På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 5. Davvi Girji 2011.
 Kjell Ballari
|
Kjell Ballari lea riegádan 1941:s ja lea bajásšaddan Deanus. Sus lea befálaoahppu suodjalusas ja oahpaheaddjeoahppu lasseoahpuin čuovvovaš fágain: dárogielas, sámegielas, servvodatfágas ja pedagogihkas. Son lea earret eará bargan oahpaheaddjin Bovccá skuvllas ja Finnmárkku skuvladirektevrra konsuleantan. Son lea leamaš Sámekulturlávdegotti čálli, Mánáidáittardeaddji ráđđelahttu, Čearddalaš vealaheami vuostá guovddáža stivramiellahttu, Norgga sámiid riikasearvvi stivramiellahttu ja Sámi oahpahusráđi nubbinjođiheaddji. Dát lea lohkkičálus maid čálii 1997, mii deaddiluvvui Finnmarken-áviissas. |
Lean leamaš skuvlii gullevaš dadjat juo olles eallinagis, oahpaheaddjin maŋimuš 30-40 jagi. Go geahččá skuvlla ovdáneami, de lea okta dain buoremus bohtosiin ahte skuvla lea šaddan unnit šovinistalaš ja našunalistalaš. 60-loguin lei klássalanjain ain olu našunála patos ja «várit vel čurvot jitnosit «hurra«». Leat oamivánhurkkis dážan lei ovdagovvan, ja dat čiegai dávjá máŋggabealat perspektiivvaid sihke iežamet servvodaga siskkobealde, muhto maiddái stuorát máilmmi ektui.
Odne orru ollu dáin boares vieruin goariduvvon ja goarggastallin. Dát ii mearkkaš ahte dáža kultuvra ja dáža árbevierut eai šat adnojuvvo árvvus. Lea ain dehálaš árvvus atnit dáža duogáža ja kulturgullevašvuođa, muhto ii dat galgga leat nu dehálaš ahte čiegada buot eará birrasis ja máilmmis muđui. Olmmoš dovddasta ahte iežas árvvusatnin ja earáid árvvusatnin gullet oktii, ahte nubbi ii leat čađahahtti nuppi haga.
Nubbi illudahtti ášši mii lea dáhpáhuvvan dan áiggis go lean bargan skuvllas, lea dat ahte mii leat geahččalan váldit ovdan min báikkálaš kulturduogáža erenoamášvuođaid. Dáppe Deanus leat skuvllat šaddan čeahpit ahte čeahpit duddjot diđolašvuođa ohppiid gaskkas sámekultuvrra ja suoma sisafárrenkultuvrra beliid ektui. Máŋga oahpaheaddji leat dovdan dehálažžan fidnet nuoraid áddet ahte min guovllu máŋggakultuvrralašvuohta báidná min. Muhtumiidda dát mielddisbuktá ahte sáme- dahje kveanaidentitehta dovdá eanet mávssolažžan go dan beassá váldit fárrui skuvlalanjaide. Dát fas lunddolaččat duddjo eanet analyhtalaš oainnu našunalismma ektui go fáddá meannuduvvo stuorát perspektiivvas. Go dovdet historjjáset, de oahppit áddejit álkit ahte dáža ja eurohpalaš našunalisma 1800-logu loahpa rájes gitta su. 1950 rádjái ii lean vuođuštuvvon duššefal «dearvvašlaš iežas árvvusatnimis».
Ii skuvla berre geahččalit duddjot čielga čearddalaš identitehta máŋggakultuvrralaš oahppái. Dát lea fal ruovttuid bargu, vejolaččat ovttasbarggus skuvllain. Máŋgga guovllus ii leat ge šat vejolaš sirret olbmuid hiŋgaliidda dážan, sápmelažžan dahje kveanan. Máŋgga báikkiin leat eatnašat veaháš miige ja dovdet oktasašvuođa guhtet guimmiideasetguin aiddo danin, ja danin go leat maid čadnon riikaservodahkii. Árpput mat hábmejit ohppiid identitehta leat girjjagat ja rašit. Buoremus vuohki biebmat iešluohttámuša ja identitehta lea ovdanbuktit fáktadieđuid mat leat vuođđuduvvon birasipmárdusas ja ealli kultuvrras. Dalle ii ge daga maidege jus muhtumat eai nagot iežaset defineret nu gáržžes doahpagiiguin go sápmelaš, kveana dahje dáža. Dovddastit ahte sáhttá leat uhcit dahje eanet buot dát, sáhttá maid duddjot oadjebasvuođa ja buorre iešdovddu. Bahkkehit čeavlás dáža, sámi dahje kveana našunalismmain dakkár oktasašvuhtii, orru sihke guorusin ja coahkásit. Árbevirolaš deatnulaš ii leat goassige leamaš dakkár gii álkit vuolgá fárrui našunalisttalaš dahje čearddalaš identitehtačájáhallamii. Mu mielas oahpahus ferte váldit dan vuhtii, ferte geahččalit váldit ovdan konkrehta beliid mat čalmmustuhttet kulturduogáža. Dalle šaddá identitehta šattolaš smiehtademiid gáldun mii rahpá čalmmiid sihke siskelebbui ja olgolebbui. Dat sáhttá duddjot olbmuid geat dovdet ahte sihke Gonagas, Sámediggi, suopmelaččaid searvvit ja dan maid dat ovddastit, leat čadnon sin identitehtii.
Dasto oahppoplánariidui. Leat uhccán mii earuha oahppoplánaid. Sámi fágaplána nana bealli lea, ahte fágaplánain leat eanet fáttát mat gusket mánáide ja váhnemiidda min guovllus, aiddo danin go leat čadnon beliide maid mii álkit sáhttit dovdat ja mainna mii álkit sáhttit identifiseret iežamet. Dasa lassin leat vihtta molssaeavttu giellaoahpahusa olis. Sámi fágaplánain lea nappo soddjilis vuolginsadji.
Riidu boahtá prinsihpalaš oasi vuostá, mii gohčoda dán vuolginsadji sápmin, ja mas muđui leat moadde eahpečielga cealkaga. Sámi fágaplánaid vuođđu lea dat, mii gohčoduvvo sámi skuvla, ja mii orru leamen prinsihpalaččat eará go oktasašskuvla. Duohtavuođas lea eanaš oassi sámi oahppoplánas našunála plána nubbehusčálusin. Ahte sánit «sápmelaš« dahje «sápmi« lasihuvvo duoppil dáppil, ii earuhuhte sámi oahppoplána mealgat našunála plánas. Dasa lassin dagahit eahpedárkilis dajaldagat ahte muhtumat áddejit ahte plána obbalaš ulbmil livččii ođđa sámi buolvvaid hábmet dáin guovlluin gos plána doaibmá.
Našunála plánas leat prinsihpat čilgejuvvon buorebut. Maiddái dát plána ovddida oahpahusa mas lea obbalaš máŋggakultuvrralaš perspektiiva, mas maiddái sámi kultuvra lea dehálaš oassin. Dasa lassin áiddostahttá plána garrasit ahte sámi ohppiid oahpaheami mihttomearri ferte leat ohppiid sámi identitehta nannen. Orru paradoksan go dál, maŋŋá go leat ráhkadahttán guokte seammadássásaš oahppoplána, golahit olu resurssaid čilget ahte sámi oahppoplána hukse seammá prinsihpaid ala go našunála oahppoplána.
Mun čuvvon Sámedikki prinsihppameannudeami oahppoplánaáššis. Ledjen vuordán guhkes digaštallama mas livččii guovddážis prinsihpalaš beliid ja geavatlaš vejolašvuođaid gaskasaš analiisa. Dakkár digaštallan ii lean. Gerge áššiin diibmobeales, gávnnahedje ahte našunála plána «šalddi« (prinsihpaid ja váldonjuolggadusaid) mielde lei veadjemeahttun ráhkadit heivehuvvon fágaplánaid sámi diliid várás. Muđui golahedje áiggi digaštallat aiddo man garra sániid galge geavahit guovddášeiseválddiid birra «geat eai ádden sámi diliid.» Sii áigo ođđasit dáruiduhttit sámiid, nu čuoččuhuvvui, vaikko ge dáža kultuvra ja identitehta uhtes ii namahuvvo ge plánas. Mo son livččii digaštallan šaddan jus prinsihppaoasis livččii oktiigeassu mii čilgešii ahte plána váldoulbmilin lei nannet dáža identitehta ja ođđa dáža buolvvaid hábmet? Man galle mátkki Kárášjohkii livčče dalle departemeantta olbmot šaddan johtit jáhkihan dihte Sámedikki ahte dát maiddái mearkkašii ahte sámi oahppit galge oahpahuvvot dainna ulbmiliin ahte nannet sámi identitehta? Várra sámi identitehta Sámedikkis lea seammá geahnoheamet vuođuštuvvon go dáža identitehta «Nei til Sameland»-searvvis?[1]
Livččii jáhkkimis lean riekta čállit oktasaš prinsihppaoasi, vuođuštuvvon Norgga vuođđolágas, mii maiddái geatnegahttá stáhta váldit vára sámi kultuvrras. Eai leat goit olu riidalan fágaplánaid alde. Soames smávit rievdadeamit šaddet dárbbašlažžan dáin maid áiggi mielde, muhto bealistan jáhkán ahte oahppit mat čuvvot sámi fágaplánaid Deanus ja sullasaš guovlluin, ožžot nannosat vuođu eallimis go dan, maid livčče ožžon jus galggašedje našunála plána čuovvut. Danin lea áibbas jallodat doallat mánáid eret skuvllas. Deanu skuvllat leat juo moaddelot jagi deattuhan ohppiid báikkálaš ja guovlulaš kulturduogáža, nappo sámi oahppoplána ii buvtte maidege áibbas ođđasiid. Jus riidaleaddjit luitet mánáideaset skuvlii ja eiseválddit dovddastit ahte muhtun prinsihpalaš dajaldagat berrešedje leat dárkilabbot čállojuvvon, de dáidet guktuid beliid manahit veaháš máinnalmasvuođa. Muhto mánát vuoittášedje dás, danin go fágaplánat leat eambbo go doarvái buorit.
Muđui juollušii dán muitit: Deatnulaččat gohčodit dávjá iežaset jogo dážan, sápmin dahje suopman. Muhto stuorra oassi mis ii leat liikká nu sápmin go mázelaččat, nu dážan go hallingdalalaččat dahje nu suopman go oululaččat. Ahte ii leat makkárge čearddalašvuohta mii govveda min ollásit, dagaha ahte muhtumat reagerejit jierpmeheamet go servvodat viggá min bidjat dihto hiŋgalii.