På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 5. Davvi Girji 2011.
 Johan Daniel Hætta, Guovdageaidnu 2003.
|
Nu guhká go dán riikkas leat leamaš skuvllat, leat guovddáš eiseválddit mearridan maid oahppit galget oahppat. Dát artihkal addá historjjálaš geahčastaga, mo oahppoplánat válde vuhtii sámi álbmoga Norggas, vuosttažettiin vuođđoskuvllas, gitta 1990 rádjái. Johan Daniel Hætta lea riegádan 1949:s ja bajásšaddan Siebes Guovdageainnus. Sus lea oahpaheaddjioahppu Álttás, lasseoahput sámegielas, dárogielas, mediadiehtagis, jođiheamis ja pedagogihka váldofága. Son lea leamaš Guovdageainnu nuoraidskuvlla oahpaheaddjin ja rektorin, bargan skuvlakantuvrras ja lea dál Sámi allaskuvlla pedagogihkalektorin. Svein Lund lea Sámi skuvlahistorjá-girjeráiddu váldodoaimmaheaddji. Su birra sáhttá eambbo lohkat Sámi skuvlahistorjá 2-girjjis. |  Svein Lund, Ákŋoluokta 2011
|
Skuvladutki Erling Lars Dale čilge oahppoplánaid doaimma ná: «Formálalaš oahppoplánat lobálažžan dahket, čilgejit ja normerejit skuvlla ja oahpahusa.»[1] Go 1939 Normalplána ii namat sápmelaččaid sániin ge, muhto historjáfágas čállá ahte «Min máttarmáttut gulle germánalaš álbmotsohkii», de lea dát sámi ja kveana álbmoga badjelgeahččama oahpahusa olis lobálažžan dahkan ja normeren, sin galgá meannudit dego eai gávdnoše, eai oahppin eai ge norgga servvodaga oassin. Go 2006 oahppoplána Biebmu ja dearvvašvuohta-fágas lea okta 7. ceahki ulbmiliin: «Ráhkadit sámi borramuša ja čilget muhtun sámi biebmokultuvrra dovdomearkkaid», de lea dát lobálažžan dahkan ja normeren das ahte sámi unnitloguálbmot galgá leat oidnosis skuvllas, ja lea dehálaš ahte buot oahppit besset dovddiidit sámi kultuvrra iešguđet beliid.Vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla oahppoplánat stivrejit maiddái gaskkalaččat, danin go leat vuođđun sihke lágádusaid ja čálliid oahppogirjebarguide, ja dáid skuvllaid oahpaheddjiid oahpaheapmái. Sihke pedagogihkka- ja oahpahusfágat oahpaheaddjioahpus stivrejit makkár miellaguottuid oahpaheaddjit galget gaskkustit ohppiide, maid fáttáid sii galget meannudit ja gaskkalaččat makkár fáttáid eai galgga meannudit oahpahusas.
Sámiid várás oahpahus lea sullii 1800 rájes čuvvon seammá váldolinjjáid go oahpahus earáge norgga ohppiid várás. Vaikko vel dađistaga leat boahtán heivehusat ja belohahkii sámi oahppoplánat, de lea olles áigge našunála oahppoplánat leamaš vuođđun. Danin eat sáhte ipmirdit skuvlla sámiid várás ipmirkeahttá norgga oahppoplánavuogádaga rievddademiid.
Vuođđoskuvlla oahppoplánain leat áiggiid čađa leamaš iešguđet namat, ja namat leat muhtun muddui čilgen iešguđet oainnuid man muddui oahppoplána galgá stivret oahpahusa.
1922/25 ja 1939 –plánat gohčoduvvojedje Normalplánan. Dat dárkkuha ahte plána čilge maid oahppit dábálaččat galget oahppat, dan mii eiseválddiid mielas lei geatnegahtton, skuvlla friddjavuohta lei ráddjejuvvon. Váikko plána ii lean láhkaásahus, de lei skuvlla bargui norbmaaddin, ja ohppiid geahččaleamit čuvvo plána.
1971:s bođii vuođđoskuvlla minsttarplána. Minsttarplána čilge maid oahppit berrešedje máhttit, muhto ii stivre nu garrasit. Minsttarplánas leat olu eanet fáddáevttohusat go dan maid oahpaheaddji háhppeha oahpahusas guoskkahit. Danin šaddá minsttarplána evttohussan skuvlii ja oahpaheaddjái. 1987:s oaččuimet ođđa minsttarplána mii fáttáid ektui lei veaháš čavgaset go ovddit plána, muhto seammás besse skuvllat ja oahpaheaddjit friddjasat válljet oahppohivvodaga.
1997:s oaččuimet 10-jagi vuođđoskuvlla oahppoplána. Dat ovddasta seammá plánajurddašeami go normalplána, namalassii čilge geatnegahtton oahppohivvodaga. Oahppoplána šaddá dál láhkaásahussan, ja dalle lea skuvla juridihkalaččat geatnegáhtton plána čuovvut. Máhttoloktema oahppoplána lea maid láhkaásahus. Ii leat jur nu dárkil go ovddit plána. Danin go plánat muddejit skuvlla doaimma ja sisdoalu čavgaseabbot go ovdal, de lea maid čavgaset duođaštusgáibádus go ovdal. Skuvla galgá sáhttit duođaštit ahte lea addán dievaslaš oahpahusa.
Oahppoplánat muddejit vuosttažettiin skuvlla sisdoalu, eai fal oahpaheaddji bargovugiid. Liikká mearridit plánat iešguđet muddui man láhkái oahpaheaddjit ja oahppit galget bargat. 1939 Normalplánas deattuhuvvo «bargoskuvla» doaimmalaš ohppiiguin, boares «bajiloahppanskuvlla» vuostalasvuohtan. 1997-plánas deattuhuvvo prošeaktabargu metodan, ja plána mearrida man stuorra oassi oahpahusas iešguđet ceahkis galgá leat prošeaktan. Plánaid čavgasat láhkamudden (láhkaásahus), mearkkaša maiddái ahte plána sisdoallu eambbo báidná oahpaheaddji bargovugiid, ja dárkkistanmekanismmaid geavaheapmi nu mo normerejuvvon našunála geahččaleamit sáhttet maid muddet pedagogalaš friddjavuođa maidda plánat álgoálggus láhčet dili.
Vuosttaš áigodagas, 1700-logu álggus gitta 1800-logu álgui, de lei uhcit eanet miššuvdna mii oahpahii sámiid, buorre muddui ledje guokte sierra skuvlavuogádagat sámiid ja dážaid várás.
Nuppi áigodagas, gitta 1970-logu rádjái, lei skuvla ollásit huksejuvvon seammá plánaid ja njuolggadusaid vuođul sihke sámemánáid ja dážamánáid várás.
Goalmmát áigodagas lea skuvla fas earuhan sámi ja dáža ohppiid, ja oahppoplánat leat muhtin muddui váldán vuhtii ahte sámi ohppiin leat eará dárbbut. Seammás leat maid sámi fáttát ožžon vissis saji našunála oahppoplánain.
1600-logu gaskamuttus ráhkadii bisma Erik Bredal Troandima bismagottis[3]árkilis skuvlaplána mas bismagotti báhpat gohčohalle mánáid juohkit njealji jovkui máhttodási mielde. Joavkkuid lohkanmearit ledje: «Váldobihtát»[4], Luthera čilgehus, Viessotávval[5]ja Resena Mánáidoahpu visitása[6]. Bredal instruvssa mielde galge buot báhpat čállit listtuid mat sisttisdolle buot skuvlaahkásaš mánáid searvegottis, ja gohččut sin eksámenii guktii jahkái. Listtut galge čilget man guhkás juohke mánná lei joavdán, ja de galge ovdanbuktojuvvot proavás- ja bismavisitásain. Instruksa bohciidahtii vuostehágu, go máŋggas oaivvildedje ahte ii lean čađahahtti, ja man muddui plána čađahhuvvui lei várra máŋggaláhkái. Bisma Bredal lei maid vuosttaš gean diehtit lea viggan čađahit skuvlla sámiid várás, muhto diehtit unnán bohtosiid birra.
 |
Biskop Erik Bredal malt av Sigvard Kildal. Maleriet er i Tromsø museums utstilling. (Govva: Svein Lund) |
Ii lean miššunskuvllas dahje álbmotseahtoskuvllas dárkilis oahppoplána maid sáhttá sulastahttit daiguin plánaiguin mat maŋŋá bohte. Oahpahusa njuolggadusat ledje čilgejuvvon ná:
– Miššunskuvlla várás: Gonagasa instruksa miššunkollegiai 19.04.1715.[8]Vaikko vel sihke organiseren ja giellapolitihkka rievdaduvvojedje moanat háviid dan váile čuođi jagi siste go miššunskuvla gávdnu
i, de ii addon ođđa oppalaš instruksa.
– Álbmotseahtoskuvlla várás gustojedje guokte instruvssa 1739 rájes.[9]Eiseválddit gávnnahedje johtilit ahte lei váttis daid čađahit, ja 1741 muddejuvvojedje ođđa instruvssain.[10]
Olles áigodagas 1800-logu álggu rájes gitta 1980-logu loahpa rádjái ledje seammá našunála oahppoplánat sámi ja dáža ohppiid várás. Muhto dan áigodagas dáhpáhuvve liikká stuorra rievdadusat eiseválddiid skuvlapolitihkas sámiid ektui. Sáhttit namahit golbma strategiija sámegiela ja -kultuvrra ektui: suovalašvuohta, aktiiva dáruiduhttin ja geaiddusindahkan.
Álgoáiggis maŋŋá go miššuvdna heaittihuvvui, de jotke liikká eanáš sámi skuvladoallit bargguset, muhto de ledje dábálaš báhpaid vuolde, ja šadde čuovvut seammá njuolggadusaid go muđui riikkas. Guhkká oahpahedje máŋggas maiddái sámegillii, vaikko vel lei stuorra sámegiel oahppogirjeváili, danin go eai šat deaddiluvvon 1776 maŋŋá. Háhke maid ođđa sámegielat oahpaheddjiid, muhtun oassi ledje báikkálaš bártnit geaid báhpat oahpahedje, muhtun oassi ges bohte seminára bokte mii ásahuvvui Runáššái 1826:s. 1820-logu rájes ilbmagohte sámi oahppogirjjit fas.
1850 rájes 1880 rádjái de suovalašvuohta dađistaga rievddai aktiiva dáruiduhttimin. 1880-logu rájes lei dárogiella/dánskkagiella sajáiduvvan áidna dohkálaš oahpahusgiellan, ja sámegiella/kveanagiella lei báhcán veahkkegiellan maid oahpaheaddjit besse geavahit dušše duohta heađis. Vuosttas skuvlaláhka mii namuha sámiid, lea Lov om Folkeskolen på Landet (Giliid álbmotskuvlaláhka) 1889:s. Paragráfa mii meannuda sáme- ja kveanagiela geavaheami, álgá čielga dieđuin: «Oahpahus galgá čađahuvvot dárogillii.» Sámiid oahpaheamis lei prinsihpalaččat seammá mihttomearri go dážaid oahpaheamis, muhto geavatlaččat šattai oahpahus dávjá dárogieloahpahussan, eará fágat báhce oahpatkeahttá.
 |  |  |  |
Eai boahttevaš oahppoplánat, ii giliálbmotskuvlla várás 1922:s, iige gávpotálbmotskuvlla várás 1925:s, namat sámi diliid. Dárogielfágas lea mihttomearri: «Mánát galget oahppat: 1. Eatnigielaset hállat lunddolaččat, bures ja čielgasit.» Muhto mo de mánáiguin geaid eatnigiella lei eará go dárogiella? Definišuvnna mielde sii eai gávdnon. Maiddái dáid oahppoplánaid mielde ráhkaduvvojedje báikkálaš oahppoplánat[12].
Hukset viidáseappot dán nomádakultuvrra ala ja de viggat dan bajidit alit dábálaškultuvran mii maiddái fátmmastivččii fástaássi sámiid, lea danin áibbas doaivvuhis dahku. Jus áššálaččat geahččá dili, ferte gal dadjat ahte eai sámit dáppe min riikkas sáhte saji gávdnat kultureallimis jus eai oahpa norgga kultuvrra, ja vuosttažettiin fertejit oahppat dárogiela hálddašit. ...
Lávdegoddi ferte dán olis doalahit ahte giellaseaguhusguovlluid barggut juohke láhkái jotkojit nu mo dássážii leat leamaš.
Skuvlakommišuvdna doarjjui dasto joavkku. Ii oktage dorjon Fokstada plána, muhto guokte miellahtu celkkiiga ná: Unnitlohku (Bull[14]ja Jønsson[15]) čilgeba čuovvovaš várašumi: «Sámeguovlluid ja giellaseaguhusguovlluid dábálaš álbmotskuvlaortnega olis sáhtte plána doarjut, muhto ean gávnna ahte dát mearrádusevttohus váldá vuhtii nu bures go dárbbu ja sávaldagaid mielde galggašii sámegiela ja kultuvrra ovdáneami ja seailluheami, ja seaguhusguovlluid dárbbuid oahpaheddjiide geain lea buoret sámegielmáhttu. Moai oaivvildetne ahte diet bealit vuhtiiváldojuvvojit buoremusat jus ásahuvvošii sámi nuoraidskuvla, mii buorremuddui čuvošii oahpaheaddji Fokstada plána, ja mas livčče albma stipeandajuolludeamit.» Vásse olles logi jagi dás rájes go evttohus bođii dassážii go ođđa álbmotskuvlalágat bohte, ja de vásse golbma jagi velá ovdal go ođđa oahppoplánat ledje gárvásat.
 |  |  |  |
Progressiiva pedagogihkka báittii čađa máŋgga láhkái oahppoplánain, ja ohppiid iežaset aktivitehta deattuhuvvui eambbo go ovdal. Dattetge lei maiddái dát plána čállojuvvon Mátta-Norgga diliid vuođul, ja lei biddjon eaktun ahte buohkat geat galget dáid plánaid mielde oahpahuvvot, leat čearddalaš dážat ja dárogielagat. Eai sámit eai ge kveanat leat namuhuvvon, eai oahppin, eai ge oahpahusa fáddán. Dá leat muhtun fágaoahppoplánaid ovdamearkkat:
– Risttalašvuođaoahpahus deattuha girkohistorjjá, ja lea dárkilis listu mii čájeha maid galgá oahpahit. Oahppit galget oahppat earret eará Hans Nielsen Hauge ja Grundtviga birra, muhto eai fal Thomas von Westena dahje Lars Levi Læstadiusa birra.
– Dárogielplána čilge álggus: «Mánát galget oahppat: 1. Eatnigielaset hupmat lunddolaččat, bures ja čielgasit – roavváset jietnadan- dahje giellaoahppameattáhusaid haga.» Eai váldde man ge láhkái vuhtii ahte skuvllas livčče oahppit geain livčče eará eatnigielat go dárogiella.
– Historjáfága plánas čállojuvvo «Eallineavttut Norggas geađgeáiggis»-fáttás: «Min máttaráhčit gulle germánalaš álbmotsohkii». Ii dás ge váldo vuhtii ahte skuvllas ledje oahppit mat bohte eará duogážis. Vaikko vel lea ge viehka dárkilis fáddálistu, de eai namuhuvvo dilit Davvi-Norggas ovdal čáhppesjámu. Dalle namahuvvo Lofuohta dorskebivdu Birggona ja hanseáhtaid fáttá oktavuođas. Lea namuhuvvon ahte ruoŧŧelaččat vigge Finnmárkku váldit 1600-logus. Muđui ii namuhuvvo Davvi-Norga plánas.
– Geografiijafágas čállojuvvo: «Ferte fidnet ovdan juohke riikaoasi iešlágánvuođaid luonddu ja eallineavttuid dáfus», muhto buot ovdamearkkat Norggas leat vižžojuvvon Rogalánddas.
– Luonddufága láide dien guvlui ahte galgá váldit vuođu báikkálaš luonddus, muhto buot ovdamearkkat váldet gis vuođu máttanorgga diliin, oahppit galget mannat vuovdái geahččat giđđaliđiid ja čoaggit hasselnihtiid ja ruvsumurjjiid. Ii leat vuhtii váldán daid riikaosiid main lea áibbas eará luonddudilli. Juohke luohkádási plánas leat namuhuvvon máŋga ealli ja šattu maid birra oahppit galget oahppat. Daid gaskkas leat bealdosennet[16], alitnásti[17] ja giđđalávki[18], buot dát šaddet dušše vissis guovlluin. Ii leat addon vejolašvuohta lonuhit eará šattuiguin mat šaddet báikkálaččat. Dan áigásaš skuvlamuitalusat čájehit ahte oahppoplána lea čuvvojuvvon hui dárkilit, earret eará oahppit Finnmárkku duoddaris leat ožžon oahpahusa šattuid birra maid sis ii lean vejolašvuohta oaidnit duohta máilmmis.[19]
 |
Geatnegahtton šattuid gaskkas luonddufágaoahpus lei bealdosennet dahje dárogillii åkersennep, šaddu mii ovdal ii lean Sis-Finnmárkkus. Dat lea dattetge boahtán eanandoalu ja luottaid mielde, ja dát lea govven Guovdageainnu márkanis 2011:s. (Govva: Svein Lund) |
– Eai leat lávlunfágas, lášmmohallanfágas dahje dállodoallofágas ovdamearkkat sámi guovlluin.
– Olles oahppoplánas namahuvvo boazu oktii, dalle go luonddufágas namahuvvojit buot goddeeallit. Ii boazodoallu leat namahuvvon gokkoge.
Vuosttaš 7 jagi várás čuovui 1960-plána eanáš 1939 normalplána. Dárogielfágas čujuhuvvui njuolgga 1939 normalplánii. Eará fágain ledje muhtun rievdadusat, ja rehkenastinfága sadjái bođii matematihkka.
Ain lea dárogiella seammá go eatnigiella. Ain lea nu ahte sámit ja sámi guovllut uhtes eai namuhuvvo. Servvodatfágas lea mihttomearri earret eará «ovdánahttit gierdavašvuođa ja árvvusatnima olbmuide eará liikeivnniin, gielain, oskkuin, vieruin ja servvodatgovain». Liikká mielddisbuktá oahppoplána áibbas eará go gierdavašvuođa/ suovalašvuođa/soabalašvuođa ja árvvusatnima Norgga sámiid ja sámi ohppiid hárrái, go daid badjelgeahččá álfárot.
Risttalašvuođa vuolde lea von Westen namuhuvvon oktan njeallji olbmos fáttás «Reformašuvdna – pietisma – miššuvdna Norggas», muhto ii namuhuvvo mas son lea dovddus. Geografiijas namuhuvvojit sámit oktii, 7. skuvlajagis, mas vejolaš oahppibargobihttá lea: «Čilge sisdoalu muhtun girjjis a) sámiid birra, b) eskimoaid birra, c) Afrihká-negeriid birra, d) Amerihkká-negeriid birra». Áidna háve go sámit leat namuhuvvon 432-siidosaš plánas lea namalassii bargobihtás mas oahppit galget ohcat juoidá olggobeal girjjiin. Ii leat das ge + njuolggadussan oahppogirječálliid várás, geat dan plána mielde čálle girjjiid.
Dát lei nu gohčoduvvon suorgejuhkkojuvvon nuoraidskuvlla áigi, ja plánas leat biddjon moanat vejolaš geavatlaš suorggit. Okta dáin lea eanandoallu, mii namaha eanandoalu, meahccedoalu ja gilvvagárdedoalu, muhto ii namat sániin ge boazodoalu[21].
Dan áigodagas go 1960-plána lei doaimmas, dáhpáhuvve liikká dehálaš rievdadusat sámiid oahpahusas. Álggahuvvui davvisámi álgooahpahus njealji Finnmárkkugielddas[22] ja álggahuvvui maid máttasámi oahpahus Snåases ja Aarbortes[23]. Muhto sámegielfága ii gávdnon dán oahppoplánas.
 |  |  |  |
Normalplánalávdegoddi nammaduvvui 1967:s, das lei doseanta Hans-Jørgen Dokka jođiheaddjin. Go lávdegoddi lei measta gárvvistan čilgehusas, ii lean oahpahus sámiide namuhuvvon sániin ge. Anton Hoëm lei dan áigge áidna gii lei dutkan sámi skuvladiliid. Ságastallamis lávdegotti jođiheddjiin son logai: «Lean áibbas sihkkar ahte lea okta ášši maid lehpet vajálduhttán čilgehusas.» Mii bat dat sáhtii leat, háliidii Dokka diehtit. Juo, Hoëm lei sihkkar ahte das ii lean čállon maidege sámiid birra. Dasa fertii Dokka miehtat, ja de son lasihii: «Muhto it go don sáhte čállit juoidá midjiide?» Juo, gal Hoëm sáhtii. Ja dát lei duogáš dasa ahte sámit dattetge namahuvvojedje vuosttaš guovtti čilgehusas mat bohte 1970:s, vaikko ii šattan juste nu mo Hoëm sávai.[24]Dát muitalus muitala maiddái mo sámiid oahpahusa ovdánahttin 1960- ja 70-logus lei soaitima mielde ja moadde eaŋkilolbmo duohken, dan rádjái go Sámi oahpahusráđđi vuođđuduvvui 1975:s.
Evttohus 1, Forarbeid til normalplan for grunnskolen (Vuođđoskuvlla normalplána ovdabarggut), sisttisdoallá guovttisiidosaš oasáža man namma lea Samisktalende elever i grunnskolen (Sámegielat oahppit vuođđoskuvllas). Das čujuhuvvo 1969 vuođđoskuvlaláhkii: «Mánát geaid váhnemat geavahit sámegiela beaivválaš hupmangiellan, galget oažžut oahpahusa sámegielas go váhnemat dan gáibidit.» Lávdegoddi čujuha daidda váttisvuođaide mat leat čatnasan dán čađaheapmái, earret eará oahpaheddjiid ja oahppogirjjiid váilevašvuođa geažil, ja čállá:
«Normalplánalávdegoddi lea dieđusge erenoamážit beroštan digaštallat lága § 41.7 vejolaččat dárbbašlaš váikkuhusaid normalplána ráhkadeapmái. Lávdegoddi lea earret eará smiehtadan vejolašvuođa čatnat erenoamáš áššedovdiid lávdegoddái, nu ahte dárogielplána oktavuođas sáhtášii erenoamážit čilget sámegiela eatnigieloahpahusa, ja vejolaččat buktit ráđiid eará fágain ge, mo sáhttá láhčit oahpahusa ohppiid várás geain lea sámegiella eatnigiellan. Muhto lávdegoddi lea gávnnahan ahte dát lea plánabargu mii ferte vuordit dassážii go normalplána lea loahpalaččat mearriduvvon. Muhto dalle berrešii maid dakkaviđe plána dahje bagadallama ráhkadeapmi álggahuvvot – vejolaččat normalplána lasáhussan – mii meannuda juste daid čuolmmaid mat fertejit čovdojuvvot vuođđoskuvllain main leat sámegielat oahppit.»
Lávdegoddi nubbi evttohusas, Vuođđoskuvlla normalplána evttohus, eai namuhuvvon sámi ohppiid dilit. Ii ádjánan guhká ovdal go bohte reakšuvnnat. Ovddimus lei Guovdageainnu skuvlaráđđi, mii juovlamánus seammá jagi celkkii earret eará:
«a. Plánas ii boađe ovdan ahte gávdnojit sámegielat oahppit Norgga skuvllas ja sámekultuvra Norggas.
b. Sámegielagiid oahpahus ii leat guoskkahuvvon.
c. Dáru/Sámi guovttegielatvuođa mihttomearri ii leat guoskkahuvvon, eai ge čuolmmat nu gohčoduvvon giellaváttisvuođaid ektui.»
Guovdageainnus boahtán kritihkka lei gal várra mielde váikkuheamen dasa ahte 1971 gaskaboddosaš plána (M71) oaččui guovttisiidosaš oasáža «Oahppit giellaseaguhusguovlluin», vaikko vel sisdoallu guhkin eret govččai dan maid kritihkkarat ledje sávvan. Dán oasážis čilgejuvvo ahte sámi oahppit sáhttet oažžut álgooahpahusa sámegillii, muhto «Lea vuoiggalaš jurdda ahte lea eanáš sámegiella ja sámi kultuvra vuođđoskuvlla vuolit dásiin, ja ahte dárogiella ja kultuvra váldá seammá sajádaga vuođđoskuvlla alit dásiin.» Máttasámi oahppit leat erenoamážit namuhuvvon, go sidjiide fertejit sierra giellaoahpponeavvut, muhto muđui gal sáhttet čuovvut seammá prinsihpaid go davvisámi oahppit.
Dan ektui go 1970-evttohus ii namat ge vierisgielat ohppiid dárogielfágas, de lea M71:s vuosttáš háve sierra oahppoplána dárogiella vierisgiellan. Plána lea vuosttažettiin jurddašuvvon sámegielat ohppiid várás, muhto lea gal namuhuvvon ahte sáhttá heivet maiddái ohppiide geain lea suoma duogáš ja «vierisbargiid mánáide».
Iešguđet fága vuolde leat sápmelaččat namahuvvon dušše oktii. Lea orienterenfágas 4. luohká várás. Fáttás Eallin galbma guovlluin namuhuvvojit «Duottar, Ruonáeanan, Kanada: Eskimoat, Davvi-Skandinavia - sápmelaččat.» Buorredáhtolaččat dulkojuvvon sáhtášii dadjat ahte sámit muhtun láhkái leat mielde, go Risttalašvuođafágas 7. luohká várás leastadianisma namahuvvo fáttás «Norgga girko- ja risttalašeallin 1800-logus».
Boađusin lei ahte sámi skuvlabiras nanusmahtii kritihkas, ja bijai searaid rievdadit loahpalaš oahppoplána. Edel Hætta Eriksen muitala Sámi skuvlahistorjá 1:s:
«Giđđat 1972:s lei stuora seminára Guovdageainnus gosa čoahkkanedje oahpaheaddjit, universitehtaolbmot ja olbmot Skuvllaid geahččaladdanráđis. Seminára váldofáddá lei Minsttarplána árvalus ja sámiid skuvladilli. Seminára ráhkadii cealkámuša mas ee. bivde rievdadit unohis cealkámušaid Minsttarplánas. Deattuheimmet addit stuorit árvvu sámegillii, sámi historjái ja sámi kultuvrii. Seminára bijai joavkku Osloi gos besse deaivvadit Stuoradikki girko- ja oahpahuslávdegottiin, ja dohko geigejedje cealkámuša. Mun ledjen mielde joavkkus.
Ođđa Minsttarplána gárvánii 1974:s. Muhtin cealkámušat ledje rievdan, muhto sisdoalus lei ain dáruiduhttinvuoigŋa. Ain deattuhuvvui ahte 3. luohká rájes galggai dárogiella váldogiellan oahpaheamis, sámegiella galggai fágan.»
Kritihkka M71 vuostá fátmmastii guokte váldofáttá: Sámegiela ja dárogiela sajádat oahpahusas ja iešguđet fágaplánaid váilevaš sámi sisdoallu. Vuosttaš fáttá olis eai lean áktánas bohtosat. Cealkka mii čilgii ahte dárogiella dađistaga galggai šaddat váldogiellan, bisuhuvvui. Muhto sámegiella šattai oahppoplána oassin, ja bohte maid mielde viehka máŋga čuoggá sámi diliid birra ruovttudoalu, orienterenfága, historjjá, servvodatfága, dipmaduoji ja musihka oahppoplánain.[25]Diet čuoggát leat Guovdageainnu skuvlaráđi ja seminára, man ovddas ráđđi áŋgirušai, oinnolaš bohtosat. Sámi guovllu oahpaheddjiide lei dehálaš ahte dál sáhtte oahpahit sámi fáttáid buot dáin fágain, oahppoplána mielde. Ii oahppoplána ráddjen man ge láhkái mat fáttát galge leat sámi guovlluid várás, ja muđui riikkas. Eai earuhuvvon prinsihpalaččat sámi ja dáža guovlluid fáttáid. Buot oahppit riikkas galge prinsihpas oažžut dán oahpahusa sámi diliid birra, muhto go oahpaheaddjit ja oahppogirječállit váillahedje dieđu fáttáin, de lei várra dávjá nu ahte dát fáttát eai oahpahuvvon.
Odd Mathis Hætta čálii ná 1979:s: «Minsttarplánas leat evttohuvvon moanat fáttát sámiid birra. Dát dáidet leat doarvái oahpásmahttit dáža mánáid sámiide, muhto fáttát eai gal govčča sámi guovlluid mánáid oahpahusa.»[26]
Sihke M71:s ja M74:s lea boazodoallomáhttu vejolaš válljenfágan. Dat lea láhččon jahkekursii 2-3:in vahkkodiimmuin. Oahppoplána lea hui oanehaččat čilgejuvvon, dat guhkkin eret govččai kurssa mii Kárášjoga suorgejuhkkojuvvon nuoraidskuvlla ohppiide fállojuvvui moadde jagi ovdal, dalle go doppe lei boazodoallosuorgi.
Sámi oahpaheaddjit ledje hui duhtameahttumat sámegielfága fuones stáhtusiin M74:s. Nils Thomas Utsi, dalá oahpaheaddji Láhpoluobbala skuvllas, celkkii Sámiid Hilat-áviisii 1978:s: « — Olmmoš ii galgasii gáddit ahte Minsttarplána leat pedagogat čállán. «Ulbmilin lea ovttadássásažžan šaddat, ja dan juksá go sámegielat oahppit ožžot vuođđooahpahusa mii lea ovttaárvosaš dainna maid buot dáža nuorat ožžot, čuožžu čállon. Mun lean seamma oaivilis ahte máhtáhus galga leat ovttaárvosaš, muhto dat ii sáhte leat ovttaláhkásaš. Minsttarplána vuoigŋa lea ain: Go leat dárogiela oahppan, de leat ovttadási. [27]
Vaikko vel eai lean áktánas bohtosat 70-logu álggu oahppoplánariiddus, de bukte sámi skuvlabirrasiid jurdagat stuorát bohtosiid áiggi mielde. Sámi gáibádusaide lei vuosteháhku stuoris girko- ja oahpahusdepartemeanttas, muhto maiddái guovddáš skuvlahálddahusas gávdnojedje olbmot geat buorebut ipmirdedje sámi ohppiid dárbbuid. Dat guoskkai erenoamážit Skuvllaid geahččaladdanráđđái[28]. Edel Hætta Eriksen nammaduvvui 1973:s Skuvllaid geahččaladdanráđi vuosttaš sámi miellahttun ja ráđđi nammadii «Ráđđeaddi lávdegotti giellaseaguhusguovlluid oahpahus- ja oahpposuorggi doaimmaid plánemii». Lávdegoddi evttohii 1974:s earret eará vuođđudit «Sámi guovlluid geahččaladdan- ja ovdánahttinbargguid pedagogalaš guovddáža». Dát gal ii vuođđuduvvon juste nu mo evttohuvvui, muhto lávdegotti evttohus lei vuođđun dasa go Sámi oahpahusráđđi vuođđuduvvui guokte jagi maŋŋá.
 |  |  |  |
12.01.1984 fápmudahtii Girko- ja oahpahusdepartemeanta Vuođđoskuvlaráđi ráhkadit ođđa oahppoplána gulaskuddanálgoevttohusa. Doppe čállojuvvo «mihttomearri lea dihtomielalaččabut deattuhit oktasaš oahppohivvodaga ja oktasaš gálggaid». 1984 čavčča bođii Vuođđoskuvlla minsttarplána gulaskuddanálgoevttohus – oppalaš oassi, ja ođđajagi 1985 bođii gis fágaplánaoassi. Girko- ja oahpahusministtar Kjell Magne Bondevik oassálasttii ieš oahppoplánaprosessii, earret eará danin go áiggui nannet risttalašvuođa posišuvnna skuvllas, ja son ieš fuolahii moanaid rievdademiid gulaskuddanálgoevttohusas ovdalgo gaskaboddosaš plána 1985 gárvvistuvvui. Plána gohčoduvvui M85, muhto plána deaddiluvvui easka 1986:s, ja departemeanta čállá ovdasánis ahte plána «sáhttá váldojuvvot atnui skuvlajagi 1986/87 rájes dan botta go vuordit Stuorradikki meannudeami Stuorradiggedieđáhusa minsttarplána birra».
Ovdal go loahpalaš plána gárvánii 1987:s lei leamaš ráđđehusmolsun. Bargiidbellodatráđđehus mii dalle lei beassán fápmui, máhcahii máŋga Bondevika rievdadeami. Vaikko vel departemeanta lei háliidan eambbo oktasaš oahppohivvodaga, de šattai 1987-plána loahpaloahpas plána mii deattuhii báikkálaš oahppoplánabarggu eanet go sihke ovddit ja maŋit plánat.
Seammás go oahppoplánabargu dáhpáhuvai, de bođii dehálaš láhkarievdadus. Vuođđoskuvlalága § 40.7 – rievdadusain oaččui sámegiella 1985:s oahpahusgiella-stáhtusa: «Sámi guovlluid mánát galget oažžut oahpahusa sámegielas dahje sámegillii mánáidskuvladásis. Oahppi vállje ieš háliida go sámegiela fágan nuoraidskuvladásis.» Dáinna lei buorre muddui čađahuvvon dat, man ovddas sámi skuvlabiras lei rahčan M74 barggu olis, muhto maid dalle ii olahan.
Muhto dát rievdadus ii boahtán álkit gal. Sámi oahpahusráđđi, mii lei dán rievdadusa jođihanfápmu, deaivvai garra vuostehágu departemeanttas.[29]
Sihke M85:s ja M87:s lei oppalaš oassi ja fágaspesifihkka oassi. Dan ektui go M74 oppalaš oasis lei oasáš «Oahppit giellaseaguhusguovlluin», de sirrii 1984 gulaskuddanálgoevttohus «Sámi ohppiid» ja «Gielalaš unnitlogujoavkkuid» gaskkas, ja sirren doalahuvvui plánain. Fágaspesifihkka oasis lei M74:s fága «Sámegiella čállinhábmemiin», muhto M85 sirrii «Sámegiella vuosttašgiellan» ja «Sámegiella nubbingiellan». Goappašagat ledje čállon sihke sámegillii ja dárogilli, muhto oasáš «Sámi oahppit» deaddiluvvui dušše dárogillii. Dárogieloahpahusa hárrái sirrii M74 «Dárogiella čállinhábmemiin» «Dárogiella vierisgiellan»-fágain. M85:s leat dán olis guokte dehálaš rievdadusa. Vierisgielladoaba lonuhuvvo nubbingielladoahpagiin, ja das sirrejuvvojit maid «Dárogiella nubbingiellan ohppiid várás geain lea sámegiella vuosttašgiellan» ja «Dárogiella nubbingiellan gielalaš unnitlogujoavkkuid várás».
Sámi oahpahusráđi[30]vuođđudemiin ledje sámi skuvlabirrasat ožžon virggálaš rolla skuvlahálddahusas, mii mielddisbuvttii ahte sámit buorebut besse báidnit oahppoplánabargguid. 1980-logu oahppoplánaođastusa olis lei oahpahusráđđi sierra sámi oahppoplánaid váldojođihanfápmun. Oahpahusráđi vuosttaš direktevra, Edel Hætta Eriksen, muitala das Sámi skuvlahistorjjá 1:s:
«Sámi oahpahusráđđi gulai ahte Minsttarplána vuođđoskuvlii galggai ođasmahttojuvvot ja čálii Girko- ja oahpahusdepartementii. Čállosis árvalii ahte livččii áigi ráhkadit sierra sámi oahppoplána. Sámi oahpahusráđđi bovdejuvvui ráhkadit oahppoplánaid, vuosttažettiin sámegielas vuosttašgiellan ja nubbingiellan. Sámi oahpahusráđđi mieđai dasa, muhto seammas gáibidii ráhkadit sierra sámi oahppoplána buot fágaide. ... Vaikko šattaimet bidjat dáža plána M87 vuođđun, de almmatge lei vuosttaš sámi oahppoplána.»[31] Guovttegielatvuohta šattai dál oahpahusa mihttomearrin sihke sámiid ja sisafárrejeddjiid várás. Dán mihttomeari leat eiseválddit uhcit eanet guođđán dál.
1989:s almmuhuvvui Minsttarplána 2. oassi sámi fágaplánaiguin čieža vuođđoskuvlafágii. Garra digaštallamiid maŋŋá almmuhuvvui sierra girjin. Das eai leat njuolggadusat mat máinnašit geat galget oahppoplána čuovvut, dat lei gielddaid ja skuvllaid duohken. Lea váttis dadjat juste gos plána geavahuvvui. Mii diehtit ahte plána geavahuvvui goit muhtun muddui Guovdageainnu, Kárášjoga, Porsáŋggu ja Unjárgga skuvllain, ja de vel moatti Deanu-skuvllas ja erenoamáš sámeskuvllain Málatvuomis, Aarbortes ja Snoasas. Muhto eai doppe ge buohkat geavahan ollásit sámi plána. Skuvllain main ledje bálddalas sámegiel ja dárogiel luohkát, orru plána unnán geavahuvvon dárogiel luohkáin. Danin ii lean ge riidu dáid plánaid geavaheami birra, nu mo šattai logi jagi maŋŋá.
Našunála oahppoplánain ledje ain oasážat sámiid birra muhtun fágain, nu mo mánáidskuvlla o-fágas[32] ja nuoraidskuvlla servvodatfágas. Eará fágain, nu mo musihkas ja duojis, sihkkojuvvojedje sámi fáttát. Dat elle viiddáseappot duššefal sámi plánain. Našunála oahppoplánain, maid mielde eanáš sámi oahppit oahpahuvvojedje, lei uhcit sisdoallu sámi diliid birra M87:s go M74:s.
Muhto 1987/89 plánat eai beassan guhká doaibmat ráfis. 1990:s juo bođii ođđa ministtar departementii, ja son áiggui sámi plánaid jávkadahttit oalát. Mii dalle geavai, sáhtát lohkat eará artihkkaliin dán girjjis.
 |  |  |  |
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
[23]
[24]
[25]
[26]
[27]
[28]
[29]
[30]
[31]
[32]