På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 2. Davvi Girji 2007.
| Ádjánii guhká dan rájes go jurdda badjánii cegget sierra sámi gymnása dassái go "Karasjok gymnasklasser med samisk" álggahuvvui 1969:s. Mii leat dás čoaggán muhtin dokumeanttain mat čállojuvvojedje dan birra dan áiggis. Vuosttaš dokumeanttaid mii leat gávdnan Hans J. Henriksen rohki arkiivvas (Sámi arkiivvas) ja maŋimus Girko- ja oahpahusdepartemeantta arkiivvas (Riikkaarkiivvas). Buot dokumeanttat ledje čállon dárogillii. Else Turi lea jorgalan visot sámegillii, earret Inga Ravna Eira stiilla, maid son ieš lea jorgalan. |
Dákko bokte Sámi Ráđđi ávžžuha váldostivrra, jos jo leaš vejolaš, gávdnat vuogi man láhkai ásahit gymnása sámiid várás. Ávžžuhusa prinisihpalaš duogáš lea dáhttu doalahit dan, maid lea vejolaš seailluhit ja mii lea mávssolaš dološ sámi kultuvrras, erenoamážit giela. Ii dan seailluhit nugo dávvirvuorkká bierggasin, muhto dan bisuhit dakkárin vai Sámeeatnama nuorain lea vuođđu sáhttit gávnnadit ođđaáiggi oarje-eurohpalaš kultuvrrain dahjege sivilisašuvnnain nu mo dat albmana iešguđetlágan hámis. Dušše dan láhkai sáhttá dáhpáhuvvat vuoiggalašvuohta ja govttolašvuohta ovttaskas olbmo ektui ja olles álbmoga ektui. Dušše dán láhkai sáhttá ovttaskas olmmoš ja servodat juksat friddjavuođa sáhttit iežas mihtilmasvuođa vuođul nannet ja hábmet kultuvrras dainna lágiin ahte dat lea sihke sámi-našuvnnalaš ja áigái heivvolaš.
Nugo earáge álbmogat, unna dahje stuorra, de lea maiddái sámiin vuoigatvuohta eallit nu mo sii gávnnahit alcceseaset vuohkkaseamosin. Jos dat galggaš seailut dán áiggi, de dat ferte leat ođđaáigásaš, muhto das galgá maiddái leat lohpi doalahit sámi sierranasvuođa. Dat ferte leat ráhkadus bissovaš boares kultuvrra ja ođđa oarje-eurohpalaš oktasaškultuvrra gaskkas.
Dál lea stáhta beales olahuvvon ollu dien guvlui. Sámegiella dáidá nannejuvvot lágalaččat vuođđoskuvllas, ja de mearridišgohtet álggahit sámegiel suorggi Álttá gymnásii. Goappašat áššit illudahttet min ja leat giitevaččat. Muhto go min mielas lea alit skuvla deaŧalaš juksat kultuvrralaš ođđasis huksema ja friddjavuođa, de eat sáhte gaskkaldahttit bargomet. Álbmot dárbbaša jođiheddjiid. Dat dárbbaša albmáid ja nissoniid, geat dan muttus bures dovdet iežaset oadjebassan sihke Oarjemáilmmi kulturártnaid ja máttuideaset árbbi hárrái, ahte sáhttet ja máhttet váldit badjelasaset dan barggu ahte bálddastahttit ja árvvoštallat dán guokte eallinvuogi, ja dán guovtti vuođul duddjot oktasaš ráhkadusa.
Barggadettiin oččodit njunnošiid, de jáhkkit ahte oahpahusásahusa biras ja oahpahusnávccat leat deaŧalaččamusat. Aiddo danin eat ane sámegiel suorggi norgalaš gymnásas eará go heahtečoavddusin. Govttolaččamus lea ahte sápmelaččat ožžot sierra skuvlla, gos eai dárbbaš dovdat ahte sii čađat šaddet heivehaddat norgalaš birrasii. Doppe sii sáhttet bargat dakkár vugiid mielde ja vuoigŋat dakkár áimmus mii heive sin lundui ja sierranasvuhtii, ja doppe gos maiddái oahpaheaddjit leat ieža sámit, geain leat seamma vásáhusat go dain nuorain, geaid sii galget láidestit.
Aiddo dál orru leamen nu ahte stáhta ii vanat guhkkelebbui go ahte veadjá doarjut «Sámelávdegotti» gymnásasuorgeprošeavtta, mii dáidá ádjánit máŋga jagi ovdalgo duohtandahkkojuvvo.
Dán vuođul mii ohcalit veahki Sámemiššuvnnas, man mii sávvat sáhttit álggahit alit skuvlla sápmelaččaid várás, ja mii soahpá prinsihpaide, maid mii ovdalaččas leat namuhan.
Min oainnu mielde leat sámi oahpaheaddjit váldoáššin. Muhto mii gal diehtit ahte álggos sáhttá leat váttis čađahit dán praktihkalaččat. Danin min mielas sáhttá leat gaskaboddosašáigodat, goas mii fertet geavahit norgalaš oahpaheddjiid. Mii deattuhit ahte dát datte lea dušše gaskaboddosaš dilli.
Váldostivrii ii dáidde leat amas ahte «Sámi Ráđđi» dovdá iežas beahtahallan go oaidná vuogi man leat válljen čuovvut Sámi Nuoraidskuvllas Kárášjogas. Dan «Sámi Álbmotallaskuvlla», man mii álggos leimmet jurddašan, dan mii ain leat vuorddašeamen. Dán vuođul ferte danin Ráđđi bidjat dihto eavttuid dán ohcamuššii mii manná Sámemiššuvdnii:
Norgga Sámemiššonsearvi ferte mearrádushámis ja čadnojuvvon láhkai geatnegahttojuvvot čuovvut dáid njuolggadusaid mat leat sámi gymnása hálddašeami várás ráhkaduvvon:
1. Skuvlla rektor ja eará oahpaheaddjit galget leat sápmelaččat. (Dm. ahte maŋŋil gaskaboddosaš álgodili goas leat norgalaš oahpaheaddjit, de galget sin sadjái boahtit sápmelaččat nu johtilit go fágalaččat lea dohkálaš ja geavatlaččat vejolaš.)
2. Sámegiella galgá leat oahpahusgiellan sámi fágain, (gielas, historjjás, kultuvrras ja sierra sámi fidnuin), risttalašvuođas ja gymnása dábálaš historjjálaš fágain.
3. Maiddái dárbbašlaš norgalaš oahpaheddjiin ferte leat universitehtaeksámen sámegielas.
4. Risttalašvuođaoahpahusas ferte váldit vuhtii ipmilbalolašvuođa nugo lea lunddolaš sápmelaččaide.
Sávvat ahte namuhuvvon njuolggadusat, ja ollislaš ohcamuš nu mo dat čuodjá, váldojuvvo vuostá áddejumiin ja buorredáhtolašvuođain ja ávžžuhitge váldostivrra meannudit dan nu jođánit go vejolaš.
SÁMI RÁĐĐI, Čáhcesuolu/Bonjákas, juovlamánu 18. b. 1959
Dearvuođaiguin
Per Fokstad
ovdaolmmoš
Cuoŋománu 30. b. 1964
Skuvlajođiheaddji Per Fokstad
Finnmárkku Sámi Ráđđi
Bonjákas
Sámi gymnásaášši
Ságastallamiid vuođul mat leat leamaš du, konsuleantta Hans J. Henriksena ja vuolláičálli gaskkas, ja maiddái mu ráđđádallamiid vuođul Kárášjoga rektoriin Paul Ryaniin, de áiggun – du boahttevaš barggu ektui – ovdanbuktit čuovvovaš dieđuid:
1. Jos departemeanta háliida, de sáhtán rávvet min searvvi stivrra ahte sámi álbmotallaskuvllas Kárášjogas, Sámi nuoraidskuvllas, álggahuvvo jođánepmosit sierra gymnásasuorgi sámi nuoraid várás.
2. Gymnásasuorggis ferte leat sierra oahpahusjođiheaddji (filologa, sámegielat), geas lea ovddasvástádus gymnása fágalaš oasis. Hálddahuslaččat gymnásasuorggi jođiha álbmotallaskuvlla rektor. Dohkálaš oahpaheaddjit besset álgit oahpaheaddjin ja sin bálká máksojuvvo álbmotallaskuvlla bušeahta bokte.
3. Luohkká (Luohkát) gehččojuvvo(jit) (nugo ruoŧŧelaš álbmotallaskuvllainge) álbmotallaskuvlla 1., 2. ja 3. jahkekursan ja dábálaččat dat gullet departemeantta álbmotallaskuvllaid bušehttii, mas maid ožžot liigeruhtadoarjaga dárbbu mielde.
4. Sámi gymnásas berre ohppiin leat bákkolaš oahpahus sámegielas sihke čálalaččat ja njálmmálaččat ja maiddái sámi kulturhistorjjás. Dát oahpahus biddjo fránska-, eatnigiel- ja historjádiimmuide dábálaš gymnásaminstara mielde. Dan muddui go departemeanta oaidná ávkkálažžan ja háhká sámegiel oahppogirjjiid, de dat geavahuvvojit gymnásas.
5. Eará doaimmat, mat fertejit dahkkojuvvot, nugo háhkat luohkkálanjaid, internáhttasajiid ja oahpaheaddjidáluid gymnása várás, fertejit čovdojuvvot almmolaš doarjagiid bokte sierra loatnan maŋŋá go vuos gymnása čájehuvvo leat dárbbašlažžan ja eanebut ohcalit dákkár fálaldaga. – Nu guhkás go vejolaš, de ferte ovttasbargojuvvot nuoraidskuvllain juogadit erenoamášlanjaid ja diibmooahpaheddjiid, vai seastit nu ollu go vejolaš oahpahusvistti ja oahpaheaddjidáluid goluid dáfus. Gymnása várás ii ceggejuvvo ođđa dállu ovdalgo dárbbut leat čielggaduvvon.
Sávan dát lea doarvái vai sáhttit ain bargat áššiin.
Dearvuođaiguin
Norgga Sámemiššonsearvi
Thor With
Duogáš:
«Duohtavuohta lea ahte sámi guovlluin leat eanaš jođiheaddjivirggiin olbmot, geat eai leat sápmelaččat. Hui dávjá lea nu ahte dain leat olbmot, geat eai doarvái bures máhte sámegiela, eai dovdda sámi kultuvrra eaige eisege sin jurddašanvuogi. Go jo sápmelaččat eai jierpmi dáfus leat bázahallan eará norgalaččain, de ferte leat okta sivva dása, ja dat lea ahte sii oahpu dáfus eai sáhte gilvalit. Mis ii dáidde leat boastut go čuoččuhit ahte dát sivat dat heađuštit sápmelaččaid háhkamis dárbbašlaš oahpu:
1. Gielalaš váttisvuođat
2. Ruđalaš váttisvuođat
Go guorahallá giellapolitihka, maid leat don áiggi rájes jo fievrridišgoahtán sápmelaččaid ektui, de čájehuvvo ahte sámegiella lea duvdiluvvon eret, muhto datte ii leat dárogiellage ohppojuvvon ollásit. Dat lea váikkuhan dasa ahte sámi nuorat leat dovdan iežaset heajubun, mii dasto lea heađuštan sin gazzamis alit oahpu. Sii leat dovdagoahtán vuostehágu skuvlii. Vaikko vel ná leage dilli, de sámi kultuvra lea datte ceavzán.
Ferte leat skuvlapolitihka ulbmil addit sápmelaččaide vejolašvuođa ovdánahttit gielaset ja kultuvrraset ja dáinna lágiin riggudahttit norgalaš servodaga.
1. Sámi gymnása sámi birrasis:
Eiseválddit leat árvvoštallagoahtán dárbbu ásahit gymnása riikii. Kárášjoga Sámi Searvi áigu Sámelávdegotti árvalusa oktavuođas váldit ovdan gažaldaga ahte ásahit Sámi Gymnása Kárášjohkii.
Sámelávdegoddi doarju jurdaga ásahit sámi gymnásasuorggi Finnmárkku almmolaš gymnásii, Áltái. Kárášjoga Sámi Searvi ii sáhte miehtat dasa. Fuomášahttá ahte lea dárbbašlaš ásahit sámi gymnása sámi birrasii, birrasii gos sápmelaččat leat eanetlogus ja váikkuhit servodaga eallimii. Duohtavuohta lea ahte Finnmárkku riddoguovlluin dovdo vuosteháhku sápmelaččaide. Oaivvildit ahte lea boastut dánlágan noađi vel bidjat sámi nuoraide go diehtit sis, nugo earáge nuorain, leat dien agis iežaset sierranas váttisvuođat. Maŋŋá go leat ožžon eksámen artiuma sámi birrasis, de dat nanne sin iešdovddu ja nu sáhttet buorebut gilvalit earáiguin servodagas.
Kárášjohka lea sihke geográfalaččat ja johtolaga dáfus guovddážis, erenoamážit go sisriikka geaidnu gárvána.
Kárášjoga skuvllat leat buriin visttiin. Gymnása várás lea dárbu dieđusge hukset skuvlalanjaid ja internáhta, muhto go leat juo erenoamášlanjat, de dat ii šattašii nu divrrasin. 9-jagi skuvllas leat lášmmohallanlatnja, vuojadanlatnja, luonddufágalatnja ja eará erenoamášlanjat. Báikkis leat buorit valáštallanrusttegat.
Mii maid namuhit ahte Kárášjoga álbmotgirjerádjosis lea ollu fállamuš girjjiid dáfus. Dál leat dan oččodeamen sierra sámi girjerájusin, mii boahtá lassin álbmotgirjerádjosa doibmii. Dát šaddá leat hirbmat ávkkálažžan sámi gymnásii.
Kárášjogas leat maid Sámiid Vuorká-Dávvirat, mii mearkkaša maid ahte doppe leat kulturhistorjjálaš dieđut viežžan láhkai oahpahusa várás.
2. Vuođđu ásahit sámi gymnása
Sámegymnásalávdegoddi namuha árvalusastis (s. 14) ahte Finnmárkku dilálašvuođat máŋgga láhkai earránit riikka eará guovlluid dilálašvuođain. Danin min mielas ii leat dárbu bidjat makkárge statistihka, mii čájeha man ollu ohppiin sáhttá leat sáhka. Dás lea sáhka unnitlogujoavkkus, mii dárbbaša erenoamáš fálaldaga. Gymnásii berrejit beassat sámi nuorat miehtá riikka, ja eará norgalaš nuorat, geat áigot lohkat dáid fágaid. Danin mii oaivvildit ahte leat doarvái oahppit guovtti suorgái.
Mii diehtit ahte sámi nuorat miehtá riikka ohcet Kárášjohkii oažžut joatkkaoahpu. (Sámi nuoraidskuvla, Kárášjoga suorgejuhkkojuvvon nuoraidskuvla). Sii ohcet vuosttažettiin skuvlii mii lea sámi birrasis. Ferte geahččat gymnása 9-jagi oktasašskuvlla oktavuođas sámi guovlluin. Dán huksema ferte hoahpuhit ja addit sámiide máhtolašvuođa sámi servodateallimis, kultuvrras ja gielas.
3. Suorggit ja fágat Go meroštallat ahte šaddet su. 40 oahppi jahkái, de sáhtášii álggahit realsuorggi ja giella-historjásuorggi. Goappašiid surggiin berre sámegiella boahtit fránskagiela sadjái. Maiddái berre sámi kulturhistorjá oažžut govttolaš saji. Lohkanmeari fertejit fágalaš ásahusat mearridit dárkileappot. Gymnásii ferte sihkkarastit seamma gelbbolašvuođa go dábálaš gymnásas. Muittuhit maiddái man deaŧalaš lea ráhkadahttit dárbbašlaš oahppogirjjiid.
4. Stáhtus ja oahpahannávccat.
Mii diehtit ahte ollugat geain sámegiella lea eatnigiellan, leat jo gearggahan universitehtaoahpuset, ja earát gis leat lohkamin universitehtas. Nie sáhttit árvvoštallat ahte dađistaga gártet eanet fágaolbmot, geain lea gelbbolašvuohta oahpahit gymnásas. Maiddái dárogielagat, geain lea universitehtaoahppu ja geain lea dan mađe oahppu maiddái sámegielas ahte hálddašit giela, leat dohkálaččat oahpahit.
Maiddái berre leat diehttelas ášši ahte gymnásas lea stáhtagymnása stáhtus vai sáhttá dáhkidit fágalaš njuolggadusaid, mat mielddisbuktet ahte dat doallá dohkálaš dási.
5. Stipeandaortnet.
Movttiidahttin dihtii nuoraid álgit gymnásii, de ferte stáhta jahkásaččat juolludit sierrastipeanddaid ohppiide nu ahte buohkain lea várri háhkat girjjiid, mátkkoštit ruovttu ja skuvlla gaskka jna. Sáhttit namuhit ahte sápmelaččaid gaskamearálaš dienas lea vuolimusaid searvvis riikkas (Sámelávdegotti árvalus s. 31).
Muđui čujuhit Sámelávdegotti árvalussii siidu 59, mas oidno «Oahppostipeanda sámi nuoraid várás».
Loahpahus
Kárášjoga Sámi Searvi deattuha ahte lea hoahppu álggahit dán gymnása, mii dagahivččii ahte sámi álbmot oččošii oahppan jođiheddjiid hábmet sámiid saji servodagas. Alit oahppu maiddái dagahivččii ahte sámit, geaidda boasttu giella- ja skuvlapolitihka geažil leat cieggan boasttu áddejumit, eai anášii šat dan mii gullá sápmelažžii heittogin.
Sierra stáhta gymnása ferte leat govttolaš gáibádus sámi unnitloguálbmogis Norggas. Sámit eai hálit sierranit stuorraservodagas, muhto gielalaččat ja kultuvrralaččat leat sámit dattetge earáláganat eará norgalaš álbmoga ektui ja sii galget sáhttit gáibidit ahte dát erenoamášvuohta vuhtiiváldojuvvo..
Mii leat giitevaččat go norgalaš stáhtaeiseválddit leat dovddahan ahte dat eai ane dán dušše sisriikka áššin, muhto unnitloguálbmoga gažaldahkan man čuvvot riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat.»
Bajábeale čálus lea doaimmahuslávdegotti árvalusa mielde ja evttohusa rievdadusaid mielde, maid miellahttočoahkkin dohkkehii.
Kárášjoga Sámi Searvi,
njukčamánu 19. b. 1962
Marit Stordahl
Ovdaolmmoš
Hans Eriksen
Čálli
 Inga Ravna Eira, 1967 | 1967:s lei 19-jahkásaš kárášjohkalaš Inga Ravna Álttá gymnása oahppin. Son čálii dalle dárogiel skuvlastiilla, mas čilge manne su mielas berre ásahuvvot sierra sámi gymnása. Stiillas oaččui dalle árvosáni Ng, mii dálá árvošatnevuogádagas livččii 2. Sihke stiilla sisdoallu ja árvosáni čájeha man váttis dilli sáhtii leat dan áiggi sámi gymnásaohppiide. Dál dát ovddeš oahppi lea Sámi joatkkaskuvlla oahpaheaddji ja girječálli. Inga Ravna Eira lea ieš divvon dárogielteavstta veahá ja jorgalan dan sámegillii. |
Mii eallit odne dakkár máilmmis gos gáibiduvvo eanet ja eanet oahppu jus galgá oažžut buori barggu. Dát lea dagahan ahte lea dárbu eanet skuvllaide. Dát dárbu lea maid juksan sápmelaččaide. Mun siteren: «Dan maid Sis-Finnmárkku nuorat dárbbašit, lea oahppu nu ahte sii maid sáhttet gilvalit oažžut buriid bargguid seamma go buot eará nuorat.» Nu mo dál lea dillii Sis-Finmárkkus, de leat ollugat barggu haga eanaš oasi jagis. Ii boazodoalus ii ge eanadoalus leat doarvái bargu buohkaide miehtá jagi. Dálvit ii leat ovdamearkka dihtii dárbu seamma ollu bargiide go giđđat vaikko velá ollugiin leat ge oanehatáigge barggut. Dát ii leat doarvái. Odne lea dehálaš sihkkarastit alccesis dakkár barggu mainna sáhttá eallit.
Dál lea hui ollu sáhka dan birra ahte lea go dárbu sámi gymnásii. Mun gal jáhkán ahte dákkár gymnása berre ásahuvvot. Dan maid mii dárbbašit leat eanet oahppan olbmot sápmelaččaide. Dán rádjái leat eanaš doaktárat ja oahpaheaddjit leamaš dárogielagat. Giela geažil eai ádde dávjá sápmelaččaid ja sin váttisvuođaid. Olbmot, geain lea sámi duogáš, leat dat geat buoremusat sáhttet veahkehit Sis-Finnmárkku olbmuid.
Nu mo odne lea gymnásas, de leat sámi nuorain erenoamáš váttisvuođat dárogielain. Dán oktavuođas vuoittahallet sii ollu eará oahppiid ektui. Stuorámus váttisvuohta lea čállit dárogiela riekta, ii ge hállát dan. Mii diehtit buohkat ahte okta dain stuorámus váttisvuođain čállit dárogiela lea geavahit preposišuvnnaid riekta. Mun jáhkán ahte giellaváttisvuođat leat dat stuorámus sivat dasa ahte nu unnán Sis-Finnmárkku nuorat vázzet gymnása. Giela dihtii lea mu mielas dehálaš oažžut sámi gymnása mas sámegiella, kultuvra ja historjá deattuhuvvojit. Mun jáhkán ahte dalle álggášedje eanet sápmelaččat gymnásii. Jus galgá máhttit hállat eará giela, jáhkán mun ahte lea dehálaš máhttit iežas eatnigiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. Eatnigiella lea váimmu lagamuš giella man olmmoš lea hállan unnivuođa rájes. Mu mielas livččii ollu álkkit midjiide oahppat dárogiela, jus álggos vuos livččiimet ožžon vuođu sámegielas. Leat várra ollugat, geat dovdet seamma go mun ge, ahte dárogiella muhtun láhkái lea bággejuvvon min ala. Mii leat muhtun láhkai ferten vajáldahttit sámegiela vai oahppat dárogiela. Jus ásahuvvo sámi gymnása, de jáhkán mun ahte oahppiin buorrána dárogiella seammas go ohppet eatnigiela. Dalle sáhttá sulastahttit sámegiela dárogielain.
Nubbi eará gažaldat mii lea boahtán ovdan, lea dat ahte ii go son dákkár gymnása isolere sápmelaččaid vel eanet go ovdal. Dan gal in jáhke mun. Dát gymnása ii berre leat rabas dušše sápmelaččaide, muhto buohkaide geat hálidit oahppat sámegiela, kultuvrra ja historjjá. Jus šaddá ná, de ii dárbbaš ballat isoleremis.
Maŋimuš áiggiid lea leamaš sáhka dan birra gosa dát gymnása berre ásahuvvot. Lunddolamos lea ásahit dan sámi birrasii. Tromsa ja Áltá leat leamaš ságas. Muhto mu mielas ii deavdde goabbá ge dán guovtti báikkis dan maid dákkár gymnása gáibida. Vuosttážettiin hállet dán guovtti báikki olbmot dárogiela. Oahppit eai beasa geavahit sámegiela friddjaáiggi. Dasto ii leat goappá ge dán guovtti báikkis dat biras mii gáibiduvvo. Jus gymnása ásahuvvošii nuppi dán guovtti báikái, de in gohčodivčče mun dán sámi gymnásan.
Jus ásahuvvo sámi gymnása, de jáhkán mun ahte Sis-Finnmárkku nuorat maid nagodišgohtet gilvalit eará nuoraiguin buriid bargguid ektui. Gymnása dagahivččii sihkkaris boahtte áiggi sámi nuoraide gos besset oahppat máttuidis birra ja dat mii lea buot dehálamos, lea dat go besset giela oahppat.
Gieđahallan ášši Gymnása sámegielain
Fylkkadikki skuvlanammagottis lei sihke eanetlogu ja unnitlogu cealkámuš. Dain celkui ná:
Eanetlogu árvalus
1. Fylkkadiggi cealká ahte ii mieđit hukset ja fievrridit sierra gymnása sámegielain. Go oaidnit man unnán oahppit leat fylkka dálá gymnásain, de ii oro ođđa gymnása huksen jierpmálaš. Fylkkadiggi oaivvilda maiddái ahte go geahččá skuvllaid beales, de lea buoret čoavddus ásahit sierra suorggi ovtta min dálá gymnásii, vuosttažettiin Áltái.
2. Nu mo dás ovdalaččas lea celkon, de fylkkadiggi ii danin sáhte rávvet ásahit sierra gymnása sámegielain vaikko vel dát dáhpáhuvašiige stáhta olis.
3. Jos stáhta datte gávnnaha ásahit ja fievrridit sierra gymnása sámegielain, de rávvet válljet Kárášjoga skuvlabáikin.
Unnitlogu árvalus
Fylkkadiggi oaivvilda ahte jođáneamos lági mielde berre ásahuvvot gymnása sámegielain guovddáš sámi birrasii, ja dat berre ásahuvvot Kárášjohkii. Dát hástalivččii daid sámi nuoraid ohcat, geaidda lea váttis loaktit eará gymnásain. Dákkár gymnása attášii sámi nuoraide vejolašvuođa fidnet akademalaš oahpu, mii nannešii sin sihke norgalaš ja sámi kultuvrraid dáfus. Dát jurdda lea sámiid iežaset háliidusa mielde, ja dan berrešedje eiseválddit čuovvolit. Stáhta berrešii sihke ásahit ja fievrridit dán gymnása.
Eanetlogu árvalusa ovdanbijai Várggáid ovddasteaddji Karl Holt (skuvlanammagotti ovdaolmmoš) ja unnitlogu árvalusa ovdanbuvttii Kárášjoga ovddasteaddji Amund Nedrejord. Sáhkavuoruid dolle maiddái Per Nilsen Balk, Unjárgga ovddasteaddji, Arvid Dahl, Guovdageainnu ovddasteaddji, Simon Pedersen, Deanu ovddasteaddji, fylkkamánni Kolbjørn Varmann ja skuvladirektevra Trygve Jonsson.
Eanetlogu árvalusa dohkkehii fylkkadiggi guovtti jiena vuostá, mat addojedje unnitlogu árvalussii.
Oslo, guovvamánu 12. b. 1968
Stáhtaráđđi Kjell Bondevik,Sámegielat oahpaheaddjijoavku lea Oslo Sámi Searvvi ávžžuhan sáddet stáhtaráđđái mielddusin biddjojuvvon vuolláičállojuvvon cealkámuša ahte gosa boahttevaš sámi gymnása berre ásahuvvot. Dadjat juo buohkat geat leat vuolláičállán, leat čađahan sámegiela vuođđofága Oslo universitehtas áigodagas 1952–1968. Maiddái čuovvu mielddusin Oslo ja Bergen universitehtaid ja Ås eanadoalloallaskuvlla sámegielat studeanttaid cealkámuš. Dáid vuolláičállosiid vurkkoda Oslo Sámi Searvi.
Mii maid bidjat mielddusin iežamet cealkámuša dán áššis. Mii ávžžuhit stáhtaráđi vuostáiváldit dáid cealkámušaid mat bohtet sámiid beales, ja váldit dáid vuhtii go dát deaŧalaš ášši sámiide galgá mearriduvvot.
Sámi Searvvi ovddas
– Samisk Selskap –
Aslak Nils Sara
ovdaolmmoš
Nils Jernsletten
čálli
Gonagaslaš girko- ja oahpahusdepartementii,
stáhtaráđđái Kjell Bondevikii,
Oslo
Radio ja eará mediaid dieđuid vuođul leat ádden ahte Girko- ja oahpahusdepartemeanta árvvoštallá ásahit sámi gymnása Áltái. Jos dát diehtu doalaš deaivása, de mii háliidit cealkit ahte mii eat eisege searvva dien oidnui. Iežamet sámi skuvlaáššiid máhtolašvuođa vuođul, man leat ožžon erenoamášoahpu bokte ja go leat ollu jagiid bargan dánlágan áššiiguin, mii čielgasit rávvet ahte plánejuvvon gymnása sámegielain ii ásahuvvo Áltái. Jos sámi nuoraid gymnása váldoulbmil galggaš juksojuvvot, de mii oaivvildit ahte dat ásahuvvo sámi birrasii gos leat sápmelaččat eanetlogus ja geat váikkuhit servodateallimii. Mii eahpidit ahte Álttá gymnása sámegiel suorgái ohcet sámi nuorat, ja mii navdit ahte šaddá váttisin oažžut oahpaheddjiid sámi oahpahusfáttáide Áltái.
Vuolláičállit, geain lea erenoamášoahppu sámegielas ja kulturmáhtus, eai gal oza oahpahusvirggiide Áltái. Mii doarjut sámi organisašuvnnaid gáibádusa ásahit gymnása sámegielain Kárášjohkii.
Vuolláičállán:
Klaus Nickel
Isak Østmo
Kari Østmo
Bjørn Aarseth
Nils Jernsletten
Ella Holm Bull
Kathrine Johnsen
Ellen Marit Guttorm
Edel Hætta Eriksen
Ingrid Mehus
Mikkel A. Gaup
Mikkel J. Hætta
Hans Nergård
Astri Eriksen
Hans Eriksen
Odd Mathis Hætta
Kristian Nymo
Liv Jerpseth
Johan Jernsletten
Jon Eldar Einejord
Per Jernsletten
Trygve Madsen
Paul Ryan
Toralv Pedersen
Mikal Urheim
Randi Nordback Madsen
Albert Johansen
Nils Paulsen
 |
 |
| Kárášjoga gymnása vuosttaš luohkát, mat álge 1969. Giellasuorgi: Duogabealde: Trond Aarseth, Jarle Johnsen, Odd Hansnes, Kjell Persen, Jan Terje Nedrejord, Isak Samuel Hætta. Ovddabealde: Trond Andresen, Åse Fagerberg, Liv Østmo, Brita Eriksen (Kåven), Ravdna Anti, Turid Peltoperä, Britt Wara, Lise Lotte Persen, Tone Norvang. (Govva: Per Jernsletten) |
Realfágasuorggis: Duogabealde: Per Ludvig Boine, Nils Henrik Måsø, Kjell Kemi, Sverre Njuolla. Nubbi ráidu: Nils Ole Anti, Bjørn Tretnes, Jens Karlsen. Goalmmát ráidu: Hans Fridtjof Solbakken, Amund Larsen Anti, Svein Flokkmann, Nils Peder Eriksen Ovdábealde: Solfrid Hansen Juvik, Bjørg Guttorm, Øyfrid Sollien, Arne Lavik (oahpaheaddji) (Govva: Per Jernsletten) |