På norsk

Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 4 Davvi Girji 2010.

Álggahus:

Dáruiduhttin, ealáskahttin ja erenoamášoahppu

Njealji buolvva giella

De bohte
Dat geat ledje earálágánat
Dat geat áigo giela váldit
Ja min giella gildojuvvui
Seammá skuvllas
Gos álggus
Lovttiimet áiggi

Ja sii báhce
Dat geat dáhtto mearridit
Ahte buot mii gulai midjiide lei fuotni
Ahte buot mii gulai midjiide galggai vajálduvvot
Ja mii čiegadeimmet buot
Eat vuosehan
Eat mánáide ge

Muhto mánát
Dat ohce ja jerre
Ja sii gávdne šielaid
Maid ieža gáttiimet nu bures čiegadan
Sii válde giela atnui fas
Sii sártno
Ledje

Ja dál
Dál eallá giella
Buot nuoramus mánát
Dádjadedje fas gillii
Sii sárdnot nu geahppasit
Duhkordallet ja boagustallet
Leat

Dát dikta, maid návuotnalaš Paula Simonsen[1] lea čállán ja Siri Broch Johansen lea jorgalan sámegillii, govvida poehtalaš hámis juoidá maid mii geahččalit duođaštit dán girjeráiddus. Álggus bohte miššonearat sámegiel oahpahusain, dasto dáruiduhttit. De ledje ovtta dahje moadde buolvva sámit geat eai hálddašan sámegiela. Dál leat muhtin nuoramusain váldán giela ruovttoluotta. Dán girjjis mii deattuhit boarrásat historjjá, muhtin geahčastagaiguin maŋimus áiggi sámegieloahpu eavttuide.

1700-logu álggu rájes otná rádjái lea olles áiggi leamaš riidu dan birra galget go sámit oažžut oahpu sámegillii vai dárogillii, galgá go sámegiella seailluhuvvot vai luottahuhttojuvvot. Girjji álggos leat guokte artihkkala dáruiduhttinhistorjjá birra, maid sámi oahpaheaddjit leat čállán dalle go dáruiduhttin ain lei jođus. Dan maŋŋá čuovvu artihkal mii lea rámma dasa mii čuovvu maŋŋá; dokumeanttat dáruiduhttindigaštallama goappašiid bealde, 1700-logu gaskamuttu rájes 1930-logu rádjái.

1889 álbmotskuvlaláhka mearridii ahte buot oahpahus galggai leat dárogillii. Dát lei ođas, go ovddit láhka, mii bođii 1860:s, ii cealkán maidege áššis.

Mearrediđolaš dáruiduhttinpolitihkka 1800-logu gaskamuttu rájes čuzii garrasepmosat riddoguovlluide. Sis-Finnmárkkus nagodedje olbmot buoremuddui ceavzit dáruiduhttindoaimmaid vuostá. Muhto rittus lihkostuvai dáruiduhttin nu bures ahte stuora oassi sámesogat olbmuin doppe lea geahččalan čiehkadit iežaset duogáža ja 2009:s sáhttet olbmot geain ieža lea mearrasámi duogáš čuoččuhit ahte mearrasámit eai gávdno šat.

Artihkkalis Finnmárkku dáruiduhttin šattai sin eallimin vuolgá guđa Deanovuona sámiin, geat buohkat riegádedje birrasiid 1900 ja šadde oahpaheaddjin Finnmárkkus. Vaikko sis ledje iešguđetge oaidnu giellapolitihkas, de sii doibme buohkat jegolaš dáruiduhttin skuvlaárgabeaivvis ja iežaset ruovttuin. Dan artihkkala maŋŋá leat čállosat maid golbma dán oahpaheaddjis leat čállán ja eará muitalusat daid guovlluin gos sii barge.

Bihtánsámiid birra máŋggas eai leat gullan ge. Eanáš bihtánsámit ellet Ruoŧas, muhto sii gávdnojit maiddái Norggas, vaikko sin giella ii šat hubmo Norgga bealde. Dás muitalit guokte buolvva bihtánsámit Bájddáris ja Oarjjelii-Bájddáris sin skuvlavásáhusaid birra. Ruoŧa bealde bihtánsámiid gaskkas leat ain olbmot geat hupmet giela ja muhtin sis lea jorgalan oanehis bihtá bihtánsámiid birra bihtánsámegillii. Bihtánsámegiella ii leat standardiserejuvvon čállingiellan, ja danin lea guhkálmas bargu čállit dan gillii. Eará artihkkalat bihtánsámi guovllus leat danin prentejuvvon dárogillii ja julevsámegillii, muhto mii sávvat ahte áiggi mielde sáhttit almmuhit visot bihtánsámegillii interneahttaveršuvnnas.

Lulimus lullisámiid gaskkas, Elgå skuvllas, Engerdal suohkanis Hedmárkkus, čađahuvvui muhtin jagiid das ovdal giellaealáskahttinprošeakta, ja mii geahčadit mo sámi ohppiid dilli lea leamaš doppe ovdal ja maŋŋil prošeavtta.

Sámi ohppiin leat dávjá leamaš erenoamáš váttisvuođat go sii man nu sivas leat dárbbašan erenoamážit heivehuvvon oahpahus. Ovdal lei áidna fálaldat sáddet sin ásahusaide nugo čalmmehemiid- ja bealjehemiidskuvllaide, ja dalá heaigomielagiidruoktuide («åndssvakehjem») ja lápmásiidruoktuide («vanførehjem»). Dát ásahusat ledje dávjá guhkkin eret, áibbas dáža birrasis ja máŋga oahppi dán láhkái masse oktavuođa bearrašiin, sámegielain ja kultuvrrain. Leat máŋga suorggatlaš muitalusa illasteami ja berošmeahttunvuođa birra muhtin dáin ásahusain. Ledje maiddái sámegielat oahppit geat bohte dákkár ásahusaide humakeahttá dárogiela, ja go máhcce ruoktot máŋga jagi maŋŋá, de eai máhttán šat sámegiela.

Dávjá lei váhnemiin vuosteháhku sáddemii mánáid eret, muhto eiseválddit eai álo beroštan das. Sámi skuvlahistorjá 1-girjjis mii leat muitalan Guovdageainnu váhnemiid birra, geat biehttaledje sáddemis eret psykalaš doaibmahehttejuvvon mánáid ja 3. girjjis dan birra go Ruŋggu váhnemat biehttaledje skuvlla sáddet sin mánáid attáldatváillagiidskuvlii («evneveikeskole»).

Dábálaččat lei skuvlastivra mii mearridii sáddet ohppiid erenoamášskuvllaide. Skuvlastivrabeavdegirjjiide čállojuvvui ahte lea mearriduvvon sáddet muhtin ohppiid. Maŋŋil čállojuvvui beavdegirjái go skuvlastivra oaččui raportta erenoamášskuvllain mo dát oahppit leat birgen doppe, dávjá lea skuvlastivra ožžon ohppiid árvosániid, nugo boahtá ovdan muhtin muitalusas dán girjjis.

Maŋŋil lea stáhta politihkka rievdán nu ahte buot oahppit galget oažžut fálaldaga iežaset ruovttobirrasis, muhto dalle lea leamaš stuora hástalus háhkat heivvolaš sámegielat ja sámekultuvrralaš fálaldagaid, ja nu go boahtá ovdal muhtin dán girjji muitalusain, de eai leat vel dán áiggi oahppit álo ožžon fálaldaga mii lea buorre sihke fágalaččat, gielalaččat, kultuvrralaččat ja sosiálalaččat.

Mii prentet dás muhtin muitalusaid, sihke ohppiid birra, geat fertejedje vuolgit eret ja geat ožžo oahpu ruovttuskuvllain.

[1] Paula Simonsen lea čállán iežas muitalusa Sámi skuvlahistorjá 1:s, tihtteliin «Bajásšaddan giellásiin». Dikta maid mii prentet dás ii leat ovdal almmuhuvvon.

Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 4