Sámi skuvlahistorjá-1 Ovdalgihtii válddahallan Áššu-aviissas 2004
Áššu:Issát Sámmol Heatta
Sámit dáruiduhtte sámiid
Sami oahpaheaddjit leat bággehallan dáruiduhttit sami mánáid Norgga heajos oahpahusvuogá-daga geažil. Nu boahtá ovdan girječálli Svein Lund sami skuvlahistorjja girjjnd duogas-barggus. Vuosttaš girji galgá almmuhuvvot boahtte geasi, ja son hálida oktavuoda olbmui-guin geain soaitá juoga muitalit sú girjiide.
Lágádus Davvi Girji Kárášjogas almmuhii dán gida Svein Lund čállin girjji «Sámi skuvla vai Norsk Standard». Dan girjjis čájeha Lund mot Norgga skuvlaodastusat leat hehtten sami oahpahusa. Girjji namma čujuha dasa go ovttalágánindah-kan, dahje standardiseren, lea hehtten skuvllaid heiveheames sisdoalu ja bargo-vugiid báikkálaš dárbbuide, nu maiddái sami servodaga dárbbuide. Dal joatká Lund čállinbarggustis más galggašedje šaddat 3-5 girjji Norgga sámiid skuvla-historjjá birra. Girjjiin čállo ea.ea. makkár riiddut skuvlaáššiin leat leamaš eiseváld-diid ja organisašuvnnaid gaskkas. Oahppit ja oahpaheaddjit muitalit ges mot sii leat vásihan skuvladiliset.
Beaktilis historjá
Dalle go Norgga dáruiduhttinpolitihkka lei vearrámus galggai dárogiella skuvlen-giellan miehtá Norgga, maiddái sami mánáide. li lean lohpi sámástit. Dakkár giellainstruksa mearriduvvui 1890-jagiin ja heaittihuvvui formálalaččat 1959:s. Skuvlavuogádaga váilevašvuodaid geažil dárogiella ain doaibmá oahpahangiellan ollu sami báikkiin, vel guovddáš sami báikkiin nai.
Cieggadedje boasttu jáhku
Lullidáčča Svein Lund bodii vuohččan Sápmái 29 jagi dassái go álggii oahppin fitnuskuvlii Guovdageidnui. Dalle son fuomášii man unnán lei čállon sami skuvlahistorjjá birra. Ja das mii lea čállon ii boahtán ovdan dilli nu go sami oahppit ja oahpaheaddjit dan vásihedje. Son maid fuomášii man nannosit dáčča eiseválddit ledje cieggadan jáhku sápmelaččaide ahte daru skuvla dát lei dát «normála».
Heajos oamedovdduin
Skuvlahistorjjá čállimis ohcá Svein Lund ohppiid, oahpaheddjiid ja skuvlaeiseválddiid geain lea muitaleamoš. Son lohká gullan ahte sihke dáčča ja sami oahpaheaddjit leat heajos oamedovdduin šaddan čuovvut Norgga stáhta dáruiduhttinpolitihka, vaikko dát lei sín miela vuostá. Dakkár ja eará dieduid dárbbaša girjeráiddu váldodoairnmaheaddji Svein Lund. Son ii čále namalassii okto. Čállimii servet golbma sápmelačča geat buohkat leat bargan dahje barget skuvllas; Kirsten Porsanger, Elfrid Boine ja Síri Broch Johansen.
Oahpaheaddjit fertejedje várrogasat. Jos skuvlabearráigeahčči bodii skuvlalatnjii, šattai oahpaheaddji heaitilit sámásteames. Svein Lund lohká maid ovdamearkkaid dasa go muhtun skuvlla rektor ovddeš áigge vuosttaldii sámegiela skuvlengiellan, muhto dal lohká iežas dalle bealuštan sámegiela.
li dušše čáhppat
Girječálli Svein Lund lea bargan journalistan maid ja diehtá bures ahte áššis galge álo geahččalit čájehit eanet beliid go duššc ovtta beali.
- Ozan maid olbmuid geat bealuštedje dáruiduhttima, vaikko orru gal váttis sin gávdnat. Lund deattuha ahte ii sami skuvlahistorjá ge leat aivve váivi ja ahkkit. Dan čáhppes historjjás oidnostit duos dáš ain vilges dielkkut. Obbalaččat neaktá dilli goitge dakkárin ahte sami skuvla ii leat ovdánan dáruiduhttináiggis otnážii nu bures go olluhat doivot. Dan son hálidivččii ge iskat vel vudoleappot.
Áin dárrui
Okta sivvan dasa go oahpahus lea buorí muddui dárrui, lea go skuvllat eai leat ožžon lobi departemeanttas gáibidit ahte oahpaheaddjít geat eai máhte sámegiel galget oahppat dan. Departemeanta lea vástidan ahte sis ii leat láhkavuoddu dasa. Dát ovdamearka čájeha bures makkár sami oahpahusa dilli ain lea. Lund lohká iežas diehtit ollu ovdamearkkaid mat bures čájehit sami skuvlahistorjjá girjáivuoda.
- Muhto in sáhte muitalit nu ollu daid birra ovdalgo girjjit gárvánit.
Sámi skuvlahistorjá - álgosiidu