På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 1. Davvi Girji 2005.
 Kari Meløy |
Dát artihkal almmuhuvvui dárogillii áigečállagis Håløygminne nr. 4-1967, ja almmuhuvvo dás vuosttaš háve sámegillii. Girječálli Kari Meløy riegádii Čáhcesullos 1941:s, bajásšattai doppe ja Kárášjogas. Son lea leamaš oahpaheaddjin Kárášjogas ja Álttás. 1987´ rájes lea son orron Čáhcesullos ja lea bargan sierralágan virggiin Finnmárkku fylkkagielddas. Kari Meløy lea maiddái leamaš fylkkadikki miellahttun ja Sosialisttalaš Gurutbellodaga Stuorradikki várreáirrasin. Son lea almmuhan moanat sámegiela girjjiid dárogielagiidda ja dárogiela girjjiid sámegielohppiide. |
Rájá skuvla lea 18 km eret Kárášjoga márkanbáikkis. Skuvlla buohta golgá Anárjohka, Norgga rádjajohka Suomain. Moadde kilomehtera eret skuvllas lea šaldi mii goallosta Norgga ja Suoma.
Rájá skuvlla ohppiid bearrašat ásset bieđgguid dán viiddis gielddas. Skuvllas lea internáhtta, ja dáppe orrot mánát dan rájes go skuvlii álget 7-jahkásažžan. Measta buot mánáin lea sámegiella eatnigiellan. Moadde dárogielat mánát maiddái leat, jámma moattis juohke luohkás. Mánáin leat oalle unnán vásáhusat go álget 1. luohkkái. Na, oažžut dadjat ahte sii dihtet unnán ruovttuseinniid olggobeale máilmmi birra. Sin máilbmi lea eadni, áhčči, oappát, vieljat ja kránnját. Eatnašat sis soitet leat fitnan márkanbáikkis, muhto biillat, busset ja el-vovnnat, togat ja girdit, stuorát visttit, kino ja teáhter leat uhcit eanet eahpeduođalaš doahpagat sidjiide. Go sin veardida eará čiežajahkásaččaiguin, de lea sin eatnigiela sátneriggodat geafi. Veaháš stuorit sátneriggodat lea sámegielhálli mánáin márkanis, muhto velá doppege lea gielalaš vuođđu headju. Jámma buot bearrašiin leat ollu mánát, ja danin várra dávjá ii leat dilli vástádallat mánáid "gos" ja "manin"-jearaldagaid. Máná dárbu jearrat soaitá váidut dađistaga. Ferte maiddái muitit ahte radio ii leat mánáide ávkin. Buot mii das gullo lea áddemeahttun sidjiide. Čeahpimusat ohppet goit sániid omd. dálkedieđáhusas ja ođđasiin - sániid mat geardduhuvvojit beaivválaččat máŋgii. Mánáidboddu lea áddemeahttun sidjiide gitta bajit luohkkálažžan. Oanehaččat daddjojuvvon: Mánáin ii leat báljo makkárge eará go ruovttubirrasa vásáhus go skuvlii álget, ja dát gal dieđusge lea árvosaš. Doppe gos ruovttubiras lea geafi, lea mánáin unnán vuođđu go álget 1. luohkkái.
Vuosttaš beivviid mii oahpistat 1. luohkkálaččaide skuvla- ja internáhttabirrasa. Buot lea amas. Mii lea krihtta? Mii lea guopparas/svámpa? Mii lea kloseahtta? Mii lea riššu? - Mii fertet buot čájehit ja čilget. Eatnašat eai leat goassige oaidnán dákkáriid ovdal.
Muđui unnoraččat johtilit hárjánit birrasii. Eatnašiin leat oappát ja vieljat skuvllas. Mánát leat juo ollu jagiid diehtán ahte sii galget guođđit áhči ja eatni skuvlla geažil. Sii leat muhtun láhkai hárjánan jurdagii ahte sii galget "ieža birget" čieža jagi rájes.
| Sámemánaid internáhtaskuvlla skuvladiibmu, nugo sáhtii leat 1960-logus.
(Inger Seierstad sárgun, girjjis Boahtte-áigge-bárdni ja Lemet) |
Oahppit leat mielas skuvlii álgit. Dáppe sii galget oahppat dárogiela, ja sii leat vissa ádden ahte lea hirbmat deaŧalaš máhttit dárogiela dán máilmmis. Dán leat eadni, áhčči ja oappát ja vieljat muitalan sidjiide. Dattetge lea sidjiide oadjebas dovdu go besset eatnigiela geavahit álggus. Váhnemiidda lea maiddái oadjebasvuohta dán diehtit. Dán buot áhčit ja eatnit áddejit.
Nugo namahin, de jámma leat moadde dárogielaga juohke luohkás. Dát dahká dili váddáseabbon skuvlla álggahettiin. Oahpaheaddji háliida oktavuođa oažžut mánáiguin ja dalle ferte geavahit guktuid gielaid jos galgá buohkaiguin luohkás áddehallat. Buot ferte muitalit goappaš gillii. Lea veadjemeahttun doalahit oktavuođa buohkaiguin oktanaga. Álo leat muhtumat geat eai ádde. Sámegielagat leat eanetlogus, ja dát sáhttá farga dagahit ahte dárogielagat suivvastuvvet. Álgobeaivvit, ja dávjá álgovahkkut, gollet oahpahit sámegielhálliide dábálaš doahpagiid nugo "govčča uvssa" - "čohkket" - "čuoččo maŋŋálagaid" jna. dárogillii. Oahpaheaddjis lea duođai heajos oamedovdu dárgogielhálliid ektui go sii eai oahpa maidige álgoskuvlaáigodagas. Ii dal álo leat aiddo nu ahte dárogielat 1. luohkkálaččain lea nu ollu viidát vásáhusduogáš, muhto oahpahusgiela sii han gal máhttet, nu ahte dáid dábálaš dáru cealkagiid oahppan sáhttá goddit miela oahppat.
Dán rádjái ii leat leamaš makkárge erenoamáš dárogiela oahpahanfáddá sámemánáide. Juohkehaš lea ferten ieš vuogi fuomášit. Ii leat álo leamaš nu álki heivehit dábálaš dáža oahpahusfáttá klássaide main leat sámegielat mánát. Dávjá oahpaheaddji dovdá iežas dárpmeheapmen. Smávva illubottut klássas movttiidahttet olbmo vuolláneamis. Sámegiella geavahuvvo veahkkegiellan, muhto mánáid váttisvuođaid ii berre dan dihtii eahpidit. Sii galget oahppat giela mii gullá eará giellajovkui go sin iežaset eatnigiella. Mánát galget seammás oahppat lohkat, čállit ja hállat dán giela ja millosepmosit nu johtilit go vejolaš.
Oahpaheaddji fuones oamedovdun šaddet eahpitkeahttá ruovttubáikeoahppodiimmut smávvaskuvllas, go dát diimmut galggašedje leat vuođđun boahttevaš orienterenfágaide. Mánát ožžot unnán dahje eai makkárge vejolašvuođa ieža miellagovahallat. Buot diimmut vedjet unnit eanet gielladiibmun. Dárogielagat maiddái gillájit dákkár dilis. Sii ožžot unnán vejolašvuođa oahppat njálmmálaččat čielggadit. Ja justa dát han lea hirbmat deaŧalaš dán agis. Giella galgá leat gaskaoapmin jurdagiid čielggadeapmái, ja buot mánáid mii galgat veahkehit dán ovdánanproseassas. Sámemánáide lea dilli ain vearrát. Sii galget maiddái oahppat hállat čielgasit ja njuovžilit - sii galget nugo earáge mánát oahppat hábmet váikkuhusaid sátnin. Muhto makkár giela galget sii hállat?
Skuvlla bargun lea sidjiide oahpahit dárogiela, muhto sis han eai leat doarvái sánit dán gillii ahte ieža sáhtášedje hábmet cealkagiid. Vástádusaid maid sáhttá vuordit 1. ja 2. luohkás, leat oanehis cealkagat 3:in – 4:in sániin. Eai sámemánátge beasa dikšut gielaset nu ahte sáhttet eatnigillii muitalit. Mii de lea loahppacealkka? Mánát eai beasa oppanassiige hárjehallat hábmet jurdagiiddiset sátnin. Dáid váikkuhusaid olmmoš vuohttá buot alit luohkáin. Stiillat leat sisdoalu dáfus heajut ja goidasat. Mánát eai leat beassan dovdat makkár iluin sáhttá máinnastit vásáhusaideaset earáide. Sii eai máhte jurdagiiddiset ealáskahttit ja áddehahtti láhkai čilget, eai njálmmálaččat eaige čálalaččat.
Eanaš mánát liikojit lávlut. Máŋggas leat hárjánan dasa ahte eadni ja áhčči lávlo singuin unnivuođa rájes. Mo sámemánáid dilálašvuohta lea dán dáfus?
Go sii bohtet skuvlii, de oahpaheaddji dovdá ahte son ferte dákkoge álggus álgit. Buorit ovdamearkkat gal han maiddái leat - muhtun mánát gal leat oahppan álkes lávlagiid. Muhto eatnašat eai báljo máhte ovttage lávlaga. Siva dása lea álki gávdnat. Leat dušše moadde mánáidlávlaga mat leat sámegillii jorgaluvvon. Dasa lassin han maiddái ii leat sihkar ahte váhnemat máhttet dáid lávlagiid. Ii soaittege leat dábálaš ahte váhnemat áddejit man deaŧalaš lea mánáide oahpahit lávlut - sii eaige soaitte diehtit ahte smávvamánát liikojit riimmaide ja ritmmaide ja ahte sii álkidit ohppet smávva gurgadasaid 3-jagi rájes. Go mánát bohtet skuvlii, de fertet mii sin duođai maiddái "oahpahit lávlut". Ja de lea váttisvuohta oahpaheaddjái. Makkár gillii galgá lávlluhit? Oahpaheaddjái lea váivi oaidnit 1. ja 2. luohkkálaččaid čuoččat geahčaleamen njálmmi lihkahaddat. Amas dárogiela sánit eai oro leat lunddolaččat sidjiide. Oahpaheaddji gal maiddái diehtá ahte mánát áddejit muhtun sániid lávlagiin.
Sámi lávlagiid leat farga buot lávlojuvvon. Iihan sáhte lávlut "Bea, bea, lábbážan" ja "Unna binna Lásse" ovttahat láhkai. Sámegiela lávlungirjji leat ráhkadeamen dál. Lávlagat leat jorgaluvvon, muhto dat dađibahábut lea maŋŋonan go buot máilmmi áššedovdit ja konsuleanttat galget dan guorahallat. Oahpaheddjiin lea dárbu lávlagiidda dál, ja lea hoahppu daid oažžut.
Mo de lea oktavuohta sámegiela ja dárogiela ohppiid gaskkas dán uhca skuvllažis mas leat su. 80 oahppi? Dás ii sáhte hállat guovtti sierra joavkkus. Dárogielagat álkidit suddet birrasii man sámegielhállit hálddašit. Oalle oanehis áiggis ohppet dárogielagat sámegiela. Dušše hui unnán lea makkárge váikkuhus nuppeguvlui. Duhkorasgiella lea sámegiella. Unnitlohku ferte heivehit iežas stuorát jovkui. Dilálašvuohta lea áibbas eará váldoskuvllas Kárášjogas. Vaikko sámemánát leat doppege eanetlogus, de dás dárogielagat leat njunnožis. Olmmoš galgá várra leat várrogas hállat alit- ja vuolitgearddis. Muhto vuhtto ahte lea eanet árvu hállat dárogiela. Dát de dagaha ahte muhtun sámemánát ohppet johtileappot hállat dárogiela, ja dat han gal lea ovdamunnin. Nuppe beales fas sáhttet sii geat eai oahpa dárogiela doarvái johtilit, báhcit sierra joavkun gean ii oktage dohkket.
Skuvla ja oahpaheaddjit geahččalit juohke jagi oahpahit mánáide eanemus lági mielde dárogiela - dát han lea váldoulbmil. Eará fágat orrot báhcimin duogábeallái. Mánát dihtet ahte sii fertejit oahppat dárogiela jos galget lihkostuvvat eallimis.
Makkár oainnu duvdit mii mánáide birrasisttiset, sámegiela ja sámi kultuvrra ektui? Nagoda go skuvla sidjiide nannet niskki vai birgejit eallimis? Láhčágo skuvla dili nu ahte mánát gudnejahttet iežaset álbmoga? Bohtetgo dát mánát ollesolmmožin dohkkehit ahte sii leat sápmelaččat eaige geahččal báhtarit iežaset gullevašvuođas johtileamos lági mielde? Dát gažaldagat jorret oaivvis go olmmoš lea oahpaheaddjin sámemánáid luohkás.
| Kárášjoga skuvla ávvudeame Norgga našunalbeaivvi 1954:s. 1. ráidu gurut bealde: Alf Isaksen, Svein Ole Persen, Alfred Norvang, Marianne P. Nedrejord, Anna Alette Balto, Ragnhild J. Sletteng, Berit Kirsten A. Bæverrud 2. ráidu gurut bealde: Nils Fredrik Rønbeck, Norvald Strømeng, Nils Roald Anti, Per Antonsen, Ragnhild J. Nystad, Mai Alstad. (Govva: Alfred Norvang / De samiske samlinger) |
Buot oahpahus dáhpáhuvvá plánaid mielde mat leat gustovaččat muđui riikkas. Iešguđet fága oahppomearreplánat leat seammaláganat mánáide Kárášjogas go Oslosge. Leago dát vuoigat? Sámemánát ohppet Odin ja Tor birra, muhto eai gula sánige iežaset historjjás. Sii eai oahpa lohkat ja čállit eatnigielaset. Vuosttaš beaivve rájes šaddet sii hilgut iežaset duogáža, ja dušše dárogielas ja dáža kultuvrras lea árvu. Munnje lea váttis vajáldahttit 1. luohká gánddaža gii dajai ná go galggai čállit eadni ja áhčči dárogillii: "Muhto, iibat sáhte čállit dáid sániid sámegillii?" -
Gillii, mii lea leamaš sin áidna giella čieža jagi, ii leat šat atnu. Dáppe ii leat dáhpin oahpes dásis mannat amas dássái. Skuvla vuosttaš skuvlabeaivve rájes juo rohtte mánáid čiekŋalassii.
Čeahpimusathan gal birgehallet. Menddo ollusat arvvahuvvet. Dát lea guhká juo leamaš dohkkehuvvon vuohkin. Dál orru dát dilli rievdagoahtimin. Ođđa oahpahusvuohki lea ráhkaduvvon, ja geahččaladdanluohkká lea ásahuvvon. Mánát galget oažžut vejolašvuođa oahppat lohkat sámegillii - dárogiella oahpahuvvo amasgiellan, vuos njálmmálaččat, maŋŋá čálalaččat. Váhnemat leat eanemusat vuosttaldan ođđa fálaldaga. Olmmoš ii galgga vuordit ahte váhnemat leat pedagogat ja vuohkeoahppadovdit. Sii háliidit diehtit vissásit ahte mánát ohppet dárogiela, ja sii ballet ahte sámi lohkanoahpaheapmi dagahit ahte mánát ohppet unnit dárogiela. Dát ii leat skuvlla ulbmil - báicca jáhkkit ahte mánát johtileappot hálddašit lohkanteknihka, ja ahte sis dalle lea buoret vuođđu dárogiela oahppat. Dasa lassin mii jáhkkit ahte oahpahus eará fágain ii šatta mierkkásisvádjoleapmi nugo dán rádjái lea leamaš. Muhto beroškeahttá oahpahusvuogis, de ferte ulbmil leat čielggas: Sámemánát geat leat skuvllas odne, galget go šaddet ollesolmmožin, dovdat siskkáldas oadjebasvuođa ja dorvvolašvuođa. Sii eai galgga báhtarit iežaset duogážis, gielas ja kultuvrras, dušše danin go ii "gánnit" leat sápmelažžan.
Juohke sápmelaš galgá vaikko gos ja vaikko goas sáhttit muitalit geahčaskeahttá vulos: Mun lean sápmelaš.
Dákkár siskkáldas dorvvolašvuohta dađibahábut ii leat buot sápmelaččain odne.
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 1