På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 5. Davvi Girji 2011.
 Ole Magnus Rapp
|
Aftenposten lei dat áviisa riikadásis mii čálii eanemus sámi oahppoplánariiddu birra, ja lei Ole Magnus Rapp guhte čálii eanaš artihkkaliid. Son lea riegádan 1959:s ja lea bajásšaddan Álttás. Son barggai 14 jagi Finnmark Dagblad-áviissa journalistan ovdal go 1993:s álggii Aftenposten-áviissa Tromssa-kantuvrii. Son lea ee. lohkan Davviguovlomáhtu ja Davvikalohta turismma Finnmárkku allaskuvllas. Dát artihkal lei Aftenposten-áviissas 13.09.1997.
|
Smávva sánit nu mo «identitehta» ja «Deatnu» leat suhtadan olbmuid Deanus. Sámi oahppoplána, mii galggai leat eiseválddiid gudneskeaŋka sámiide, lea háddjen máŋggakultuvrralaš gieldda. Lea viehka unnán erohus dan guovtti oahppoplána gaskkas, ii ge šatta bákkolaš sámegieloahpahus. Liikká lea plána suhtadan olbmuid. Lea dovdduid birra sáhka, ja lea suhttu mii lea máŋgga jagi badjel sturron go sámegiella dađistaga váldá eanet saji.
Álggii gieldanamain. Sámegielat «Deatnu» ja dárogielat «Tana» šadde ovttadássásažžan, ja geaidnogalbbain čállojuvvui sámegiella bajimussan. Muhtun báikkiin báhče ođđa galbbaid.
De bođii sámi oahppoplána. Váile duhátsiidosaš girji sámegillii, julevsámegillii ja dárogillii mii čilgii mo skuvllat galget ovddidit báikkálaš kultuvrra ja máŋggagielatvuođa. Ovdasánis juo čujuhuvvo vuođđoláhkii mas stáhtas lea ovddasvástádus «láhčit dili dasa ahte sámi álbmot sáhttet sihkkarastit ja ovdánit gielaset, kultuvrraset ja servvodateallimeaset.»
Eará ulbmil oahppoplánain lea «ovddidit sámi identitehta». – Mii leat dážat, eat ge hálit ahte min mánát galget indoktrinerejuvvot sámi identitehtii, dadjá váhnenjoavku man njunuš lea Jan Olsen. Váile mánu lea molsašuddi sturrosaš mánnájoavku oahpahuvvon ruovttus go váhnemat vuosttaldit sámi oahppoplána. Mannan vahku ledje 60–70 guorus beavddi golbma Deanu gieldda vuođđoskuvllain.
– Departemeanta lea čurbošan, oaivvilda rektor Kjell Munkebye Sieiddá skuvllas. – Sáhtášedje garvet riiddu ollásit jus livčče juohkán dieđuid buorebut, dahje jus gohčodivčče oahppoplána «davvinorggalaš», ii ge sápmin.
Deanus deaivvadit suoma, sámi ja dáža kultuvrrat. Gieldastivra divttii buot vihtta vuođđoskuvlla válljet goappá oahppoplána háliidedje geavahit. Golbma skuvlla válljejedje našunála oahppoplána, guokte skuvlla háliidedje sámi oahppoplána. Muhto departemeanta čujuhii baicce dasa ahte Deanu gielda lea definerejuvvon sámi gieldan mii earret eará váldá vuostá erenoamáš ruhtadoarjaga. Gielda biddjojuvvui čuovvut duššefal sámi oahppoplána.
 |
 |
| Anton Hoëm under grunnsteinseremonien for Diehtosiida, Guovdageaidnu 11.06.2007 (Govva: Svein Lund) |
Sámi oahppoplána doibmiibidjama vuostálastin Deanu ráđđevistti olggobealde 25.08.1997. Nubbi olgeš bealde lea «Ii fal Sápmi» jođiheaddji. Jan Olsen. Olgešbealde jearahállet sátnejođiheaddji Leif Sundelina gieldda oainnu birra. (Govva: Ole Magnus Rapp, Aftenposten/Scanpix) |
– Lea eahpitkeahttá nu ahte reakšuvnnat čujuhit departemeantta čurbošeapmái go plána doaibmagođii. Livčče galgan leat vejolaš juohke skuvlabiirii válljet plána.
Hoëm oaivvilda ahte dajaldat «ovddida sámi identitehta» galggašii leat buorebut čilgejuvvon. – Nu mo mun dulkon sámi identitehta, de lea dát ođđaáigásaš, boahtteáigásaš ja máŋggagielat olmmoš.
Duodjefágas galgá oahppat sihke Vincent van Gogha dáiddalaš bargguid birra ja sámi dáiddára Synnøve Persena erenoamáš ivdnegeavaheami birra.
Vuosttas luohkás galgá oahppat sámi luđiid, lávlagiid ja sálmmaid. Galgá maid oahppat dánsuma. Lávlla «Hávski lea eanan» lea maiddái lohkanlisttus.
Risttalašvuođafágas galgá oahppat sámi bearrašiid sohkadovddu birra, ođđa ja boares sámi juovlaárbevieruin, Sivdnideami, Jesus riegádeami ja morála birra.
Oahppoplána lea buktán máŋga váttisvuođa Deanu-skuvllaide. Ieš plána lei gárvvis guokte vahku ovdal go skuvllat álge ja dalle ledje oahpaheaddjit ráhkkanan našunála oahppoplána čuovvut. Dasa lassin leat akšuvnnat duddjon ráfehisvuođa.
– Álbmotjoavkkut leat biddjon vuostálagaid. Dán vávjit sihke luohkálanjas ja skuvlašiljus, dadjá Sieiddá skuvlla, gieldda stuorimus skuvlla, rektor Kjell Munkebye. Son ii leat ovttaoaivilis dainna mo departemeanta lea gieđahallan oahppoplánaášši.
– Jus áigu ovddidit sámegiela ja kultuvrra, de livččii buoret diktit skuvllaid ieža válljet oahppoplána, dadjá son.