På norsk

Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 6. Davvi Girji 2013.

Silje Karine Muotka:

«– Dál ohpposet dárogiela»

Sámegielalaš oahpahusfálaldaga ásaheapmi Álttás
Sámás: Rávdna Turi Henriksen

Silje Muotka, 2008
(Govva: Kirsti Guvsám)

Silje Karine Muotka (r. 1973) váccii vuođđoskuvlla Čáhcesullos, Unjárggas ja Skjåkas, joatkkaskuvlla váccii Čáhcesullos ja lea studeren juridihka, sámi kulturmáhtu ja ealáhusovdáneami Romssa universitehtas. Son maid studerii prošeaktajođiheami Gávpeallaskuvllas BI ja jođihanfága Bådåddjo allaskuvllas. Son lea ovdal bargan Romssa fylkkasuohkanis ja dál bargá beaivválaš jođiheaddjin Finnmárku allaskuvlla vuovdinbálvalusguovddážis. Son lea 1990 rájes doaibman Norgga Sámiid Riikkasearvvis (NSR), ja leamaš nuoraidlávdegotti, Unjárgga sámenuoraid searvvi, Romssa sámiid searvvis ja NSR:a jođiheaddjin. 2009 rájes son lea leamaš sámediggeáirras ja jođihan Sámedikki bajásšaddan-, ovddasmoraš- ja oahpahuslávdegotti.

Son čállá vásáhusaidis go barggai oččodit sierra luohká vuosttašgielagiidda Álttás.

– Mun sávašin ...

Muhtin čakčabeaivvi jagis 2008 moai Anne Britt Klemetsen Hættain čuččodeimme das Álttá siidda mánáidgárddi olggobealde ja ságastalaime munno mánáid skuvlaálgima birra boahtte skuvlajahkái. Moai álggiime humadit sámegieloahpahusa birra ja hástalusaid mat sáhttet leat skuvllas organiseret sámegieloahpahusa ja diibmoplánaid heivehit. Munno sáhka lei olu dan hárrái ahte giellabiras lea sakka maŋás mannan go lea dušše okta oahppi geas lea sámegiella vuosttašgiellan dárogielat luohkás, ja man hástaleaddji dat dilli sáhttá leat.

- Mun sávašin ahte mis Álttás livččii oahpahusfálaldat sámegillii mun dadjen, ja čujuhin oahpahusláhkii man vuođul lea nu ahte sáhttit ovddidit gáibádusa oažžut dán oahpahusa jus leat logi oahppi geat dáhttot dán oahpahusa. – Juo, manne mii eat daga dan dasto? Dajai Anne Britt. Dát lei álgu – ja dát jurdda šattai maŋŋil duohtavuohtan. Moai ean dalle diehtán man stuora bargu dat šattai, ja buorre hal dat lei. Gii bat dan máhtii árvidit ahte dan riikkas mas dárogiella ja sámegiella daddjojit leat ovttadássásaš giellan, ain lea dan láhkái ahte skuvlafálaldat mas oahpahus lea sámegillii, lea nu váddása duohken sidjiide geat háliidit dán oahpahusa?

Oahpahuslága §6-2 dadjá ná:
Sámegieloahpahus vuođđoskuvllas
Sámi guovlluin lea buot vuođđoskuvlla ahkásaččain riekti oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Olggobealde sámeguovlluid lea unnimusat 10 oahppis ovtta suohkanis geat háliidit oahpahusa sámegielas ja sámegilli, riekti dan oažžut nu guhká go joavkkus ain leat unnimusat guhtta oahppi.

       Sullii juovllaid áigge 2008 moai Anne Brittiin válddiime oktavuođa sámi mánáidgárddi váhnemiiguin muitalit vejolašvuođa oažžut sámegillii oahpahusfálaldaga. Mun čállen reivve váhnemiidda ja bivden vástidit juovlamánu 15.beaivái 2009 ahte leago sis beroštupmi sámegielluohká ásaheapmái. Vástádusain bođii ovdan ahte čieža máná hálidit sámegillii oahpahusfálaldaga.

Mii doalaimet váhnenčoahkkima 20.01.2009 Álttá siiddas ja ovdagihtii almmuheimmet aviissain mas geažuheimmet ahte áigumuš lea kártet leago beroštupmi dákkár oahpahusfálaldahkii suohkanis.

Anne Britt Klemetsen Hætta ja Silje Muotka vuolggaheigga barggu Álttá sámegielluohkáin.
(Ávvir 23.01.2009)

Váhnemat ledje eahpádusas

Dás fuomášeimmet ahte sámegieloahpahusa beroštumi ii lean nu álki kártet stuorebuš báikkis nu mo Álttás. Lei váttis diehtit guđet mánát ja váhnemat, earret sin geat Álttá siidda mánáidgárddis leat, čájehit beroštumi dákkár fálaldahkii, ja lei maid váttis addit čielga dieđuid mainna lágiin fálaldat sáhttá šaddat. Ollu váhnemiin ledje gažaldagat maid moai ean sáhttán vástidit. – Makkár skuvllas fállojuvvo fálaldat? –Man olu ohppiide lea fálaldat? – Leatgo oahpaheaddjit? Dát eahpesihkkaris dilli dáiddii leat oktan sivvan manne lei váttis oažžut doarvái ohppiid ja váhnemiid searvat gáibidit suohkanis dán fálaldaga.

Ovdal go mii váhnemat deaivvadeimmet, de leimme moai leamaš oktavuođas sámi váhnenfierpmádagain, oalle ođđa váhnenorganiseren fierpmádat maid Nina Hermansen jođihii. Sii oassálaste min váhnenčoahkkimis ja čájehuvvui ahte sii ledje buorit veahkeheaddjit almmolaš digaštallamis mii dađistaga bođii min sávaldaga hárrái ahte oažžut oahpahusa sámegillii min vuosttašgielat sámi mánáide.

Mii attiimet čađat dieđuid Sámediggái min barggus ja sávaldagas. Čoahkkimis mii dollui váhnemiiguin, oassálasttii maid Sámedikki oahpahusossodat. Sámediggi muitalii ahte skuvlaeaiggádiid ii sáhte stivret das mo sii láhčet dili ja oahpahit sámegielas ja sámegillii, muhto Sámediggi sáhttá dákkár gažaldagain leat ráđđeaddin suohkaniidda. Vaikko mis eai leange vel doarvái čálalaš dieđiheamit ahte leat logi oahppi geat dáhttot oahpahusa sámegillii Álttás, de aŋkke válljiimet ohcama sáddet Álttá suohkanii. Ohcan čállojuvvui gávcci oahppi várás 21.01.2009. Mii diđiimet ahte suohkanis lea vejolaš mearridit fállat oahpahusa vaikko eai leatge logi oahppi geat bivdet dán fálaldaga. Mii sávaimet ahte skuvlaeaiggát sáhtášii veahkkin kártet dán skuvlafálaldaga hárrái. Dat livččii oallut váhnemiidda dovdon positiiva dahkkun jus suohkan livččii čájehan dáhtu álggahit fálaldaga. Dalle mii eat diehtán maidege das makkár digaštallan buollái dán skuvlafálaldaga birra almmolašvuođas.

Moai Anne Brittiin bivddiime čoahkkima suohkana politihkalaš njunnošiiguin. Dat čoahkkin lei guovvamánu álgogeahčen 2009. Čoahkkimis ledje suohkanhálddahusa ja politihkalaš ovddasteaddjit. Doppe čilgejuvvui ahte čuožžilit iešguđetlágan hástalusat sierra sámi skuvlabire ásaheami oktavuođas. Namuhuvvui ahte skuvllat Álttá guovddážis leat gáržžit. Dasa lassin hubmojuvvui makkár golut šaddet jus smiehttagoahtá sierra sámeskuvlla Áltái cegget.

Negatiiva politihkkarat

Dađistaga dieđihedje logi oahppi fálaldahkii, muhto okta sis gii fálaldaga hálidii, ii lean vel fárren Áltái. Lei okta bearaš gii dáhtui fárret Áltái ovdal go skuvla álgá. Suohkanhálddahus lei iskan ášši vuđolaččat, ja ášši meannuduvvui suohkanis mánáid ja nuoraid lávdegottis, mas evttohuvvui ásahit sámi skuvlabiire. Midjiide dieđihuvvui 16.03.2009 ahte Váldolávdegoddi lei meannudan min sávaldaga sámegiela hárrái. Álttá suohkanhálddahusa e-poasttas daddjui ná:

«Váldolávdegoddi válljii hilgut ohcama dainna ákkain ahte leat dušše 9 oahppinama geat orrot Álttás. Váldolávdegoddái ledje addojuvvon 10 nama, muhto okta dain mánáin lei ohcamis daddjon ahte orru eará suohkanis. Váldolávdegoddi hilggui ohcama čujuhettiin láhkatekstii, danin go dušše 9 mánás geat ledje ohcan, lei orrunbáiki Álttás. Váldolávdegoddi muitalii njálmmálaččat ahte sii dieđusge leat mielas ođđa ohcamii go lohku lea 10.»

Moai geat leimme ášši álggaheaddjit sáddiime 17.03.09 preassadieđáhusa mas earret eará lei dát sisdoallu:

Go dát okta mánná dieđiha fárrema Áltái geasi lagabui, de mii váhnemat ain doalahit min gáibádusa oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii dan vuoigatvuođa vuođul maid oahpahusláhka addá. – Mii eaktudit ahte suohkan njulgestaga galgá addit fálaldaga sámegielas ja sámegillii danin go váldolávdegottis ii sáhte leat váldi politihkalaš mearrádusain rihkkut oahpahuslága.

Dán maŋŋil Sámi váhnenfierpmádat, Eva Josefsena bokte, čálii Finnmárkku fylkkamánnii reivve beaiváduvvon 18.03.2009 jearaldagain ahte leago oahppi ássansuohkan dán áigodagas mii sáhttá leat ággan hilgut gáibádusa mii áššis lea. Fylkkamánni vástidii e-poasttas beaiváduvvon 20.03.2009:

Láhkagáibádus boahtá fápmui go unnimusat logi oahppi suohkanis bivdet oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Gáibádusa sáhttá ovddidit vaikko goas jagis, muhto suohkana plánema ja eará dáfus ii dáidde sáhttit álggaheami gáibidit dallánaga. Lea dárbu plánenáigái. Du váldogažaldat ahte galget go unnimusat 10 oahppi geat fertejit orrut suohkanis ovdalgo láhkagáibádussii čujuhuvvo. Vástádus lea juo, nu lea. Suohkan gii lea skuvlaeaiggát, sáhttá hilgut gáibádusa jus leat unnit go 10 oahppi. Plánejuvvon fárren Áltái sáhttá «gopmánit» ja suohkan dárbbaša realitehtaide doalahit.

Dán áššis lea jierpmálaš suohkaniin gulahallat ja nu ráhkkanahttit suohkana ahte boahtá vel okta oahppi gii dáhttu oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Muhtinládje sáhttá plánen álggahuvvot.

Biđget ja cakkadit

De duođas buollái digaštallan fálaldaga ektui báikkálaš aviissain ja medias. Earret eará dajai Álttá suohkana váldolávdegotti Otto Erik Aas (SG), ahte go ásaha luohká mas oahpahuvvo sámegillii, sáhttá dat dahkat ahte fálaldat dan birrasiid 400 eará oahppái geat oahpahuvvojit sámegielas, ferte gáržžiduvvot hárvvet skuvllaide. Oanehaččat daddjon de suohkan organisere dálá sámegieloahpahusa unnit skuvllaide, nu ahte oahppit geat ožžot sámegieloahpahusa, sáhttet šaddat eará skuvllas dan oažžut go dan skuvllas gos sii vázzet. Maiddái Altapostena njunušsáhka čujuhii ahte lea negatiiva dahku guovdduštit oahppofálaldaga.

Dat lei klassihkalaš biđgen- ja cakkadanvuohki, dannego lei lossat guoddit áitaga ahte min dáhttu oažžut sámegieloahpahusa galggai geahpedit oahpahuslágideami eará ohppiide geain lei sámegiella Álttás. Lea dárbbašlaš deattuhit ahte sámi váhnenfierpmádaga doarjja lei nanus vaikko dát áitta leige. Dat ahte sámegieloahpahusa Álttás sáhttet čohkkegoahtit ovtta skuvlii, sáhtii njuolgut váikkuhit olu mánáide geat ledje sámi váhnenfierpmádagas dan sivas go sámegiela fálaldat dalle lei sáhttit sirdojuvvot eret lagasskuvllas gos sin mánát vázze.

Sámediggi doalai máŋga čoahkkima suohkaniin dán áššis, earret eará 27.03.2009, mas sámegieloahpahusfálaldat ságastallojuvvui. Dán čoahkkimis suohkan attii dan áddejumi ahte sii ráhkkanit ásahit luohká, muhto fálaldat lei das gitta ahte leago dohkálaš fárrendieđáhus dan logát oahppis. Viidáset bođii ovdan ahte muhtin oassi dan čielggadeamis maid váldolávdegoddi lei meannudan, vuođđudii bruttologuide. Čoahkkin meannudii maid eará áššiid, ovdamearkka dihte sámi mánáidgárdefálaldaga Álttás.

Álttá suohkanstivra meannudii ášši 30.03.2009. Olgeš ja Gurut bellodagat ovddideigga čuovvovaš oktasaševttohusa:

1. Álttá suohkan mieđiha ohcamii ahte ásahit oahpahusfálaldaga ohppiide geat oahpahuvvojit sámegielas ja sámegillii skuvlajagis 09/10 dainna eavttuin ahte lága eavttut ahte galget leat 10 oahppi, leat devdojuvvon.

2. Álttá suohkan álggaha dakkaviđe plánet sisdoalu dán fálaldahkii (báikki, ekonomiija, ruhtadeami, fágagelbbolašvuođa rekruterema jna.(gč. čuokkis 2.5 hálddahusa evttohusas).

Evttohus vuoittahalai 12 jienain 20 jiena vuostá mii doarjjui ovdagotti mearrádusevttohusa 18.03.09.

Suohkanstivrra mearrádus lei ná: Álttá suohkanstivra hilgu ohcama ahte ásahit oahpahusfálaldaga ohppiide geat oahpahuvvojit sámegielas ja sámegillii skuvlajahkái 2009/10. Lága eavttut ahte galget leat 10 ohcci ii leat devdojuvvon.

«Dál ohpposet dárogiela»

Mu mielas lei unohas čuovvut Álttá suohkanstivrra digaštallama. Muhtin ovttaskas áirasat suohkanstivrras dadje digaštallamis earret eará ahte buoremus livččii sámi mánáide ahte

«dál de galget dárogiela oahppat». Vaikko mun čuvvon suohkanstivrra šiehtadallamiid radios de dovden dán hui persovnnalažžan. Digaštallan duođaštii mu mielas ollásii hui jorggu oainnu das mo sámegiela dilli duođas lea.

Máŋgasiid dilli, maiddái mu bearrašis, lea nu ahte mis lea buorre gelbbolašvuohta dárogielas, muhto sámegiella lea deattu vuolde ja mii bargat garrasit ealáskahttit giela mas máŋgga buolvva čađa lea giellamolsun dáhpáhuvvan. Dáinna lea bargojuvvon juo máŋga jagi, ja mis leat olu garra vásáhusat das man olu návccat dárbbašuvvojit ealáskahttit unnitlogugiela nu movt sámegiela ovtta bearraša siskkobealde. Suohkanstivrra mearrádus lei imašlaš. Fáhkka lei eahpesihkar man muddui suohkan bidjá johtui fálaldaga go logát oahppi dieđihii fárrema suohkanii.

Medias joatkašuvai digaštallan, veahkkin ledje maid váhnemat, politihkkarat ja earát geain lei oaivil áššis. Sihke Bargiidbellodat Sámedikkis ja Norgga Sámiid Riikkasearvi oassálasttii almmolaš sátnevuorus. Ášši bovttii govda digaštallama. Álttá sámiid searvi doalai jahkečoahkkima 15.04.2009 ja čoahkkin mearridii cealkámuša mas ávžžuhii suohkana addit sámegieloahpahusfálaldaga skuvlajahkái 2009/10. Álttá sámiid searvvi jođiheaddji, Biret Inger Hætta, sáddii cealkámuša báikkálaš mediai ja oaččui oidnosii ášši. Sámi váhnenfierpmádaga jahkečoahkkin lei 16.04.2009, ja sii mearridedje cealkámuša mas dorjo sámi luohká ásaheami.

Sámediggi, mas daláš sámediggeráđđi Jørn Are Gaski dajai NRK Sápmái 07.05.2009 ná: – Mun in leat hálidan váikkuhit dasa ahte vel eambbo báhkkana digaštallan das mo Álttá suohkan organisere sámi giellafálaldaga. Áššis boahtá maid ovdan ahte Gaski muitalii ahte son lea áibbas čielgasit Álttá suohkanii muitalan ahte sii oahpahuslága vuođul leat geatnegasat ásahit sámi luohká dakkaviđe go leat logi oahppi geat gáibidit dan.

Eahpesihkarvuohta gitta dassážii go skuvla álggii

Mánáid ja nuoraid váldolávdegoddi meannudii 11.05.2009 ášši ođđasis ja das maŋŋil meannudii ovdagoddi ášši 15.05.2009 ja de ges suohkanstivra 25.05.2009, mas viimmat bohte positiiva geažuheamit skuvlafálaldaga álggaheapmái. Lei ain eahpesihkar mo boađus šaddá, danin go ain lei okta oahppi gii ii lean vel dieđihan fárrema formálalaččat, ja dan mii buohkat diđiimet.

Suohkan almmuhii gulahallanoahpaheaddjivirggi sámeluohkkái. De čielggai ahte Gorrevári skuvla (Komsa skole) addá fálaldaga álggahettiin, ja dán olis galggai sámi oahppoplána čuovvut. Šiehtadus dahkkojuvvui Folkets husiin ahte sámeluohkká láigoha geallára vuosttaš jahkái. Maiddái sámi mánáidgárdi lei doppe leamaš vuosttaš jagiid ovdalgo Álttá siida ásahuvvui 2005:s.

Ruovttus lei mus váttis čilget iežan vuosttašluohká mánnái mo su skuvlavázzin gártá leat boahtte skuvlajagi. Danin finaime lagasskuvllas ja mun čálihin máná dohko, muhto seammás dadjen ahte son soaitá álgit sámeluohkkái. Vahku ovdalgo skuvla galggai álgit, mii eat vel diehtán álggahuvvo go sámegieloahpahus.

Mun ledjen measta vuollánan, ja danin lei hui buorre diehtu go suohkana plánalávdegoddi 12.08.2009 loahpas dagai oaivemearrádusa ahte ásahit luohká, vaikko vel leige eahpečielggas galle oahppi ledje. Suohkanstivrra mearrádus 25.05.2009 ii bidjan evttolaš gáibádusa ahte lága eavttut mas gáibiduvvojit logi oahppi, galggai ollašuvvat, muhto dat eaktu lei ain muittus olu politihkkariid diđolašvuođas. Báikkálašaviisa Altaposten maiddái attii midjiide doarjaga go njunuščállosis doarjjui luohká ásaheami, ja dan jáhkán mun váikkuhii olu loahpalaš oasis ášši mearrideamis. Báikkálaš politihkarat beroštit dábálaččat das maid báikkálaš media oaivvilda.

Vuosttaš skuvlabeaivi – buorre loahppa

Mun jur njuorranin vuosttaš skuvlabeaivvi. Dat ii lean diehttelas ášši oažžut sámeluohká johtui, ja erenoamáš lei oaidnit go 12 oahppi iluin ja vuordámušaiguin álge skuvlla vázzit dan vuosttaš sámeluohkás Álttás. Dát luohkká mearkkašii hui ollu midjiide. Jurddašin guhkilmas rahčama birra maid moai nieiddažiin letne dahkan viđa jagis vai váldit giellamet ruovttoluotta. Dát su vuosttaš skuvlabeaivi devddii mu stuora iluin. Vuostálasvuohtan jurddašin mo lei deavdit mánáidgárdesaji ohcama sámi mánáidgárdái, vaikko min sámi ruovttogiella ii lean go mu heajus sámegiella. Dál čuoččuime juo dás, gárvvisin boahtte hástalussii – álgit skuvlii.

Álttá sámegielluohkás.
(Govva: Silje Muotka)

Sámeluohká ásahemiin de dihten ahte dat dehálaš jagit goas moai nieiddažiin oahpaime sámegiela, logaime ja humaime gollegiela ovttas, eai šatta láhppot golmma jagi geahčen dábálaš skuvllas. Dál son ii lean dáru skuvlla hálddus, gos sámegielat mánát dávjá beaktilit rivdet máŋggagielatvuođas ovttagielat dárogielat mánnán. Sus lei dál oahpahus sámegillii ja buoret vejolašvuođat bissut doaibmi guovttegielagin.

Bajásšaddanhoavda Per Hindenes dajai hui vuohkkasit sámeluohká almmolaš rahpandilálašvuođas: Mun lean ilus go beasan sávvat didjiide buresboahtima skuvlii. Mu ulbmil lea ahte dii galgabehtet beassat servodahkii mannat buriin ja dárbbašlaš máhtuin go geargabehtet vuođđoskuvllas. Bajásšaddanhoavda dajai maid dan maid ii oktage politihkar válgagiččus duostan namuhit: Livččii leamaš sávahahtti ahte sámeluohkká livččii áigái boahtán earalágan vugiin, muhto dál mis lea goit dat.


Eará artihkkalat Sámi skuvlahistorjá 6-girjjis