtolatvejolašvuođaid dáfus. Áiggi mielde eanet oahpaheaddjit biddjojuvvojedje virggiide ja guovlu juhkkojuvvui eanet skuvlabiirriide. Dan áiggis ledje sápmelaččat eanetlogus dás mii 1848:s šattai Mátta-Várjjat gieldan. 1835:s ásse 527 olbmo Mátta-Várjjagis, dáin ledje dážat dušše oasážin. Dat ges mearkkašii ahte eatnašat ledje sápmelaččat. Sápmelaččain ges ledje mearrasápmelaččat stuorra eanetlogus. Uhcit olmmošjoavkkut ledje nuortasápmelaččat ja johttisápmelaččat. Áiggi mielde fárrejedje eanet dážat ja suopmelaččat (kveanat) gildii, ja daid mánáide ásahedje sierra dáro- ja suomagielat skuvlafálaldagaid. Vuosttaš oahpaheaddji dárogielat mánáide biddjui virgái 1849:s, gitta dassážii lei Mátta-Várjjat čielga sámi skuvlabiire, mas buot oahpaheaddjit ledje sápmelaččat ja oahpahus lei ollásit oaivvilduvvon sápmelaččaide. Kveana mánát ožžo easkka 1860-logu loahpageahčen oahpahusa iežaset gillii.
 |
Goršvuona skuvla Mátta-Várjjagis 1890, Oahpaheaddji Signe Haga ohppiiguin (Govva: Ellisif Wessel / Finnmarksbiblioteket) |
Dávjá ságastallui galggai go čuvgehusbargu sápmelaččaid gaskkas leat dárogillii vai sámegillii. Goappašiid surggiin ledje iežaset ovddasteaddjit. 1851:s ásahuvvui nu gohčoduvvon «Sámefoanda» (Finnefondet). Foanda dahjege ruhtarájus galggai geavahuvvot veahkkin fidnet eanet oahpahuvvon oahpaheaddjiid, geat maid máhtte oahpahit dárogiela oahppiide. Ruhtahivvodat galggai geavahuvvot bálkálasáhussan oahpaheaddjiide geat barge giellaseaguhusguovlluin, hukset skuvladáluid ja dasa lassin addit gávcci oahppái friijasaji Romssa semináras. Oahppit galge lohkat sihke dárogiela ja sámegiela semináras, ja čađahuvvon eksámena maŋŋá lei sis čieža jagi oahpahangeatnegasvuohta giellaseaguhusguovllus.
Vuosttaš jagiid ii adnojuvvon Nuorta-Finnmárku – ja dainna iige Mátta-Várjjat – giellaseaguhusguovlun. Dáppe galggai sámegiella ain leat oahpahusgiellan sámegielat guovlluin. Seammás dát mearkkašii ahte Nuorta-Finnmárku oaččui olu uhcit oahppan oahpaheaddjiid go dan maid Oarje-Finnmárku oaččui. 1863:s lei dušše 37 proseanttas oahpaheaddjiin oahppu Nuorta-Finnmárkkus seammás go Oarje-Finnmárkkus lei 62,5 proseanttas oahppu.
Girjjis Grubeforeningen Nordens Klippe - Arbeiderkamp i nord 1906-2006 muitala Steinar Wikan Mátta-Várjjaga vuosttaš oahppan oahpaheaddji birra: "Boares oahpaheaddji ja girkolávlu, Anders Tokle Lusteris Sognas, bođii deike 1861:s. ... Son oahpai sámegiela ja suomagiela, juogadii konfirmántabuolvvaid giela mielde ja oahpahii guđege joavkku, dassái go eiseválddit gáibidedje ahte oahpaheapmi galggai leat dárogillii." Maiddái moadde eará dárogielat oahpaheaddji Mátta-Varjjagis ohppe sámegiela ja/dahje suomagiela.
Nu guhká go Mátta-Várjjagii ii juolluduvvon ruhtadoarjja Sámefoanddas, de ii ožžon doarjagage hukset skuvladáluid. Dát dilli rievddai 1863' rájes go Mátta-Várjjat maid šattai gullevažžan Sámefoandda doaibmaguvlui. Mátta-Várjjagis vuosttaš skuvladállu ceggejuvvui sámi gilážii Goađáide 1867:s. Sullii seammá áiggi huksejuvvui, ostojuvvui dahje láigohuvvui sierra skuvladállu Kirkonjárggas, Buođggáin ja Ruovdevuonas. Mátta-Várjjat adnojuvvui dalle muhttásanguovlun gos geahččaledje ovddidit dárogiela. Sápmelaččaid ja kveanaid galggai dáruiduhttit vehážiid mielde. Ii galgan menddo sakka hohpohallat. Oahpahus galggai leat dan gillii maid skuvlabiirre mánáid eanetlohku hálai, muhto dárogiella galggai dađistaga šaddat oahpahusgiellan boarráset mánáide.
 |
Strand internáhtta Báhčaveajis lei Finnmárkku vuosttas stáhtainternáhtta. Govvejuvvon 1915. (Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |
1900-logu álggogeahčen šattai Mátta-Várjjat hirbmat dehálažžan stáhtainternáhtaid huksema oktavuođas Finnmárkui. Ođđa internáhtat huksejuvvojedje ja váldojedje atnui Strandii ja Njávdámii 1905:s. Dan maŋŋá huksejuvvojedje internáhtat eará báikkiide gielddas dego Jurrangohppái ja Ruovdevunnii. Álbmoga sápmelaš oassi šattai áiggi mielde unnitlohkui kveanaid ja dážaid lassánan sisafárrema geažil, earenoamážit 1800-logu loahpageaži rájes, ja Sydvaranger ruvkefitnodaga ásaheami 1900-logu álggogeahčen, mii mielddisbuvttii vel stuorát olmmošlogu lassáneami.
 |
Fossheim skuvla lei Finnmárkku vuosttamuš internáhtaid gaskkas. (Govva: Bernt Thomassen / Finmarksbiblioteket) |
Vaikko nuortasápmelaččat formálalaččat ledje Norgga stáhtalahtut dallego skuvladoaibma álggahuvvui Mátta-Várjjagis, de Norgga eiseválddit eai láhčán mangelágan oahpahusfálaldaga dán jovkui. Steinar Wikana dieđu mielde lei jurdda ahte Beahcáma báhppa (maŋŋá Boris Gleb / Geavgŋá báhppa) galggai addit mánáide dárbbašlaš oahpahusa. Gitta 1905' rádjái nuortasápmelaš mánát ledje luvvejuvvon skuvlavázzimis, vaikko buot Norggas ássi mánáin lei skuvlageatnegasvuohta jagi 1863 ja jagi 1889 skuvlalágaid mielde. Ákkastuvvui ahte eiseválddit balle ahte ruoššat atne dan propagándan Ruošša oskku vuostá ja nuortasápmelaččaid oskku vealaheapmin jos nuortasápmelaš mánát bággehalle vázzit skuvlla.
Go Fossheim skuvla ja internáhtta lei gárvvisin huksejuvvon Njávdámii 1905:s, de šattai maid nuortasápmelaččain geatnegasvuohta sáddet mánáideaset skuvlii, juoidá maid eadneolbmot vuostálaste. Sii eai háliidan sáddet mánáideaset skuvlii givssiduvvot. De lei nu ahte 1905:s eai lean go guokte nuortasámemáná skuvlageatnegáhtton agis, ja maŋŋá go suohkanbáhppa, guhte lei skuvlastivrra jođiheaddji maid, lei háleštallan guhká ovttain etniin, de máná guovttos sáddejuvvuiga skuvlii.
 |
Buođggáid skuvla, 1913 (Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |
Sámegieloahpahus mii dál addojuvvo Mátta-Várjjaga skuvllain, lea ovddimusat láidesteapmi sámegillii ovttagielat dárogielhálli oahppiide. Áibbas uhca unnitlogožis lea sámegiella eatnigiellan. Veaháš sámegieloahpahus addojuvvui juo 1980-logus oahppiide, geat ledje fárren eará gielddain ja geain lei máhttu sámegielas ovddežis. Easkka 1990-logu loahpageahčen addojuvvogođii oahpahusfálaldat oahppiide, geain ii lean juo sámegiel máhttu ovddežis. Buot sámegieloahpahus mii áddojuvvo Mátta-Várjjagis lea davvisámegielas. Ii gávdno mákkárge oahpahusfálaldat nuortalaš- dahjege golttásámegillii.
 Ruovdevuotnalaš Birger Gustavsena eatnigiella ja árgabeaigiella lea sámegiella. (Govva: Siv Rasmussen) |
Birger Gustavsen lea riegádan 1942:s Siidejohgohpis Ruovdevuonas, gos bajásšattai áhkus luhtte. Áhkku, guhte lei Ohcejogas eret, ii máhttán eará go sámegiela ja mánnávuođa báikki giella lei lunddolaččat sámegiella. Birger ja su eamit ássaba dál Ruovdevuonas. Eamit lea Unjárggas eret, ja sámegiella lea sudnos beaivválaš giellan.. |
– Mo lei dutnje deaivvadit skuvllain gos visot dáhpáhuvai dárogillii?
– Vaikko mu eatnigiella lea sámegiella, de mun máhtten juo dárogiela ovdalgo álgen skuvlii. Dattetge hárdojuvvojin giela dihte. Velá muhtin mánát geat ieža hálle sámegiela ledje fárus hárdimis eará sámegielhálliid.
– Makkár guottuid vásihit don skuvlla bargiin?
– Dat lei ges negatiiva guoddu, earenoamážit rektora bealis. Mis sápmelaččain ii lean makkárge árvu. Sii eai meannudan oahppiiguin seammaláhkái. Dážat ožžo álo buoret árvosániid. Mun liikojin matematihkkii bures, ja muittán oktii go ledjen rehkenastán buot bihtáid mat ledje girjjis ja gádden iežan oažžut ođđa rehketgirjji. Dan sadjái fertejin álgit ođđasit boares girjjis.
– Gulaidetgo goassege sámi kultuvrra birra skuvllas?
– Eat goassege. Muittán dušše oktii go máttanorgalaš oahpaheaddjirivgu dáhtui min dadjat moadde sáni sámegillii vai son beasai gullat mo giella čuojai.
Dallego Birger váccii skuvlla lei sámegiella ain ealli giellan ja beaivválaš giellan máŋgga báikkis Ruovdevuonas, liikká sámegiella ii hállojuvvon skuvllas iige internáhtas. Ii oktage oahpaheaddji máhttán sámegiela dan áiggis go Birger váccii skuvlla. Internáhtas lei okta sámegielat bargi, muhto ii songe hállan giela barggus. Ii mánáid gaskkasge lean dábálaš gullat sámegiela. Birger muitá ahte dallego fárrii internáhttii maŋŋágo su eadni lei jápmán, de bággejedje muhtin eará mánát su dadjat fasttes sániid sámegillii. Maŋŋá sii dadjet iežaset áigut almmuhit maid son lei oahpahan sidjiide. Dábálaččat hálai Birger sámegiela dušše ovttain eará oahppiin. Eará oahpaheaddjit eai dadjan maidege dasa, muhto rektor roaŋggui sudnuide: – Hálli dárogiela! Mii leat Norggas dál.
Skuvlavázzimis ollugat dáruiduvve. Ollugat guđđe maid giláža ja ledje vajáldahttán sámegiela go máhcce ruovttoluotta. Maiddái sii geat báhce gilážii heite sámásteames. Obalohkái lei oaidnu ahte ii lean buorre sámástit, muitala Birger Gustavsen. Son muitala iežas maid dovdan heahpatvuođa go bággehalai sámástit áhkuinis eará olbmuid guldaleamis. Skuvlavázzima maŋŋá Birger lea hállan sámegiela dušše áibbas moaddásiin iežas ahkásaččaiguin. Ja dál leat hui uhccán olbmot Ruovdevuonas geat máhttet sámegiela.
Birger vulggii ieš mearaid ala nuorravuođa áiggis. Go máhcai ruoktot guđa jagi maŋŋá, de lei váttis sámástit. Mun áddejin visot, muhto lei váttis oažžut njuokčama časkit, dadjá Birger. In mun lean geavahan giela buot dáid jagiid. Áhkku lei loavkašuvvan, son ii máhttán áddet mo olmmoš sáhtii vajáldahttit eatnigiela. Muhto áigebottas jietnadeapmi ja hállanvuogit bohte ruovttoluotta.
Maŋimuš jagiid lea Birger oassálastán sámegiela lohkan- ja čállinkursii mii lea lágiduvvon Mátta-Várjjagis.
– Lei go dát vuosttaš geardi go dus lei oktavuohta sámegiela čállingielain?
– Áhkus ledje sámegiel biibbal ja sálbmagirji, muhto mun in lohkan daid goassege. Dál mun lean ges ožžon áhku boares biibbala. Birger lohká mannat bures lohkat sámegiela, muhto son ii leat áibbas oadjebas sámegiela riektačállimis. Son lea maid fárus sámi sálbmalávlunjoavkkus Mátta-Várjjagis, ja son láve lohkat biibbalvearssaid girkus. Sutnje ii leat váttis lávlut sámegillii, iige lohkat sámegiela.
– Maid don jáhkát sámegiela boahtteáiggi birra Mátta-Várjjagis?
– In mun dieđe maid galggažan dadjat. Nuorat buolvvas maid muhtimat várra beroštit oahppat giela ja seailluhit dan, muhto eatnašat geat máhttet leat boarrásat dahje gaskaahkásaččat, nu ahte in dieđe lešgo nu nana boahtteáiggi. Muhto lean positiivvalaččat hirpmástuvvan das ahte nu ollugat hállet sámegiela dán gielddas. Dál go lea bivnnut máhttit sámegiela, de leat ollugat geat hállet dan, maiddái olbmot geaid in diehtán máhttit sámegiela.
 Gunvor Dahl Rasmussen lea oahpahan sámegielas ja geavahan sámegiela veahkkegiellan Mátta-Várjjat-skuvllain. |
Gunvor Dahl Rasmussen lea dán artihkala čálli ja jorgaleaddji eadni. Son lea riegádan 1931:s ja bajásšaddan sámegielat ruovttus Vuonnabađas. Su vuođđoskuvlajagit ledje ollásit dárogillii. Easkka dalle go lei oahppin Sámi nuoraidskuvllas (álbmotallaskuvllas) Kárášjogas, de oaččui son oahpahusa sámegielas. Romssa oahpaheaddjiskuvllas sus lei beakkán báhppa ja giellaolmmoš Asbjørn Flokkmann sámegiela oahpaheaddjin. Son máhcai Sámi álbmotallaskuvlii oahpaheaddjin ja oahpahii sámegiela. 1958:s son bođii Mátta-Várjjagii, oahpaheaddjin Toartna skuvlii. |
Dallego son 1958 čavčča bođii Ruovdevunnii Mátta-Várjjagii, de bođii son sámi gilážii gos dáruiduhttin juo lei garrasit váikkuhan. Dušše moadde su ahkásaš nuora hálle sámegiela. Buot mánát ledje ovttagielat dárogielhállit. Eanaš váhnemat ledje baicce sámegielhállit. Ledje maid muhtimat geat máhtte suomagiela, ja muhtimat ledje golmmagielagat. Ollu váhnemat eai háliidan ahte mánát ohppe sámegiela, dannego alddiset ledje leamaš váttisvuođat skuvllas sámegielhállin.
– Dál maŋit áiggis mii diehtit ahte sivvan dasa lei ahte sis ledje dušše dárogielat oahpaheaddjit, dadjá Gunvor. 1800-logu gaskamuttu rájes lei maid leamaš stuorra dáža veahkadat. Ruovdevuonas, geat ledje boahtán ovddimusat Østerdalenis ja Trøndelágas. Sii ja sin maŋisboahttit ledje ovttagielat dárogielhállit.
Vaikko dáruiduhttin Ruovdevuonas lei joavdan nu guhkás ahte ii oktage mánná šat hállan sámegiela, de Gunvor oaččui guokte ovttagielat sámegielat oahppi. Soai leigga currežat (jumežat) geat rievtti mielde gulaiga Fossheim skuvlii Njávdámis. Soai leigga álgimin vuosttaš luohkkái, eaba máhttán ovttage dárogiel sáni go bođiiga. Sudno eadni, guhte lei jierpmálaš ja oaidnilis nisu, lei gullan ahte Tordnii lea boahtán sámegielat oahpaheaddji. Son oaivvildii ahte lei buoret jos nieidda guovttos oaččuiga oahpahusa olbmos guhte máhtii sámegiela. Máŋgga ášši dáfus lei dát eadni ovddabealde iežas áiggi, son oaivvildii ahte mánát galge oahppat dárogiela, seammás go lei dehálaš ahte sii seailluhedje sámegiela. Nieidda guovttos leigga nuoramusat stuorra mánnáčorragis, nu ahte eadneolbmos lei guhkit áiggi vásáhus dáinna ahte sáddet mánáid dárogielat internáhttaskuvlii. Muhtimiidda su mánáin lei leamaš váttis oahppat dárogiela, juoidá mii eatni mielas bođii das ahte oahpaheaddjit eai máhttán sámegiela. Gunvora ovdamunni sámegielhállin lei ahte son máhtii čilget áššiid máná guoktái sámegillii ja seammás muitalit sudnuide mii dat lei dárogillii. Maŋit áiggis oaivvildii máná guoktá eadni ahte buot iežas mánáin, de leigga currežat oahppan dárogiela johtilepmosit ja čielgasepmosit. Lei dušše sáhka njálmmálaš sámegielas, veahkkegiellan, vai soai oahpaiga dárogiela. Dan áiggis eai lean álgán geavahit čálalaš sámegiela skuvllas.
 |
G.b.: Skuvlamánát duhkoraddamin Toartna skuvlla olggobealde. (Govva: Gunvor Dahl Rasmussen) O.b.: Gunvor Dahl Rasmussen Toartna skuvlla luohkáin. |  |
Njealji jagi barggu maŋŋá Toartna skuvllas Gunvor sirddii Kirkonjárgga skuvlii. Ii dáppe, iige Johkanjárgga iige Guvžajávrri skuvllas gos maŋŋá oahpahii, lean mangelágan sámegieloahpahus, iige lean goassege sáhka ahte oktage livččii dárbbašan sámegiela veahkkegiellan. Easkka 1980-logu gaskkamuttus Gunvor álggii oahpahit sámegiela Kirkonjárgga nuoraidskuvllas ja Kirkonjárgga joatkkaskuvllas, maŋŋá go ieš lei lohkan sámegiela vuođđofága Romssa universitehtas. Dat lei uhca jovkkoš mas ledje guokte, golbma oahppi. Oahppit bohte sámegielat ruovttuin, dahje goitge lei sis okta sámegielat váhnen, ja ledje fárren juogo Kárášjogas, Deanus dahje Unjárggas. Ain golle máŋga jagi ovdalgo fállojuvvui sámegieloahpahus maiddái oahppiide geat eai máhttán juo sámegiela.
Maŋŋá lean gullan ahte earát maid livčče háliidan sámegieloahpahusa, dadjá Gunvor, muhto dat ožžo vástádussan skuvllas ahte oahpaheaddjit eai gávdnon. Dattetge mus ii jerrojuvvon oahpahit eanet joavkkuid.
 Britt Erna Christensen gáibidii ovccejáhkasažžan sámegieloahpahusa. Dá nieiddažiinnis, Marikain. |
Mun deaivvan Britt Erna Christensena mánnávuođabáikkis aiddo Guvžajávrri lahka, gos son ássá ovttas iežas njuoratmánáin ja váhnemiiguin. Britt Erna lea 21-jahkásaš ja ovddasta máŋgga ášši dáfus Mátta-Várjjaga sápmelaččaid nuorat buolvva. |
Britt Erna lea daid vuosttaš oahppiid gaskkas geat eai máhttán sámegiela, muhto ožžo sámegieloahpahusa skuvllas. Ii goabbáge váhnen hála sámegiela, vaikko su eadni guhte lea Ráttovuonas eret Deanus, lea sápmelaš. Eatni váhnemat oaivvildeigga dego nu ollu earát dán buolvvas, ahte mánáide šaddá geahppaset skuvlavázzin ja buoret vejolašvuođat virggi válljemis jos sii šaddet ovttagielat dárogielhállin. Sámegillii ii lean dárbu. Britt Erna lea čađahan buot skuvlavázzima Mátta-Várjjaga skuvllain. Mánáidskuvlla son váccii Goađáin. Doppe son oaččui sámegieloahpahusa goalmmát luohká loahpas ja njealját ja viđát luohkás.
– Ieš mun jearrahišgohten sámegiel oahpahusa birra, muitala Britt Erna. Muhtin mánáin lei oahpahus suomagielas dannego sin váhnemat ledje Suomas eret. Manne mii eat sáhttán oažžut sámegiela?
Britt Erna eadni, Erna Christensen, muitala Britt Ernas leamaš beroštupmi oahppat sámegiela ja ahte son lea áššis dorjon nieiddas. Sámegiel joavkkus Goađáid skuvllas leigga ovddimusat Britt Erna ja okta eará nieida. Sudnos lei nana mokta oahppat sámegiela. Muhtin áigodagain biddjui sudno oahpahus oktii Guvžajávrri skuvlla sámegiel fálaldagain, dalle nieidda guovttos vácciiga Goađáin Guvžajávrái.
Britt Erna jotkkii sámegieloahpahusas Guvžajávrri nuoraidskuvllas. Dalle sii ledje ges golbma, njeallje oahppi joavkkus. Sámegieldiimmuin ii lean dušše sámegiella, oahpaheaddji lasihii maid eará fáttáid sámi kultuvrra siskkobealde, ovdamearkka dihte oahppit ohppe ráhkadit biđđosa. Go veaháš áigi lei gollan, de buohccái dađe bahát oahpaheaddji, juoidá mii dagahii ahte eanaš áiggi ii lean mihkkege sámegieloahpahusaid.
Goađáid skuvllas lei sámegieloahpahus lágiduvvon nu ahte oahppit guđđe dábálaš diimmuid moadde diimmu vahkus. Guvžajávrris sámegiella jorai ges áiggi mielde válljenfágan, juoidá mii mielddisbuvttii ahte oahppit geat dáhtto sámegieloahpahusa eai sáhttán válljet eará válljenfágaid, earret eará tuiskkagiela. Britt Erna vásihii dán vuoigatmeahttumin, dannego son lei juo álgán lohkat duiskkagiela ja áinnas háliidii joatkit dan giela oahppat sámegiela lassin. Dallego bággehalai válljet, de válljii joatkit sámegiela lohkat. Nuoraidskuvlla maŋimuš jagi addojuvvui sámegiel fálaldat dábálaš skuvlaáiggi maŋŋá. Skuvlabeaivi álggahuvvui diibmu 0750 ja lei olles gávcci diimmu, dan maŋŋá álggii ges sámegieloahpahus. Sihke Britt Erna ja su eadni dovddaheaba ahte lei menddo lossat logát luohkálaččaide. Goappašagat oaivvildeaba ahte sámegieloahpahus lei oalle muddui skuvlajođiheaddjiid dáhtu duohken fállat sámegieloahpahusa. Soai muitaleaba dalá rektora dadjan njuolga oahppiide ahte sii eai dárbbašan sámegiela.
Vaikko oahpahusfálaldat ja eandalit oahpahusa lágideapmi ii lean álo buot buoremus vuođđoskuvllas, de lea Britt Erna duđavaš dainna ahte son lea ožžon vejolašvuođa lohkat sámegiela ja oaivvilda iežas ja eará oahppiid leat šaddan oalle čeahppin dáid jagiid.
Dallego son álggii joatkkaskuvlii, de háliidii oahppat eambbo sámegiela, muhto doppe ii lean fálaldat heivehuvvon su dássái. Fállojuvvui dušše oahpahus sámegielas vuosttašgiellan ja nubbingiellan. Dát oahpahus lei oaivvilduvvon oahppiide geain lei sámegiella juogo eatnigiellan dahje geain lei leamaš ollu eanet sámegieloahpahus vuođđoskuvllas go dat maid Britt Ernas lei leamaš. Buot oahpahus lei sámegillii, ja eanaš oahppit dán joavkkus ledje sámegielagat Kárášjogas ja Deanus eret. Sidjiide geat eai hálddašan sámegiela, fállojuvvui sámegiella C-giellan, muhto sii galge čuovvut seamma oahpahusdiimmuid go sámegielat oahppit. Dat ii doaibman, Britt Erna dieđu mielde. Oahpahus ii adnojuvvon dattetge giellafágan dáid oahppiide, muhto kulturfágan. Oaivil dainna lei ahte sii galge oahppat sámi kultuvrra birra go ledje fárus sámegieldiimmuin. Muhto dat ii lean maid mii dárbbašeimmet, dadjá Britt Erna, mii han háliideimmet oahppat sámegiela.
– Áddetgo don veaháge sámegiela dál?
– Mun muittán uhcit ahte uhcit, muhto ádden ain muhtin sániid.
Gažaldahkii leatgo sus plánat oahppat eambbo sámegiela boahtteáiggis, vástida Britt Erna ahte son ii riekta dieđe. Lei nu olu álkit oahppat dalle go lei nuorat ja lea šállu go dát máhttu measta lea álfarot jávkan. Muhto jos son áiggošii oassálastit sámegiel kursii goassege, de son vuolgá Kárášjohkii, Guovdageidnui dahje sámegielhálli guvlui Suomas, dannego lea álkit oahppat go lea sámegielat birrasis.
Veaháš oktavuohta sámegillii lea Britt Ernas dál maid. Son lávlu sámi sálbmalávlunjoavkkus ja oažžu dakko bokte čađat ođđa vásáhusaid sámegielain dannego sálbmalávlunjoavku lávlu sámegiel sálmmaid ja lávlagiid.
– Manne dus buollái beroštupmi sámi áššiide ja háliidit oahppat sámegiela?
– Nieiddažin ledjen ollu Deanus, ja mus lei sámegielat skibir doppe geainna ledjen ollu ovttas.
Jáhku mielde lea Britt Erna ožžon ollu das iežas eatni Erna bokte, guhte muitala iežas leat vázzán Sámi álbmotallaskuvlla nuorravuođas, gos son áŋgirit oassálasttii duodjeoahpahussii, earret eará goarui alcces gávtti oktan buot gáktegárvvuiguin. Erna ii loga iežas goassege leat čiegadan bearraša sámi ruohttasiid, juoidá maid earát su sogas dađe bahát leat dahkan. Dego eará ovttagielat dárogielat sápmelaččat lea maid Erna vásihan mo earát kategoriserejit su etnihkalaččat.
– Dalle go ellen Hámmárfeasttas adnojuvvojin Deanu «finnan». Kárášjogas atne mu riddoguovllu rivgun.
– Maid bat Britt Erna lea vásihan Mátta-Várjjagis danin go lea čájehan beroštumi sámi áššiide?
– Skuvllas muhtimat hárde mu dannego lohken sámegiela, muhto mun jávkadin dušše čáibmamiin diekkár negatiivva kommentáraid eará mánáin. Garraseamos lea leamaš skuvlajođiheaddjiid vuostálastin. Mun han fertejin čađat rahčat oččodit sámegiela.
 Ester Johnsen lea okta Mátta-Várjjaga máŋgga sámegieloahpaheaddjis. |
Ester Johnsen lea Deanus eret. Son lea riegádan 1972:s ja lea bajásšaddan bearrašis mas sámegiella lea ruovttugiellan. vuosttaš golbma skuvlajagi váccii son sámegiel luohkás Buolbmát skuvllas, gosa álggii 1979:s. Njealját luohká rájes son váccii dárogiel luohkás, muhto oahppit ožžo maid veaháš sámegieloahpahusa nu guhká go vázze mánáidskuvlla. Joatkkaskuvllas Čáhcesullos sus lei maid veaháš sámegiella. Sámi allaskuvlla oahpaheaddjioahpu Guovdageainnus ja guovtte jagi oahpaheaddjibarggu maŋŋá Oslos son bođii Mátta-Várjjagii oahpaheaddjin 2001:s. |
Dallego mun jearahallen Estera geassemánus 2005, de lei sus ovddasvástádus buot sámegieloahpahussii guovtti mánáidskuvllas Mátta-Várjjagis; Goađáid skuvllas ja Hessenga máŋggaatnoguovddážis. Goađáin ja Hessengas fállojuvvo fága sámegiella ja kultuvra, mas leat guokte diimmu vahkus, ja sámegiella nubbingiellan, mas leat golbma diimmu vahkus. Dán guovtti fálaldaga erohus lea ahte giella galgá deattuhuvvot eanebut daidda geain lea sámegiella nubbingiellan, ja dát oahppit sáhttet nuoraidskuvllas válljet sámegiela ođđadáru sadjái. Lea maid vejolaš lohkat sámegiela vuosttašgiellan. Dál ii leat go okta bearaš mii lea válljen dán iežas mánáide.
Guktot skuvllat leat gieldda guovddášguovllus, Kirkonjárgga ja Guvžajávrri gaskkas, ja skuvllaid gaska lea dušše moadde kilomehtera. Goađát lea giláš gos leat boares sámi ássamat. Gilážis lea leamaš skuvla juo 1867' rájes, earretgo muhtin jagiid 1960- ja 1970-loguin, go Goađáid oahppit vázze Guvžajávrri skuvlla. Seammá áigodagas ásahuvvojit viessoguovllut, ja giláža ássiidlohku lassánii máŋggageardánit. Ledje eanaš nuorra bearrašat ásahanáigodagas geat ásaiduvve Goađáide. Dan dihte bođiige gáibádus ohpihii hukset sierra mánáidskuvlla Goađáide. Ođđa skuvla váldui atnui 1979:s. 1980- ja 1990-loguin dáhpáhuvai seammalágan ođđahuksen Hessengas. Čoahkkebáiki oaččui sierra mánáidskuvlla, Hesseng máŋggaatnoguovddáža, 1998. Muhtimat geat leat fárren dán guovtti gilážii, bohtet Mátta-Várjjaga boaittobeale guovlluin, dahje Unjárgga ja Deanu gielddain. Ester muitala ahte ollu oahppiin geat ožžot sámegieloahpahusa, leat áhkut ja ádját Njávdámis, Reaisavuonas dahje Unjárggas. Mánát bohtet dávjá sámi bearrašiin main váhnenbuolva lea massán sámegiela, muhto áhkut ja ádját gal hálddašit giela.
Váhnemiin geain alddiset ii leat leamaš vejolašvuohta oahppat sámegiela, lea áinnas nana beroštupmi das ahte mánát ohppet sámegiela. Muhto dávjá leat sis veaháš menddo stuorra vuordámušat dasa maid mánát sáhttet oahppat dán moatti diimmus vahkus, goas sis lea sámegiella. Lea mearri man olu oahppit ohppet guovtti, golmma diimmus vahkkus, ja guhkes geasseluomu maŋŋá lea álkit vajáldahttit eanaš oasi, dadjá Ester. Čuolbma lea ahte mánát eai gula, eai hála, eaige loga sámegiela eará oktavuođain go sámegieldiimmuin. Estera mielas livččii okta čoavddus hásttuhit ádjáid ja áhkuid oassálastit eanebut mánáidmánáid sámegieloahpahussii, ovdamearkka dihte sáhtášii bovdet sin maid váhnenčoahkkimiidda, gos háleštit das mo sii sáhttet nannet mánáidmánáid sámegielmáhtuid.
– Leago sámegieloahpahus dušše sámegiel oahppu vai leago maid oahpahus sámi kultuvrras?
– Oahppoplána mielde galgá deattuhit goappašiid beliid. Ieš mun lean gal deattuhan giellaoasi eanemustá, muhto mis leat leamaš iešguđetge kulturprošeavttat maid. Mannan skuvlajagi (2004/2005) mis lei Venke Tørmænenain ovttasbargoprošeakta, mas ráhkadahtiimet guollečuomaid. Čakčat mii áigut goarrut juoidá dáin čuomain. Hessenga, Goađáid ja Kirkonjárgga skuvllat leat maid ráhkadan oktasaš plánaid sámegieloahpahussii, ja mis leat leamaš mátkkoštanbeaivvit ja málestanbeaivvit ovttas.
– Muhtin birrasiin sámi guovddášguovllu olggobealde gullojit muhtimin dakkár moaitagat ahte skuvlagirjjit ja oahpahusfáttát lea menddo sakka gullevaččat Sis-Finnmárkui, sihke das mii guoská kultuvrii ja gillii. Gulatgo don dákkár moaitámušaid Mátta-Várjjagis?
– In, dáppe leat sihke váhnemat ja oahppit ilus go sis lea sámegiel oahpaheaddji. Ii leat goassege leamaš sáhka das ahte in máhte báikkálaš suopmana. Ja mii guoská kulturoassái, de das lea ollu mii ii leat šat dáppe, nu ahte dan ferte viežžat Sis-Finnmárkkus, ovdamearkka dihte náitalanvieruid.
Mátta-Várjjat gielda lea guhká rahčan fidnet ja doalahit sámegiel oahpaheaddjiid. Ester Johnsen oaivvilda okta sivva dasa lea ahte sámegiel oahpaheaddjit šaddet leat okto iežaset bargobáikkiin. Šaddá nu dannego ovttaskas oahpaheaddjái ii fállojuvvo oahpahus eará fágain, ja dan dihte ii leat dán oahpaheaddjis lunddolaš ovttasbargoguoibmi bargoskihpáriid gaskkas. Áidna oahpaheaddjin sámegielas ii leat oktage geainna sáhtášii háleštit fága birra ja plánet ovttas. Mun lean evttohan rektoriidda ahte sámegiel oahpaheaddjit ožžot lotnolasvirggiid, nappo ahte sámegiela lassin sii oahpahit muhtin eará fágaid maid ovtta luohkás, dadjá Ester. Skuvlajagi 2005/2006 Goađáid skuvlla rektor lea váldán Estera sávaldaga duođas, ja Esteris leat dál sámegieloahpahusa lassin muhtin diimmut ovtta luohkás.
– Leatgo deaividan negatiivva guottuiguin sámegieloahpahussii eará oahpaheaddjiid bealis, earret eará dan dihte go oahppit guđđet dábálaš diimmuid oahppat sámegiela?
– Lean earáid bokte gullan ahte sámegieloahpahus lea váivin muhtin oahpaheaddjiide, muhto in leat ieš deaividan dákkár guottuiguin. Jáhkán ahte ieš ferte leat veaháš geabbil ja dáhttut ovttasbargat. Ovdamearkka dihte vieččan álo oahppiid eret diimmuin, in sáhte vuordit ahte eará oahpaheaddjit álo muitet goas sámegieloahpahus lea.