På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 5. Davvi Girji 2011.
 Arthur Brox | Arthur Brox (1901-73) šattai bajás Tromssanuori gielddas ja váccii oahpaheaddjioahpu Tromssa oahpaheaddjiskuvllas ja Norgga oahpaheaddjiallaskuvllas. Son lei oahpaheaddji ja boanda Doaskkus Sáččás 1924-52 ja oahpaheaddji ja skuvlastivrrár Tromssas 1953-61. Son čálii moanaid girjjiid álbmotárbevierus ja báikkálaš historjjás, ee. Folkeminne frå Ytre Senja ja Berg og Torsken bygdebok.
Dát artihkal prentejuvvui Håløygminne 1–1956, ja lea maid almmuhuvvon sierračálusin. Dát lea oaniduvvon čálus. Olles artihkal dárogillii faksimiilan lea biddjon interneahttačujuhussii: http://lenvik-museum.no/meny5/Samisk%20historie/1956_Arthur_Brox_Finneskolen_i_Astafjord.pdf |
Ránáidsullo girkogirjjis, mii álgá 1744:s, leat máŋga oanehis čállosa čuvgehusbarggu birra Siellaga, Loabága, Rivttága ja Roabaha sápmelaččaid gaskkas. Dát smávvá čállosat leat čihkkojuvvon máŋgga sadjái girkogirjji buot eará čállosiid sisa, ii leat ge nu álki daid gávdnat. Mu dieđu mielde ii leat oktage eará geavahan dáid dieđuid ovdal, eaba ge Siellaga ja Loabáha giligirječállit ge leat nu dahkan. Ii lean ge vuordimis ahte ozašeigga Ástavuona skuvlahistorjjá Ránáidsullo girkogirjjis. Go dát dieđut leat Ránáidsullo girkogirjjis eai ge Ivvárstáđiid girkogirjjis, lea danin go Ránáidsuolu gulai Ivvárstáđiide gitta 1759 rádjái, ja báhppagieldda kapellána orui Ránáidsullos. Lei maid nu ahte Ránáidsullo báhpat barge miššonearan 1743 rájes 1761 rádjái, ja dalle gulai sin bargguide čuvgehit Ástavuona sápmelaččaid. Go de álge girkogirjji čállit, čálle maid girjái oanehis dieđuid mátkkiid birra sámeskuvllaide. Mii beassat diehtit man dávjá sii ledje doppe ja maid sii doppe dahke. Mii beassat diehtit sámeskuvlameaštára nama, ja mii gávdnat imaš dieđu, ahte dalle juo ledje skuvlaviesut doppe vuonaid siste. Boahtá ovdan ahte čuvgehusbargu sápmelaččaid várás álggahuvvui ovdalgo dážaid várás álggahuvvui, ja sápmelaččaid várás bargojuvvui árjjalaččabut go dážaid várás.
Manin lei nu, ii dárbbaš guhká smiehttat. Pietismmain bođii 1700 birrasiid garra miššuvdnadáhttu. Sámeapoastal Thomas von Westen lei stáhta vehkiin lágidan miššunbarggu dáppe davvin. Sámeguovllut ledje juhkkojuvvon guovlluide maid miššonearat jođihedje. Miššuvdna lei dušše sápmelaččaid várás, ja Ástavuonas ledje máŋga sápmelačča. Ledje golmmalágan sápmelaččat. Vuosttažettiin norggabeale badjesápmelaččat mat ealihedje iežaset boazodoaluin ja bivdduin. Miššoneara lea 1743:s lohkan 50 dakkáraš vearroolbmo Ástavuonas. De ledje eanandoallosámit vuonaid siste geat elle láigohaneatnamis nu mo eará boanddat ge. Eai lean go moadde dakkára 1743:s. Ja de ledje sápmelaččat, mat gulle Ruŧŧii, muhto geasset johte norggabeallái ealuineasetguin. Miššoneara gávnnai 75 ruoŧasápmelačča Ástavuonas 1743:s.
Von Westen jámii 1727:s, 45 jagi boarisin, muhto miššunbargu jotkojuvvui, goit norggabeale sápmelaččaid gaskkas. Ruoŧasápmelaččain ii lean gal nu olu oktavuohta miššuvnnain, ja go von Westen jámii, orru leamen oalát nohkan miššuvdna sin gaskkas. Ieža muitaledje sápmelaččaid dikkis Rivttábađas 1744:s ahte ii oktage miššoneara lean fitnan várreguovllus sin oahpaheamen von Westena áiggi rájes. Boares miššunskuvlameašttir Jacob Olsen Rivttábađas eret duođaštii dan. Muhtun geasi von Westena áiggis leigga sihke son ja nubbi sámeskuvlameašttir johtán várreguovlluin ruoŧasápmelaččaid luhtte ovttas miššonearain. Ruoŧasápmelaččat ledje bures váldán vuostá sudno ja dikte oahpahit. Dan maŋŋá ii lean miššoneara, eai ge Ástavuona skuvlameaštárat oahpahan ruoŧasápmelaččaid. Enoch Mikkelsen, gii 1744:s lei sápmelaččaid skuvlameašttir, fertii mieđihit ahte nu gal lei. Muhto dajai ahte son ii lean ožžon makkárge gohččuma mannat várreguovlluide ruoŧasápmelaččaid oahpahit. Ruoŧasápmelaččat eai lean ieža ge boahtán vulos skuvlaviesuide geasset go ledje dán beal váriin.[1]
Orru leamen nu ahte čuvgehusbargu Ástavuona sápmelaččaid gaskkas lea bures ovdánan dan19 jagis go ledje miššonearat doppe. 1752 rájes leat Ivvárstáđiid ja Ránáidsullo girkogirjjiin jahkásaš dieđut konfirmánttaid birra, main muitaluvvo maid juohke okta konfirmánta máhtii. Dás boahtá ovdan ahte sápmelaččat birgejedje goit seammá bures go dážat, ja nu lei dieđusge miššuvnna dihtii. Skuvllaordnemis Ástavuona dážaid várás ii leat gávdnon ii mearka ge 1740-50-loguin. Lea kapellána Peder Krog Hind mii lea girkogirjái čállán eanáš skuvladieđuid. Son lei Ástavuona miššoneara seammá guhká go lei Ránáidsullo báhppan, namalassii 1743 rájes 1756 rádjái. 1757:s válddii Elling Rosted badjelasas guktuid doaimmaid. Rosted lea čállán maŋimuš skuvladieđu girkogirjái juovlamánu 1761. Dan maŋŋá ii oro leamen Ránáidsullo báhpain mihkkege dahkamušaid miššuvnnain.[2]
Dat guokte skuvlaviesu maid birra lohkat čállosiin, ledje huksejuvvon von Westena áiggis, nubbi Gállii Rivttágis ja nubbi Skoarrojohkii Siellagis. Von Westen lei ieš mátkkoštan dáin giliin 1722:s, ja Siellaga sápmelaččain lei gávdnan «roavváseamos báhkinvuođa, eahpeipmilvuođa ja girjját diidajáhku»[3]. Eastadan dihtii dán mearriduvvui dalle ahte miššuvdna galggai hukset «searvegoddeviesu uhca kapeallažan» Evrii, ja von Westen čálii ieš kontrávtta daiguin sápmelaččaiguin geat galge viesu hukset. Dan maŋŋá ii šat gullo mihkkege dán kapeallas, lea nappo eahpečielggas huksejuvvui go vai ii.
[Dás čuovvu Ránáidsullo girkogirjji skuvlačállosiid nubbehusčálus. Dása leat čállán sullii goalmmadasoasi das, mii lea čállon Håløygminne-girjjážii. Eanáš jagiin 1744 rájes gitta 1761 rádjái gávdnojit sullásaš čállosat. (doaim.)]
1744. Áigi gaskal 13. ja 16 sotn. Trin.maŋŋá finadin Ástavuona sápmelaččaid luhtte oahpahan dihtii sin sin ávdugasvuođa áššis, ja 14. ja 15. Sotn. Trin maŋŋá čuvvon sin Ivvárstađiid girkui, gos maid rohkadallojuvvui sin ovddas.
1745. Guovvamánu 11.b. vulgen Hápmanis Ástavuona searvegotti sámeskuvlii Siellatvuonas guorahallan dihtii maid sámeskuvlameašttir lei bargan ovddidit sámemánáid risttalašvuođa dahje mánnávuođamáhtu. Dálkki geažil in beassan Ivvárstáđiid girkui sápmelaččaiguin ja sin mánáiguin. Septua-sotnabeaivvi čohkkejin sin dasto skuvlavissui, sárdnidin ja rohkadallen sin ovddas.
20. b. seammá mánus láidestin Siellaga sápmelaččaid Ivvárstáđiid girkui. Doppe čuovuimet Seksagesimabeaivvi Ipmilbálvalusa, seammá beaivvi manai diehtu Roabága, Rivttága ja Loabága sápmelaččaide ahte galge doalvut mánáideaset Rivttátvuona skuvlavissui. 22. b. seammá mánus rahppui Rivttága skuvlaviessu sámemánáide, ja mun báhcen dohko oahpahit sin gitta cuoŋománu 10. b. rádjái. Ledjen maid Ivvárstáđiid girku báhppii, danin go anneaksain ledje eatnašat mannan guollebivdubáikkiide.
...
1747. Guovvamánu 6.b. vulgen Siellaga sámeskuvlii guorahallat sámemánáid mánnavuođamáhtu ovdáneami ja skuvlameaštára árjjalašvuođa sin ektui. 11. ja 12. b. seammá mánus čohkkejin sihke boarrásiid ja nuoraid ja sárdnidin ja rohkadallen sin ovddas. 13. b. seammá mánus dahken dearvuođaid sámeskuvlameaštáriin Jens Hanseniin, guhte olles dálvái bázii dien skuvlii, ja de vulgen Rivttaga sámeskuvlii, gosa jovden seammá beaivvi. Čohkkejin dakkaviđe skuvlavissui lagaš vuonaid sámemánáid. Báhcen dasto ieš skuvlii nuoraid oahpahit, muhtumin čohkkejin maid sin váhnemiid katekismusoahpahussii. Báhcen dohko gitta njukčamánu 17. b. rádjái, dalle vulgen Hápmanii. Ledjen maid báhpa veahkkin Ivvárstáđiid girkobálvalusain.
...
1759. Skábmamánu 26. b. vulgen Siellaga sámeskuvlii, gosa 28. b. čohkkejin sápmelaččaid, ja gosa máŋggas eai sáhttán boahtit danin go issoras boahkkodávda lei njommon sin mánáide. Danin ledje unnán mánát boahtán háleštanipmilbálvalussii, ja seammá lea Rivttávuonas ge, nu ahte in fina doppe dán háve.
1760. Skábmamánu 10. b. vulgen Siellaga sámeskuvlii, gosa čohkkejin sápmelaččaid ja sin nuoraid oahpaheapmái ja hálešteapmái gitta vahkkolohppii. Vaikko muhtumat sin gaskkas eai dihtton, de ledje eatnašat doppe. Seammá mánu 15. b. vulgen sámejoavkkuin Ivvárstáđiid girkui, 17. b. vulgen Rivttávuona skuvlii, ja juohke vahkkubeaivvi bohte sápmelaččat mánáidisguin oahpahussii ja hálešteapmái, muhtumat juohke beaivvi. Ledje gal muhtumat geat eai dihtton vaikko ledje ge gohččojuvvon boahtit. 22. b. vulgen doppe ja jovden ruoktot 23. b. eahkedis. Guktuin báikkiin ohcen sámemánáid geat livčče sáhtán šaddat skuvlameašttirin, muhto in fidnen váhnemiid luoitit sin vuolgit mu mielde. Nappo lea vuordimis stuorra skuvlameašttirváilivuohta eanandoallosámiid gaskkas, go sápmelaččat eai divtte mánáideaset oahpu vázzit, vaikko ieš lean fáluhan iežan dása oahpaheaddjin.
1761. Skábmamánu 16. b. vulgen Siellaga sámeskuvlii, gos mun guokte beaivvi háleštin ja čálihin olmmošlohkui daid sápmelaččaid geat ledje boahtán, ja 19. b. seammá mánus vulgen Rivttága skuvlii, gos mun seammá láhkái čohkkejin dieid guovlluid sápmelaččaid katekisašuvdnii, ja ásahin olmmošlogu gosa čálihin boarrásiid ja nuoraid, merkejin sin agi ja risttalašvuođamáhtu. Sotnabeaivvi, mii lei 27. Trinitatisa maŋŋá, lei nu garra dálki ahte ii oktage sáhttán girkui vuolgit, ja bás moattis ledje mu lusa boahtán Evangeliuma čilgehusa guldalit. Juovlamánu 1. b. vulgen Ivvárstáđiide doalvut olmmošlogu Hr. Báhppa Krogii, muhto son ii dáhtton dan váldit vuostá, ja de bođii Ipmila garra dálki fas, in beassan ruoktot vuolgit ovdal seammá mánu 5. b.
[1]
[2]
[3]