Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 4 Davvi Girji 2010.

Knud Leem:

Duohta hállu gullat Ipmila sániid iežaset gillii

Sámás: Siri Broch Johansen

Knud Leems bok Beskrivelse over Finmarkens Lapper

Knud Leem (1697–1774) bajásšattai Haramis Sunnmøres ja logai báhppan Københámmanis. Son lei Porsáŋggu ja Lágesvuona miššunbáhppa 1725 rájes, Álttá suohkanbáhppa 1728 rájes ja suohkanbáhppa Avaldsnesas Rogalánddas 1734 rájes. 1752 rájes jođihii Seminarium lapponicum Troandimis.
Miššunbarggu lassin barggai viššalit sámegiela čállingielaovdáneapmái, ja son čálii sámi giellaoahppagirjji ja sámi – dánska – latiidna sátnegirjji. Son maid beroštii dárogielas ja čohkkii dárogiel suopmansániid.
| Leem čálii moadde girjji sámi kultuvrra ja religiuvnna birra, e.e. Om Lappernes Afgudiske Ofringer. (Sápmelaččaid eahpeipmilaš oaffaruššamiid birra) ja Beskrivelse over Finmarkens lapper (Čilgehus Finnmárkku sápmelaččaid birra).
Dá leat oasážat girjjis Gjet-Kirjatzh.[1]

Sis (sápmelaččain) lea duohta hállu gullat Ipmil sáni iežaset gillii. Dát vuhtto čielgasit dain máŋggain gatnjaliin maid čirro go oahpaheaddji, gii máhtii sámegiela, guđii sin. Mun lean ieš vihtanuššan man sakka moraštedje dán oahpaheaddji vuolgima.

Gávdnojit olbmot geat oaivvildit ahte sápmelaččaide oahpahit min kristtalašvuođa váldoosiid iežaset gillii lea dahku mii lea rámidan veara ja dárbbašlaš diehtemeahttun olbmuid čuvgehussii; muhto leat maid sii, geaid mielas dakkár bargu lea áibbas dárbbašmeahttun, ja sii čuoččuhit ahte galggašii fidnet sápmelaččaid oahppat dušše min dánskkagillii. Sii, geaid mielas diet maŋit čuoččuhus lea mangeláhkái riekta, iktet dalle diehtemeahttunvuođaset sápmelaččaid árbevieruin, fitnuin ja orrunbáikkiin. Dánskkagillii hárjehit sápmelaččaid, erenoamážit bádjesápmelaččaid, nu bures ahte sii áddešedje dánskagielat sártniid ja katekisašuvnnaid mat dasto livčče sámiide vuđolaš čuvgehussan ja buorideapmin, lea njulgestaga veadjemeahttun...

Dasa lassin boahtá dát: mii háliidivččiimet gal buohkat Ipmila sániid gullat iežamet eatnigillii. Livččii gal midjiide hui lossat ja váivi jus mis ii livčče šat makkárge vejolašvuohta váldit vuostá Ipmila sániid iežamet eatnigillii nugo mii mánnávuođa rájes leat hárjánan, muhto jus mii ráŋggáštussan fertiimet bákkus gullat ja oahppat daid amas gillii. Juohke jierpmálaš olmmoš ádde ahte ferte leat seammáláhkái sápmelaččaide, ja ahte sii vissásit dovdet buoret jeđđehussan, stuorat illun ja čiekŋalut buorideapmin go gullet Ipmila sániid iežaset gillii, go jus Ipmila sániid gullat amas gillii, mas unnán ja muhtumin ii báljo maidege ádde. Ii oktage sáhte duođaštit dan buorebut go mun, go lean ieš oaidnán makkár erenoamáš árvvuin sápmelaččat guldalit go sidjiide sárdnidan ja oahpahan sin iežaset gillii, go baicce eanáš háve go rohkosboddu ja ipmilbálvalus lea dánskkagillii eai čájet (oaivvildan badjesápmelaččat) dađe eanet gutni. Dalle soames háve čohkkádettiin ođđet dánskkagielat sálbmagirjjiiguin vulos bajás gieđas dan botta go báhppa sárdnida ...

Dánska skuvlaolmmái gii ii ádde sámegiela, sáhtášii gal mánáide oahpahit dánskkagielat girjjis lohkat, muhto ii sáhte čilget sidjiide maid sánit mákset sámegillii, ja dalle ii leat su oahpahus eambbo go čuoddji biellu dahje skilaideaddji divga.

[1] Olles tihttel: Seminariumest Fridericianumest zhjaellujuwum Gjet-Kirjatzh, mi moaadde guatte-ja Kirko-Rokkus auftanaga Christus Gjerdamush ja Muitalusain sistes toaalla. Dálá sámegiel čállinvuogi mielde: Fredrika seminárias čállojuvvon Giehtagirjjáš, mii moadde goahte- ja girkorohkosa, ovttas Kristusa gierdamušain ja muitalusain sisttisdoallá. Girji almmuhuvvui vuosttaš háve 1763:s, maŋŋil fas 1824:s. Nuppi almmuheamis ii lean dánskkagiel lasáhus mas dát sitáhta lea vižžon. Dat bájuhuvvo dás J. N. Skaara doaimmahan girjji mielde Breve fra Niels J. Chr. V. Stockfleth, s. 3-4.

Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 4